Česká severní dráha: Porovnání verzí

Přidáno 82 bajtů ,  před 2 lety
m
nahrazení výrazu "současný" konkrétním datem, "úsek" místo "kousek"
m (překlep, odkaz na související články)
m (nahrazení výrazu "současný" konkrétním datem, "úsek" místo "kousek")
=== Bitva s ATE ===
{{Podrobně|Ústecko-teplická dráha|Železniční trať Lovosice – Česká Lípa}}
[[Soubor:Staré nádraží.jpg|náhled|NádražíBývalé konkurenčnínádraží ATE''Česká Lípa město'', současnýkteré původně patřilo konkurenční společnosti ATE (stav v roce 2009)]]
V&nbsp;roce [[1894]] začala konkurenční [[Ústecko-teplická dráha]] (německy ''{{Cizojazyčně|de|Aussig-Teplitzer Eisenbahn}}'', '''ATE''') budovat svou [[Ústecko-teplická dráha#Severočeská transverzálka|Severočeskou transverzálku]], a to její první úsek z&nbsp;[[Teplice|Teplic]] do [[Lovosice|Lovosic]]. V&nbsp;plánu však měla další pokračování přes Českou Lípu až do [[Liberec|Liberce]]. Tento krok samozřejmě neušel pozornosti vedení BNB a bylo jasné, že se bude snažit všemožně bránit svému sokovi jeho plán zrealizovat. Tratě obou společností se měly setkat v&nbsp;České Lípě, která už byla významným železničním uzlem (vedly sem tři důležité hlavní tratě BNB a jedna podružná soukromá lokálka), který až na zmíněnou mimoňskou lokálku patřil celý České severní dráze. ATE sice disponovala takřka neomezeným kapitálem, proto pro ni nebylo nereálné žádné řešení, Českou Lípu jakožto důležité město ale nechtěla obejít. Po dlouhých sporech, kdy BNB zcela odmítala zaústění nové trati do svého nádraží, byla nakonec ATE donucena ustoupit a zbudovat si vlastní nádraží několik stovek metrů od stanice BNB (dnes již nepoužívané nádraží Česká Lípa město).<ref name="vlak-80">Vlak, s.&nbsp;80</ref> Pro pohodlnější přestup cestujících bylo alespoň dohodnuto zastavování vlaků ATE na&nbsp;provizorním místě u&nbsp;stanice BNB (nynější Lovosické nástupiště), ale pouze na dobu nezbytně nutnou pro výměnu cestujících. Transverzálka navíc musela stávající trať BNB do Bakova nejdříve překonat po mostě a&nbsp;teprve poté mohla být přivedena do českolipské stanice.<ref name="vlak-82">Vlak, s.&nbsp;82</ref> Obě dráhy spojila pouze jediná kolejová spojka a&nbsp;pozdějším majitelům tak toto řešení značně zkomplikovalo provoz v&nbsp;českolipském uzlu (podobně sobecky se BNB zachovala i&nbsp;v&nbsp;Mladé Boleslavi, kde musela lokálka do&nbsp;Sobotky její stanici zcela obejít a i&nbsp;dnes musí vlaky při cestě do&nbsp;[[Mšeno|Mšena]] provádět na severním zhlaví [[úvrať]]). Navíc ATE musela odkoupit celou lokálku do&nbsp;Mimoně (jež stejně bojovala kvůli své izolaci od zbytku sítě o&nbsp;přežití) a&nbsp;pro své potřeby ji přestavět.<ref name="vlak-82">Vlak, s.&nbsp;82</ref> Úsek transverzálky Lovosice – Česká Lípa je v&nbsp;provozu od [[14. prosinec|14.&nbsp;prosince]] [[1898]].
 
Velká většina tratí, postavených Českou severní dráhou, je v&nbsp;provozu do současnosti. Sneseny byly pouze tři lokálky a jeden úsek není pravidelně provozován.
=== Neexistující tratě ===
[[Soubor:KŠ N3.JPG|náhled|Současný stavBudova nádraží Kamenickýv Kamenickém Šenově (rok Šenov2012)]]
Již na podzim [[1973]] byl ukončen provoz v&nbsp;úseku [[Svor]] – [[Cvikov]] (kvůli stavbě křižující [[silnice I/9]], kdy nezbyly prostředky na stavbu železničního mostu přes její zářez)<ref name="vlakopis-109">Vlakopis, s.&nbsp;109</ref> a o&nbsp;13 let později následoval i&nbsp;zbytek trati do Jablonného. Po&nbsp;roce [[1989]] byla celá trať snesena a jediným přeživším je pouze malý kousekúsek trati vycházející ze Svoru směrem na Cvikov.<ref name="Jelen">{{Citace monografie
| příjmení = Jelen
| jméno = Miroslav