Nâzım Hikmet: Porovnání verzí

'''Nâzım Hikmet Ran''' ([[15. leden|15. ledna]] [[1902]], [[Soluň]] – [[3. červen|3. června]] [[1963]], [[Moskva]]) byl [[Turecko|turecký]] [[spisovatel]], [[básník]] a [[dramatik]] narozený na území dnešního [[Řecko|Řecka]]. Otec byl Pomak a matka Polka. Proslul zejména svými verši. Patřil k nejvýznamnějším představitelům [[Avantgarda|avantgardy]] v Turecku.

Narodil se [[15. leden|15. ledna]] [[1902]] v [[Soluň|Soluni]], otec byl [[Pomaci|Pomak]] a matka [[Poláci|Polka]]. Ve [[1920–1929|20. letech]] se zúčastnil [[Turecká válka za nezávislost|turecké války za nezávislost]]. Na počátku 20. let odjel do [[Sovětský svaz|Sovětského svazu]] studovat. Do Turecka se vrátil roku 1924 jako přesvědčený [[Komunismus|komunista]]. Pro své levicové přesvědčení byl pak v Turecku několikrát vězněn. Nejdelší věznění začalo roku [[1940]] a trvalo deset let. Mezinárodní výbor za jeho osvobození vedli roku [[1949]] například [[Pablo Picasso]] či [[Jean-Paul Sartre]]. Známá byla též jeho [[hladovka]] ve vězení, na niž navazovala solidární řetězová hladovka tureckých básníků ([[Orhan Veli]], [[Melih Cevdet]], [[Oktay Rıfat]]). Po propuštění roku [[1950]] odjel Hikmet do [[Exil|exilu]], působil zejména v Sovětském svazu, kde též zemřel a je pohřben na Novoděvičím hřbitově v [[Moskva|Moskvě]]. Měl i [[Polsko|polské]] státní občanství, často též pobýval v [[Praha|Praze]]. Nikdy se však nezřekl turecké národnosti a nepřestal psát [[Turečtina|turecky]]. Dnes je Hikmet v Turecku vnímán jako národní klasik, roku [[2010]] turecký hudební skladatel [[Fazil Say]] složil k 47. výročí Hikmetovy smrti [[oratorium]] nazvané ''Nazim''.