Uherský král: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
nahrazení přesměrování samostatným heslem
značka: článek vzniklý z přesměrování
Řádek 27:
Podobně jako ve všech tradičních monarchiích, přecházelo následnictví trůnu na potomka předchozího krále v mužské linii. Podle maďarské tradice však toto právo po smrti krále přecházelo nejprve na mladší bratry krále, a teprve poté na syna, což zákonitě způsobovalo časté rodinné rozepře. Zakladatelem první uherské královské dynastie byl [[Arpád]], jenž roku 895 přivedl svůj lid do [[Panonská pánev|Karpatské kotliny]]. Jeho potomci poté panovali více než 400 let, včetně [[Štěpán I. Svatý|svatého Štěpána I.]], [[Svatý Ladislav|svatého Ladislava I.]], [[Ondřej II. Uherský|Ondřeje II.]] a [[Béla IV.|Bély IV.]] V roce 1301 [[Arpádovci|dynastie Arpádovců]] vymřela a králem byl korunován [[Karel I. Robert|Karel I.]] z francouzské [[Anjouovci|linie Anjou]], který si trůn nárokoval jménem své babičky z otcovy strany [[Marie Uherská (1257–1323)|královně Marii Neapolské]], dceři uherského krále [[Štěpán V. Uherský|Štěpána V.]] Roku 1395, po smrti [[Marie Uherská|královny Marie]], vnučky Karla I., byla přímá linie znovu přerušena, a Mariin manžel, římský císař a pozdější český král [[Zikmund Lucemburský]], navázal na panující rod, poté, co byl šlechtou zvolen ve jménu Svatoštěpánské koruny.
 
Později byl uherskými pány za krále zvolen [[Matyáš Korvín]], který se tak stal prvním uherským panovníkem pocházejícím z řad aristokracie a nikoli z dědičného královského rodu. Táž situace se pak opakovala o několik desítek let později s [[Jan Zápolský|Janem Zápolským]], jenž byl zvolen v roce [[1526]] po smrti [[Ludvík II. UherskýJagellonský|Ludvíka II. Jagellonského]] v [[Bitva u Moháče|bitvě u Moháče]].
 
Poté uherský trůn přešel na [[Habsburkové|Habsburky]], kteří v zemi panovali v rámci [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]], [[Rakouské císařství|Rakouského císařství]] a nakonec [[Rakousko-Uhersko|Rakouska-Uherska]] po téměř 400 let do roku 1918.