Lužické hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
upřesnění značka: editace z Vizuálního editoru |
doplnění a úpravy podle recenzí |
||
Řádek 23:
'''Lužické hory''' ({{Vjazyce2|de|''Lausitzer Gebirge''}}) jsou [[geomorfologický celek]] a nevelké pohoří na severu [[Česko|Česka]] a východě [[Německo|Německa]], jsou vymezené přibližně městy [[Nový Bor]], [[Česká Kamenice]], [[Krásná Lípa]], [[Varnsdorf]], [[Žitava]], [[Hrádek nad Nisou]], [[Jablonné v Podještědí]] a [[Cvikov]]. Nachází v západní části [[Krkonošsko-jesenická subprovincie|Krkonošsko-jesenické subprovincie]]. Hory jsou od západu vymezené [[Děčínská vrchovina|Děčínskou vrchovinou]] a z východní strany [[Ještědsko-kozákovský hřbet|Ještědsko-kozákovským hřbetem]]. Na jihu ohraničují Lužické hory [[Ralská pahorkatina]] spolu s [[České středohoří|Českým středohořím]] a na severu vedle [[Žitavská pánev|Žitavské pánve]] také [[Šluknovská pahorkatina]]. Německá část hor se nazývá ''{{Cizojazyčně|de|Zittauer Gebirge}}'' (tedy Žitavské hory) a na česko-německé hranici leží nejvyšší hora pohoří, [[Luž]], která je v Německu nejvyšším bodem na východ od [[Labe]].
Geologicky jsou Lužické hory tvořeny hlavně svrchněkřídovýmí [[pískovec|pískovci]], kterými v [[třetihory|třetihorách]] na četných místech proniklo žhavé [[magma]], jež utuhlo ve formě znělcových a [[čedič]]ových hornin. Hlavní hřeben Lužických hor tvoří 3 až 6 km široký [[Lužický hřbet]], který probíhá jižně od [[Lužický zlom|lužické poruchy]] od vrchu [[Spravedlnost (Lužické hory)|Spravedlnost]] po Horní Sedlo. V hřebenu se uplatňují izolované dominanty rozložitých [[znělec|znělcových]] a [[trachyt|trachytových]], vzácněji [[čedič|čedičových]] kup spojené do málo výrazného hřebene. Druhou částí je [[Kytlická hornatina]] která má pestrý [[Reliéf (geografie)|georeliéf]]. Tvoří ji vysoké geovertikály neovulkanických suků, hluboce zaříznutá [[Soutěska|kaňonovitá]] území a četné drobnější tvary zvětrávání a odnosu skalních hornin. Lužickými horami prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Severní moře|Severním mořem]], proto zde nejsou významnější vodní toky a plochy. Dle Quittovy klasifikace patří česká část Lužických hor do mírně teplé oblasti MT2. Nejvýznamnějším [[Ekosystém|ekosystémem]] hor jsou lesy. Z pohledu ochrany přírody patří většina území Lužických hor do [[Chráněná krajinná oblast Lužické hory|CHKO Lužické hory]], malá část severně od České Kamenice se nachází v [[Chráněná krajinná oblast Labské pískovce|CHKO Labské pískovce]]. Na německé straně hor navazuje [[CHKO Žitavské hory]] (''LSG Zittauer Gebirge'').▼
V Lužických horách je prapůvod českého [[sklářství]] a ve středověku zde byla bohatá [[Těžba|hornická činnost]]
▲Hlavní hřeben Lužických hor tvoří 3 až 6 km široký [[Lužický hřbet]], který probíhá jižně od [[Lužický zlom|lužické poruchy]] od vrchu [[Spravedlnost (Lužické hory)|Spravedlnost]] po Horní Sedlo. V hřebenu se uplatňují izolované dominanty rozložitých [[znělec|znělcových]] a [[trachyt|trachytových]], vzácněji [[čedič|čedičových]] kup spojené do málo výrazného hřebene. Druhou částí je [[Kytlická hornatina]] která má pestrý [[Reliéf (geografie)|georeliéf]]. Tvoří ji vysoké geovertikály neovulkanických suků, hluboce zaříznutá [[Soutěska|kaňonovitá]] území a četné drobnější tvary zvětrávání a odnosu skalních hornin. Lužickými horami prochází hlavní evropské [[rozvodí]] mezi [[Baltské moře|Baltským]] a [[Severní moře|Severním mořem]], proto zde nejsou významnější vodní toky a plochy.
▲V Lužických horách je prapůvod českého [[sklářství]] a ve středověku zde byla bohatá [[Těžba|hornická činnost]]. Nejvýznamnějším [[Ekosystém|ekosystémem]] hor jsou lesy.
Vnímání Lužických hor v očích veřejnosti nesouvisí s hranicí geomorfologického celku Lužické hory, ani s administrativní hranicí CHKO Lužické hory. V obecném povědomí se do Lužických hor zahrnuje i oblast jižně od [[silnice I/13]], lokality východně od Nového Boru s dominantou vrchem [[Ortel (Cvikovská pahorkatina)|Ortelem]] a se [[Sloup (skalní hrad)|skalním hradem Sloup]].<ref>{{Citace monografie▼
| příjmení = Řeháček▼
| jméno = Marek▼
| příjmení2 = ▼
| jméno2 = ▼
| titul = Lužické a Žitavské hory▼
| vydání = 1▼
| vydavatel = Kalendář Liberecka▼
| místo = Liberec▼
| rok = 2011▼
| počet stran = 320▼
| strany = 18▼
| isbn = 978-80-87213-09-4▼
}}</ref> Naopak západní část Lužických hor, tedy území u Doubice a Krásné Lípy, již v očích veřejnosti patří k [[Národní park České Švýcarsko|Českému Švýcarsku]]. I lokální webové stránky o Lužických horách mají značný přesah, propagují pod Lužickými horami například i [[Panská skála|Panskou skálu]], která je geomorfologicky součástí [[České středohoří|Českého středohoří]], [[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí horu]] u Krásné Lípy a další turistická místa.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení = Kühn▼
| jméno = Jiří▼
| titul = Nejzajímavější místa Lužických a Žitavských hor▼
| periodikum = www.luzicke-hory.cz▼
| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=mpnejmc▼
| datum přístupu = 2017-05-01▼
}}</ref>▼
Německá strana Lužických hor byla do roku [[1635]] součástí [[České království|Českého království]] a byla spolu s celou [[Horní Lužice|Horní]] a [[Dolní Lužice|Dolní Lužicí]] územní změnou vyplývající z [[Pražský mír (1635)|Pražského míru]] předána do správy saského kurfiřta [[Jan Jiří I. Saský|Jana Jiřího I.]]<ref>{{Citace elektronického periodika▼
| příjmení = Anděl▼
| jméno = Rudolf▼
| titul = Pražský mír - ztráta Horní a Dolní Lužice▼
| periodikum = Časopis Krkonoše - Jizerské hory▼
| vydavatel = Správa KRNAP▼
| url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10913&Itemid=34▼
| datum vydání = 2010▼
| datum přístupu = 2017-05-19▼
}}</ref> ▼
== Název ==
Řádek 258 ⟶ 221:
== Geomorfologie ==
[[Soubor:Výhled na Lužické hory.jpg|vlevo|náhled|alt=Výhled při západu slunce na oranžově ozářené Lužické hory ze Středního vrchu, který do nich vrhá svůj špičatý stín|Výhled při západu slunce na Lužické hory ze Středního vrchu s jeho stínem]]
| příjmení = Bína
| jméno = Jan
Řádek 325 ⟶ 288:
| jazyk = de
| datum přístupu = 2017-10-13
▲}}</ref>
▲Vnímání Lužických hor v očích veřejnosti nesouvisí s hranicí geomorfologického celku Lužické hory, ani s administrativní hranicí CHKO Lužické hory. V obecném povědomí se do Lužických hor zahrnuje i oblast jižně od [[silnice I/13]], lokality východně od Nového Boru s dominantou vrchem [[Ortel (Cvikovská pahorkatina)|Ortelem]] a se [[Sloup (skalní hrad)|skalním hradem Sloup]].<ref>{{Citace monografie
▲| příjmení = Řeháček
▲| jméno = Marek
▲| příjmení2 =
▲| jméno2 =
▲| titul = Lužické a Žitavské hory
▲| vydání = 1
▲| vydavatel = Kalendář Liberecka
▲| místo = Liberec
▲| rok = 2011
▲| počet stran = 320
▲| strany = 18
▲| isbn = 978-80-87213-09-4
▲}}</ref> Naopak západní část Lužických hor, tedy území u Doubice a Krásné Lípy, již v očích veřejnosti patří k [[Národní park České Švýcarsko|Českému Švýcarsku]]. I lokální webové stránky o Lužických horách mají značný přesah, propagují pod Lužickými horami například i [[Panská skála|Panskou skálu]], která je geomorfologicky součástí [[České středohoří|Českého středohoří]], [[Vlčí hora (Šluknovská pahorkatina)|Vlčí horu]] u Krásné Lípy a další turistická místa.<ref>{{Citace elektronického periodika
▲| příjmení = Kühn
▲| jméno = Jiří
▲| titul = Nejzajímavější místa Lužických a Žitavských hor
▲| periodikum = www.luzicke-hory.cz
▲| url = http://www.luzicke-hory.cz/mista/index.php?pg=mpnejmc
▲| datum přístupu = 2017-05-01
}}</ref>
Řádek 391 ⟶ 376:
== Podnebí ==
Dle [[Evžen Quitt|Quitta]] náleží
| příjmení = Hromek
| jméno = Jan
Řádek 402 ⟶ 387:
}}</ref> která je charakteristická krátkým, mírným až mírně chladným, mírně vlhkým létem, krátkým přechodným obdobím a mírným jarem a mírným podzimem a suchou, normálně dlouhou zimou s mírnými teplotami, s normálně dlouhou sněhovou pokrývkou. Ve [[Vegetace|vegetačním]] období spadne průměrně 450 až 500 milimetrů srážek, v zimním období 250 až 300 milimetrů.<ref name=":022">Lužické hory, Ještědský hřbet, str. 22.</ref>
Lužické hory představují výrazný povětrnostní předěl. Běžně se projevují rozdíly v počasí v témže čase na severních a jižních svazích, tedy na sever a jih od Stožeckého sedla na vzdálenost necelých 10 kilometrů. Zajímavou zkušenost získali pražští chalupáři, je běžné, že [[předpověď počasí]] pro [[Čechy]] v Lužických horách vychází podstatně méně než předpověď počasí pro [[Sasko]], zejména na severní straně hor.<ref name=":6">{{Citace monografie
| příjmení = Řeháček
| jméno = Marek
Řádek 413 ⟶ 398:
| strany = 48
| isbn = 979-80-87213-09-4
}}</ref>
Německou část hor výrazně ovlivňuje převážně západní a severozápadní proudění vzduchu. V zimní polovině roku vane z hor od východojihovýchodu a jihojihozápadu [[fén]] nazývaný {{Cizojazyčně|de|''Böhmischer Wind''}} (Český vítr). Díky členitému reliéfu se na malém prostoru projevují výrazné klimatické rozdíly. Oblaka se objevují přibližně od nadmořské výšky 550 m. V Horní Lužici se průměrné roční srážky pohybují mezi 500 a 600 mm (podprůměr v rámci [[Německo|Německa]]) a v horách narůstají přibližně o 60 mm na 100 m nadmořské výšky.<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Flemming
| jméno = Günther
| titul = Das Klima der Oberlausitz
| vydavatel = Naturforschende Gesellschaft der Oberlausitz e.V.
| místo = Görlitz
| rok = 2005
| strany = 129–136
| jazyk = německy
}}</ref>
Řádek 577 ⟶ 573:
| strany = 18
| isbn =
}}</ref> V rašeliništích na úpatí Luže roste mezi [[rašeliník]]y a vstavačovitými také [[rosnatka okrouhlolistá]].<ref>{{Citace elektronické monografie
| titul = Naturpark Zittauer Gebirge: Die Pflanzenwelt
| url = https://www.zittauer-gebirge.com/cms/de/pflanzen
| datum přístupu = 2017-10-27
}}</ref>
Řádek 640:
}}</ref> Mniška poškodila třetinu smrkových lesů Lužických hor a holiny po mniškové kalamitě byly zalesněny smrky nepůvodních druhů.<ref name=":9" />
Při vzniku [[Československo|Československé republiky]] patřila většina české části Lužických hor čtyřem [[velkostatek|velkostatkům]], velkostatek Rumburk vlastnili [[Lichtenštejnové]], velkostatek Česká Kamenice [[Kinští]], velkostatek Zákupy [[Habsbursko-lotrinská dynastie|Habsburkové]] a velkostatek Grabštejn [[Clam-Gallasové]]. Část lesů na východě Lužických hor patřila městu Žitavě. Území Lužických hor v majetku Habsburků přešlo do majetku československého státu v roce 1918, velkostatek Rumburk v roce 1926, velkostatek Česká Kamenice v roce 1929 a velkostatek Grabštejn v roce 1945. V meziválečném období těžba nepřekračovala možnost reprodukce lesa.<ref name=":9" />
Po druhé světové válce způsobil největší škody v lesích Lužických bořivý vítr 2. až 4. ledna 1976 a teplotní zvrat o 30 °C v noci z 31. prosince 1978 na 1. ledna 1979.<ref name=":9">{{Citace elektronické monografie
Řádek 767:
== Člověk a kulturní využití ==
=== Osídlení ===
▲Německá strana Lužických hor byla do roku
Na území geomorfologické jednotky se nachází jen menší sídla. Na české straně je největším z nich město [[Chřibská]] v Chřibskokamenické kotlině, dále se zde nachází obce [[Doubice]], [[Kytlice]], [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Mařenice]] a [[Krompach]]. V Sasku se v horách nachází [[Waltersdorf]], [[Jonsdorf]] a [[Oybin]]. Zastavěná plocha měst se nachází na hranicích jednotky či již mimo geomorfologickou jednotku.<ref>{{Citace elektronického periodika▼
▲| příjmení = Anděl
▲| jméno = Rudolf
▲| titul = Pražský mír - ztráta Horní a Dolní Lužice
▲| periodikum = Časopis Krkonoše - Jizerské hory
▲| vydavatel = Správa KRNAP
▲| url = http://krkonose.krnap.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=10913&Itemid=34
▲| datum vydání = 2010
▲| datum přístupu = 2017-05-19
▲}}</ref>
▲Na území geomorfologické jednotky se nachází jen menší sídla. Na české straně je největším z nich město [[Chřibská]] v Chřibskokamenické kotlině, dále se zde nachází obce [[Doubice]], [[Kytlice]], [[Jiřetín pod Jedlovou]], [[Mařenice]] a [[Krompach]]. V Sasku se v horách nachází [[Waltersdorf (Großschönau)|Waltersdorf]], [[Jonsdorf]], [[Oybin]] a [[
| příjmení = Kühn
| jméno = Jiří
|