V letech [[1761]]-[[1767]] nechal [[hrabě]] Emanuel Filibert Valdštejn na svém [[panství]] [[Horní Litvínov]]-[[Duchcov]] vybudovat lovecký zámeček [[Lichtenwald]]. Jihovýchodně pod vrchem Bradáčov, na kterém zámeček stojí, pak byla v následujících letech založena obora pro chov jelení zvěře.
Konkrétní údaje o oboře pocházejí až z roku [[1848]], kdy obora měla rozlohu 3760 ha a bylo zde 650 ks jelení zvěře včetně dovezených [[Jelen lesní#PoddruhyWapiti|jelenů wapiti]]. V následujícím roce se výměra zmenšila na 900 ha a počet jelení zvěře klesl na 150 kusů, přičemž jeleni wapiti byli vystříleni. V roce [[1876]] se obora zvětšila na 2050 ha a stav zvěře na 250 ks. Poté na jejím území vznikly menší obory určené k chovu jelení, černé, [[daněk evropský|daňčí]], [[srnec obecný|srnčí]] a [[muflon]]í zvěře. V roce [[1890]] byla celková výměra 2575 ha. Na počátku 20. století se v oboře chovala jen jelení a srnčí zvěř. Během [[první světová válka|první světové války]] došlo k velkému úbytku zvěře. V roce [[1923]] byla obora Valdštejnům [[konfiskace|zkonfiskována]] během [[Pozemková reforma v Československu|pozemkové reformy]] a majitelem obory se stal český stát, který ji předal do správy [[Ministerstvo zemědělství České republiky|Ministerstva zemědělství]]. V roce [[1931]] se rozloha obory zmenšila na 1424 ha. Po [[druhá světová válka|druhé světové válce]] se rozloha zvýšila na 2273 ha a obora sloužila jen pro jelení zvěř. V roce [[1977]] se zmenšily hranice obory na 1767 ha. Při poslední rekonstrukci oplocení v letech [[1988]]-[[1990]] se výměra zvýšila na současných 1930 ha s kmenovým stavem 300 ks jelení zvěře.
V současnosti Flájskou oboru spravují Lesy České republiky, konkrétně Lesní správa [[Litvínov]] a obora je využívána ke komerčnímu lovu.
