Lužické hory: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění
doplnění a úpravy podle recenzí
Řádek 23:
'''Lužické hory''' ({{Vjazyce2|de|''Lausitzer Gebirge''}}) jsou [[geomorfologický celek]] a nevelké pohoří na severu [[Česko|Česka]] a východě [[Německo|Německa]], jsou vymezené přibližně městy [[Nový Bor]], [[Česká Kamenice]], [[Krásná Lípa]], [[Varnsdorf]], [[Žitava]], [[Hrádek nad Nisou]], [[Jablonné v Podještědí]] a [[Cvikov]]. Nachází v západní části [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Hory jsou od západu vymezené [[Děčínská vrchovina|Děčínskou vrchovinou]] a z východní strany [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědsko-kozákovským hřbetem]]. Na jihu ohraničují Lužické hory [[Ralská pahorkatina]] spolu s [[České středohoří|Českým středohořím]] a na severu vedle [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] také [[Šluknovská pahorkatina]]. Německá část hor se nazývá ''{{Cizojazyčně|de|Zittauer Gebirge}}'' (tedy Žitavské hory) a na česko-německé hranici leží nejvyšší hora pohoří, [[Luž]], která je v Německu nejvyšším bodem na východ od [[Labe]].
 
Geologicky jsou Lužické hory tvořeny hlavně svrchněkřídovýmí [[pískovec|pískovci]], kterými v [[třetihory|třetihorách]] na četných místech proniklo žhavé [[magma]], jež utuhlo ve formě znělcových a [[čedič]]ových hornin. Hlavní hřeben Lužických hor tvoří 3 až 6 km široký [[Lužický hřbet]], který probíhá jižně od [[Lužický zlom|lužické poruchy]] od vrchu [[Spravedlnost (Lužické hory)|Spravedlnost]] po Horní Sedlo. V hřebenu se uplatňují izolované dominanty rozložitých [[znělec|znělcových]] a [[trachyt|trachytových]], vzácněji [[čedič|čedičových]] kup spojené do málo výrazného hřebene. Druhou částí je [[Kytlická hornatina]] která má pestrý [[Reliéf (geografie)|georeliéf]]. Tvoří ji vysoké geovertikály neovulkanických suků, hluboce zaříznutá [[Soutěska|kaňonovitá]] území a četné drobnější tvary zvětrávání a odnosu skalních hornin. Lužickými horami prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Severní moře|Severním mořem]], proto zde nejsou významnější vodní toky a plochy. Dle Quittovy klasifikace patří česká část Lužických hor do mírně teplé oblasti MT2. Nejvýznamnějším [[Ekosystém|ekosystémem]] hor jsou lesy. Z pohledu ochrany přírody patří většina území Lužických hor do [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]], malá část severně od České Kamenice se nachází v [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|CHKO Labské pískovce]]. Na německé straně hor navazuje [[CHKO Žitavské hory]] (''LSG Zittauer Gebirge'').
Geologicky jsou Lužické hory tvořeny hlavně svrchněkřídovýmí [[pískovec|pískovci]], kterými v [[třetihory|třetihorách]] na četných místech proniklo žhavé [[magma]], jež utuhlo ve formě znělcových a [[čedič]]ových hornin.
 
V Lužických horách je prapůvod českého [[sklářství]] a ve středověku zde byla bohatá [[Těžba|hornická činnost]]. Nejvýznamnějším [[Ekosystém|ekosystémem]] hor jsou lesy.
Hlavní hřeben Lužických hor tvoří 3 až 6 km široký [[Lužický hřbet]], který probíhá jižně od [[Lužický zlom|lužické poruchy]] od vrchu [[Spravedlnost (Lužické hory)|Spravedlnost]] po Horní Sedlo. V hřebenu se uplatňují izolované dominanty rozložitých [[znělec|znělcových]] a [[trachyt|trachytových]], vzácněji [[čedič|čedičových]] kup spojené do málo výrazného hřebene. Druhou částí je [[Kytlická hornatina]] která má pestrý [[Reliéf (geografie)|georeliéf]]. Tvoří ji vysoké geovertikály neovulkanických suků, hluboce zaříznutá [[Soutěska|kaňonovitá]] území a četné drobnější tvary zvětrávání a odnosu skalních hornin. Lužickými horami prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Severní moře|Severním mořem]], proto zde nejsou významnější vodní toky a plochy.
 
Z pohledu ochrany přírody patří většina území Lužických hor do [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]], malá část severně od České Kamenice se nachází v [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|CHKO Labské pískovce]]. Na německé straně hor se nachází [[CHKO Žitavské hory]] (''LSG Zittauer Gebirge'').
 
V Lužických horách je prapůvod českého [[sklářství]] a ve středověku zde byla bohatá [[Těžba|hornická činnost]]. Nejvýznamnějším [[Ekosystém|ekosystémem]] hor jsou lesy.
 
Vnímání Lužických hor v&nbsp;očích veřejnosti nesouvisí s&nbsp;hranicí geomorfologického celku Lužické hory, ani s&nbsp;administrativní hranicí CHKO Lužické hory. V&nbsp;obecném povědomí se do Lužických hor zahrnuje i oblast jižně od [[silnice I/13]], lokality východně od Nového Boru s&nbsp;dominantou vrchem [[Ortel (Cvikovská pahorkatina)|Ortelem]] a se [[Sloup (skalní hrad)|skalním hradem Sloup]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory
| vydání = 1
| vydavatel = Kalendář Liberecka
| místo = Liberec
| rok = 2011
| počet stran = 320
| strany = 18
| isbn = 978-80-87213-09-4
}}</ref> Naopak západní část Lužických hor, tedy území u Doubice a Krásné Lípy, již v&nbsp;očích veřejnosti patří k&nbsp;[[Národní park České Švýcarsko|Českému Švýcarsku]]. I&nbsp;lokální webové stránky o Lužických horách mají značný přesah, propagují pod Lužickými horami například i&nbsp;[[Panská skála|Panskou skálu]], která je geomorfologicky součástí [[České středohoří|Českého středohoří]], [[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí horu]] u&nbsp;Krásné Lípy a&nbsp;další turistická místa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří
| titul = Nejzajímavější místa Lužických a Žitavských hor
| periodikum = www.luzicke-hory.cz
| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=mpnejmc
| datum přístupu = 2017-05-01
}}</ref>
 
Německá strana Lužických hor byla do&nbsp;roku [[1635]] součástí [[České království|Českého království]] a&nbsp;byla spolu s&nbsp;celou [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice|Dolní Lužicí]] územní změnou vyplývající z&nbsp;[[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] předána do správy saského kurfiřta [[Jan Jiří I. Saský|Jana Jiřího I.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| titul = Pražský mír - ztráta Horní a Dolní Lužice
| periodikum = Časopis Krkonoše - Jizerské hory
| vydavatel = Správa KRNAP
| url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10913&Itemid=34
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> 
 
== Název ==
Řádek 258 ⟶ 221:
== Geomorfologie ==
[[Soubor:Výhled na Lužické hory.jpg|vlevo|náhled|alt=Výhled při západu slunce na oranžově ozářené Lužické hory ze Středního vrchu, který do nich vrhá svůj špičatý stín|Výhled při západu slunce na Lužické hory ze Středního vrchu s jeho stínem]]
LužickéČeskou horyčást Lužických hor tvoří dva [[Geomorfologický podcelek|geomorfologické podcelky]], [[Lužický hřbet]] a [[Kytlická hornatina]]. Každý z&nbsp;nich má po dvou okrscích; Lužický hřbet se dělí na Jedlovský a&nbsp;Hvozdský hřbet, Kytlická hornatina na&nbsp;Klíčskou hornatinu a Chřibskokamenickou kotlinu.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Bína
| jméno = Jan
Řádek 325 ⟶ 288:
| jazyk = de
| datum přístupu = 2017-10-13
}}</ref>
 
Vnímání Lužických hor v&nbsp;očích veřejnosti nesouvisí s&nbsp;hranicí geomorfologického celku Lužické hory, ani s&nbsp;administrativní hranicí CHKO Lužické hory. V&nbsp;obecném povědomí se do Lužických hor zahrnuje i oblast jižně od [[silnice I/13]], lokality východně od Nového Boru s&nbsp;dominantou vrchem [[Ortel (Cvikovská pahorkatina)|Ortelem]] a se [[Sloup (skalní hrad)|skalním hradem Sloup]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
| příjmení2 =
| jméno2 =
| titul = Lužické a Žitavské hory
| vydání = 1
| vydavatel = Kalendář Liberecka
| místo = Liberec
| rok = 2011
| počet stran = 320
| strany = 18
| isbn = 978-80-87213-09-4
}}</ref> Naopak západní část Lužických hor, tedy území u Doubice a Krásné Lípy, již v&nbsp;očích veřejnosti patří k&nbsp;[[Národní park České Švýcarsko|Českému Švýcarsku]]. I&nbsp;lokální webové stránky o Lužických horách mají značný přesah, propagují pod Lužickými horami například i&nbsp;[[Panská skála|Panskou skálu]], která je geomorfologicky součástí [[České středohoří|Českého středohoří]], [[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí horu]] u&nbsp;Krásné Lípy a&nbsp;další turistická místa.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří
| titul = Nejzajímavější místa Lužických a Žitavských hor
| periodikum = www.luzicke-hory.cz
| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=mpnejmc
| datum přístupu = 2017-05-01
}}</ref>
 
Řádek 391 ⟶ 376:
 
== Podnebí ==
Dle&nbsp;[[Evžen Quitt|Quitta]] náleží Lužickéčeská horyčást Lužických hor k mírně teplé oblasti MT2,<ref>{{Citace elektronické monografie
| příjmení = Hromek
| jméno = Jan
Řádek 402 ⟶ 387:
}}</ref> která je&nbsp;charakteristická krátkým, mírným až&nbsp;mírně chladným, mírně vlhkým létem, krátkým přechodným obdobím a&nbsp;mírným jarem a&nbsp;mírným podzimem a&nbsp;suchou, normálně dlouhou zimou s&nbsp;mírnými teplotami, s&nbsp;normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Ve&nbsp;[[Vegetace|vegetačním]] období spadne průměrně 450 až&nbsp;500&nbsp;milimetrů srážek, v&nbsp;zimním období 250 až 300&nbsp;milimetrů.<ref name=":022">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 22.</ref>
 
Lužické hory představují výrazný povětrnostní předěl. Běžně se&nbsp;projevují rozdíly v&nbsp;počasí v&nbsp;témže čase na severních a jižních svazích, tedy na sever a jih od Stožeckého sedla na&nbsp;vzdálenost necelých 10&nbsp;kilometrů. Zajímavou zkušenost získali pražští chalupáři,&nbsp;je běžné, že&nbsp;[[předpověď počasí]] pro [[Čechy]] v Lužických horách vychází podstatně méně než předpověď počasí pro&nbsp;[[Sasko]], zejména na severní straně hor.<ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
Řádek 413 ⟶ 398:
| strany = 48
| isbn = 979-80-87213-09-4
}}</ref>
 
Německou část hor výrazně ovlivňuje převážně západní a&nbsp;severozápadní proudění vzduchu. V&nbsp;zimní polovině roku vane z&nbsp;hor od východojihovýchodu a&nbsp;jihojihozápadu [[fén]] nazývaný {{Cizojazyčně|de|''Böhmischer Wind''}} (Český vítr). Díky členitému reliéfu se na malém prostoru projevují výrazné klimatické rozdíly. Oblaka se objevují přibližně od nadmořské výšky 550&nbsp;m. V&nbsp;Horní Lužici se průměrné roční srážky pohybují mezi 500 a&nbsp;600&nbsp;mm (podprůměr v&nbsp;rámci [[Německo|Německa]]) a&nbsp;v&nbsp;horách narůstají přibližně o&nbsp;60&nbsp;mm na 100&nbsp;m nadmořské výšky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Flemming
| jméno = Günther
| titul = Das Klima der Oberlausitz
| vydavatel = Naturforschende Gesellschaft der Oberlausitz e.V.
| místo = Görlitz
| rok = 2005
| strany = 129–136
| jazyk = německy
}}</ref>
 
Řádek 577 ⟶ 573:
| strany = 18
| isbn =
}}</ref> V rašeliništích na úpatí Luže roste mezi [[rašeliník]]y a vstavačovitými také [[rosnatka okrouhlolistá]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Naturpark Zittauer Gebirge: Die Pflanzenwelt
| url = https://www.zittauer-gebirge.com/cms/de/pflanzen
| datum přístupu = 2017-10-27
}}</ref>
 
Řádek 640:
}}</ref> Mniška poškodila třetinu smrkových lesů Lužických hor a&nbsp;holiny po&nbsp;mniškové kalamitě byly zalesněny smrky nepůvodních druhů.<ref name=":9" />
 
Při&nbsp;vzniku [[Československo|Československé republiky]] patřila většina české části Lužických hor čtyřem [[velkostatek|velkostatkům]], velkostatek Rumburk vlastnili [[Lichtenštejnové]], velkostatek Česká Kamenice [[Kinští]], velkostatek Zákupy [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsburkové]] a&nbsp;velkostatek Grabštejn [[Clam-Gallasové]]. Část lesů na východě Lužických hor patřila městu Žitavě. Území Lužických hor v&nbsp;majetku Habsburků přešlo do majetku československého státu v&nbsp;roce 1918, velkostatek Rumburk v&nbsp;roce 1926, velkostatek Česká Kamenice v&nbsp;roce 1929 a velkostatek Grabštejn v&nbsp;roce 1945. V&nbsp;meziválečném období těžba nepřekračovala možnost reprodukce lesa.<ref name=":9" />
 
Po&nbsp;druhé světové válce způsobil největší škody v&nbsp;lesích Lužických bořivý vítr 2. až&nbsp;4.&nbsp;ledna 1976 a teplotní zvrat o&nbsp;30&nbsp;°C v noci z 31.&nbsp;prosince 1978 na 1.&nbsp;ledna 1979.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie
Řádek 767:
== Člověk a kulturní využití ==
=== Osídlení ===
Německá strana Lužických hor byla do&nbsp;roku [[1635]] součástí [[České království|Českého království]] a&nbsp;byla spolu s&nbsp;celou [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice|Dolní Lužicí]] územní změnou vyplývající z&nbsp;[[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] předána do správy saského kurfiřta [[Jan Jiří I. Saský|Jana Jiřího I.]]<ref>{{Citace elektronického periodika
Na území geomorfologické jednotky se nachází jen menší sídla. Na české straně je největším z&nbsp;nich město [[Chřibská]] v&nbsp;Chřibskokamenické kotlině, dále se zde nachází obce [[Doubice]], [[Kytlice]], [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Mařenice]] a [[Krompach]]. V&nbsp;Sasku se v&nbsp;horách nachází [[Waltersdorf]], [[Jonsdorf]] a [[Oybin]]. Zastavěná plocha měst se nachází na hranicích jednotky či již mimo geomorfologickou jednotku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Anděl
| jméno = Rudolf
| titul = Pražský mír - ztráta Horní a Dolní Lužice
| periodikum = Časopis Krkonoše - Jizerské hory
| vydavatel = Správa KRNAP
| url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10913&Itemid=34
| datum vydání = 2010
| datum přístupu = 2017-05-19
}}</ref> 
 
Na území geomorfologické jednotky se nachází jen menší sídla. Na české straně je největším z&nbsp;nich město [[Chřibská]] v&nbsp;Chřibskokamenické kotlině, dále se zde nachází obce [[Doubice]], [[Kytlice]], [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Mařenice]] a [[Krompach]]. V&nbsp;Sasku se v&nbsp;horách nachází [[Waltersdorf (Großschönau)|Waltersdorf]], [[Jonsdorf]], [[Oybin]] a [[OybinLückendorf]]. Zastavěná plocha měst se nachází na hranicích jednotky či již mimo geomorfologickou jednotku.<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří