Otevřít hlavní menu

Změny

Přidáno 121 bajtů ,  před 1 rokem
Úpravy: Úvodní část zkrácena na standardní rozsah, původní text začleněn do sekce Geomorfologie a optimalizován popisek fota v IB.
| název = Železné hory
| obrázek = Železné hory, CZ170410-27.jpg
| popisek = V krajině výraznýVýrazný hřbet budící dojem hornatiny u mohutné zemské klínové kry Železných hor budí dojem hornatiny, [[georeliéf|georeliéfem]] plochéplochá vrchovinyvrchovina s názvem odvozeným od dobývání železné rudy,tvoří v rozsahu 198 až 737 m n. m. tvořící [[geomorfologický celek]]
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
}}</ref> v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]], na severozápadě ve [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletické pahorkatině]] s výrazným žulovým komplexem, patřícím k nejstarším žulám v [[Český masiv|Českém masivu]].
 
[[Nadmořská výška]] ploché vrchoviny klesá severozápadním směrem k evropskéTýnci řecenad s názvem [[Labe]]Labem a na severovýchod k linii [[Chvaletice]] – [[Slatiňany]] – [[Proseč]]. Nejníže je situovaná hladina evropské řeky [[Labe]] v nadmořské výšce 198 m na katastrálním území města Týnec nad Labem ve Středočeském kraji.<ref name="bina" /> Nejvyšší vrcholy Železných hor dosahují nadmořských výšek kolem 600 až 700 m na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
Nad [[Zlom|hlubinným zlomem]] mezi Týncem nad Labem a Ždírcem nad Doubravou se vytvořil výrazný hřbet mohutné zemské klínové kry vyzdvižené v geologickém období [[Třetihory|třetihor]] (terciér)<ref name="vodicka" /> a ukloněné k severovýchodu (například linie [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Slatiňany]]), označovaný za železnohorský. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je železnohorský hřbet rozrušen dvěma hlubokými údolími, severněji ležící Lovětínskou roklí a od jihu Hedvikovskou (též Hedvičino údolí). Sníženina je součástí erozně-denudační [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]] a tvoří současně rozhraní mezi geomorfologickými jednotkami Železných hor.<ref name=":0" />
 
Nejvyšších nadmořských výšek kolem 600 až 700 m dosahují Železné hory na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]]. Nejvyšším vrcholem v chráněné krajinné oblasti je [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.) na katastrálním území obce [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]] v Kraji Vysočina a v rámci geomorfologického celku vrch [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v Pardubickém kraji.
Nejvýraznější je jihozápadní hřbet Železných hor přibližně od vrcholu Skála (489,7 m n. m.) ve Chvaletické pahorkatině v katastru [[Licoměřice]] k nejvyššímu bodu v Chráněné krajinné oblasti Železné hory, vrcholu [[Vestec (hora)|Vestec]] (668,0 m n. m.) v Kameničské vrchovině na katastru [[Dolní Vestec]].
 
[[Nadmořská výška]] ploché vrchoviny klesá severozápadním směrem k evropské řece s názvem [[Labe]] a na severovýchod k linii [[Chvaletice]] – [[Slatiňany]] – [[Proseč]]. Nejníže je situovaná hladina řeky Labe v nadmořské výšce 198 m na katastrálním území Týnec nad Labem.<ref name="bina" /> Nejvyšší vrcholy Železných hor dosahují nadmořských výšek kolem 600 až 700 m na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
 
V roce [[1987]] byla [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděna za nejvyšší vrchol [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) v katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, byl prezentován<ref name="lexikon-2006" /> za nejvyšší bod vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřičský a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa České republiky
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=22174&SID=
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Mapa v měřítku 1:228 600
}}</ref>
 
== Geografie ==
Tvoří klínovou kru ukloněnou k severovýchodu a omezenou na jihozápadě výrazným [[Zlom|zlomovým svahem]] nazvaným Dlouhé meze s terénním valem výrazným např. při pohledu ze Štikovské vyhlídky ([[Štikov (Slavíkov)|Štikov]]). Jádro je vytvořeno [[Vyvřelina|vyvřelinami]] nasavrckého, resp. železnohorského a chvaletického žulového masivu. Severozápadní část pohoří tvoří [[Proterozoikum|proterozoické]] a [[Paleozoikum|paleozoické]] zvrásněné horniny a ostrůvky [[Křída|křídových usazenin]]. Řeka Chrudimka, nejvýznamnější v celé oblasti, protéká dlouhými a složitými údolími Sečské vrchoviny v jihovýchodní části Železných hor. V oblasti kolem obcí Prachovice a Vápenný Podol se vytvořily ve vápencích [[krasové jevy]].
 
NaNad své[[Zlom|hlubinným jihozápadnízlomem]] straněmezi jsouTýncem Železnénad horyLabem zajímavéa vysokoŽdírcem zvednutýmnad okrajemDoubravou se vytvořil výrazný hřbet (označovaný jako železnohorský) mohutné zemské klínové kry snižujícívyzdvižené sev severovýchodnímgeologickém směrem,období což[[Třetihory|třetihor]] je(terciér)<ref zřejméname="vodicka" například/> a ukloněné k severovýchodu, v georeliéfu například na linii [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Slatiňany]] nebo od nejvyššího bodu Chvaletické pahorkatiny na vrcholu [[Krkanka (vrchol)|Krkanky]] (567,8 m n. m.) k řece Chrudimce (268 m n. m.) vna katastrálním území města [[Slatiňany|Slatiňan]] a nebo také od nejvyššího bodu CHKO Železné hory na vrcholu Vestce (668 m n. m.) k [[Anenský potok (přítok Novohradky)|Anenskému potoku]] (354 m n. m.) vna katastrálním území města [[Skuteč|Skutče]].
 
NadNejvýraznější [[Zlom|hlubinnýmje zlomem]]jihozápadní mezihřbet TýncemŽelezných nadhor Labempřibližně aod Ždírcemvrcholu nadSkála Doubravou(489,7 sem vytvořiln. výrazným.) hřbetve mohutnéChvaletické zemsképahorkatině klínovéna krykatastrálním vyzdvižené v geologickém obdobíúzemí [[Třetihory|třetihorLicoměřice]] (terciér)<refsměrem name="vodicka"k />nejvyššímu abodu ukloněnév kChráněné severovýchodukrajinné (napříkladoblasti linieŽelezné hory na vrcholu [[SečVestec (okres Chrudimhora)|SečVestec]] (668,0 m n. m.) v Kameničské vrchovině na katastrálním území [[SlatiňanyDolní Vestec]]), označovaný za železnohorský. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je železnohorský hřbet rozrušen dvěma hlubokými údolími, severněji ležící Lovětínskou roklí a od jihu Hedvikovskou (též Hedvičino údolí). Sníženina je součástí erozně-denudační [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]] a tvoří současně rozhraní mezi geomorfologickými jednotkami Železných hor.<ref name=":0" />
V pohledu z [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotliny]] působí zlomový svah pohoří místy až horským dojmem, např. v části „Hřebeny“ náležející do Chvaletické pahorkatiny. Převýšení na některých místech dosahuje více než 200&nbsp;m a vyniká zejména v části hřbetu s názvem „Kaňkovy hory“ náležejícím do Sečské vrchoviny. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je hřbet přerušen dvěma hlubokými soutěskami (Lovětínskou a Hedvikovskou), v pohledu z Hornosázavské pahorkatiny od jihozápadu patrné a ohraničující sníženinu Podhradské kotliny s dominantou zříceniny hradu [[Lichnice]] (504 m n. m.).
 
V pohledu z [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotliny]] působí zlomový svah pohoří místy až horským dojmem, např. v části „Hřebeny“ náležející do Chvaletické pahorkatiny. Převýšení na některých místech dosahuje více než 200&nbsp;m a vyniká zejména v části hřbetu s názvem „Kaňkovy hory“ náležejícím do Sečské vrchoviny. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je hřbet přerušen dvěma hlubokými soutěskami (Lovětínskou a Hedvikovskou), v pohledu z Hornosázavské pahorkatiny od jihozápadu patrné a ohraničující sníženinu Podhradské kotliny s dominantou zříceniny hradu [[Lichnice]] (504 m n. m.).
 
Svahy vrcholů Železných hor jsou působivé svoji výškou zhruba od [[Bernardov]]a ve Středočeském kraji v pásmu pokračujícím v jihovýchodním směru ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]]. Na spojnici mezi Ždírcem nad Doubravou a městem Skuteč je geomorfologický celek Železných hor v souvislém pásu území kolem 20 km nejširší a směrem k severozápadu se postupně zužuje.
}}</ref> výrazný zhruba mezi [[Ždírec nad Doubravou|Ždírcem nad Doubravou]], [[Týnec nad Labem|Týncem nad Labem]] a [[Skuteč|Skutčí]], vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny.
 
Od vydání Zeměpisného lexikonu ČSR v roce 1987<ref name="lexikon-1987"/> se počátkem 21. století na základě aktualizace rozsahu území geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky hranice geomorfologického celku změnily, zejména v jihovýchodní části na styku s geomorfologickým celkem [[Hornosvratecká vrchovina]].<ref name="lexikon-2006"/> V roce [[1987]] byla [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděna za nejvyšší vrchol [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) v katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, byl prezentován<ref name="lexikon-2006" /> za nejvyšší bod vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
| příjmení =
| jméno =
| korporace = Český úřad zeměměřičský a katastrální
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
| titul = Základní mapa České republiky
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=22174&SID=
| vydavatel =
| místo =
| datum vydání =
| datum přístupu = 2017-04-25
| poznámka = Mapa v měřítku 1:228 600
}}</ref>
 
Podle charakteru georeliéfu Železných hor se geomorfologický celek člení na dvě části. Menší [[geomorfologický podcelek]] o rozloze 159,16 km² na severozápadě je [[Chvaletická pahorkatina]] (index IIC-3A), která je v úzkém pásu od [[Pardubická kotlina|Pardubické kotliny]] směrem k [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotlině]] protnuta řekou [[Labe]] v délce několika set metrů a za ní, na jejím pravém břehu, končí nízkými pahorky. Chvaletická pahorkatina se již dále nečlení.