Železné hory: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Mírná úprava: typo, odstranění závorek a dupl. (u). značka: editace z Vizuálního editoru |
Úpravy: Úvodní část zkrácena na standardní rozsah, původní text začleněn do sekce Geomorfologie a optimalizován popisek fota v IB. značka: přepnuto z Vizuálního editoru |
||
Řádek 3:
| název = Železné hory
| obrázek = Železné hory, CZ170410-27.jpg
| popisek =
| alt =
| nejvyšší bod = [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]]
Řádek 55:
}}</ref> v [[Sečská vrchovina|Sečské vrchovině]], na severozápadě ve [[Chvaletická pahorkatina|Chvaletické pahorkatině]] s výrazným žulovým komplexem, patřícím k nejstarším žulám v [[Český masiv|Českém masivu]].
[[Nadmořská výška]]
Nad [[Zlom|hlubinným zlomem]] mezi Týncem nad Labem a Ždírcem nad Doubravou se vytvořil výrazný hřbet mohutné zemské klínové kry vyzdvižené v geologickém období [[Třetihory|třetihor]] (terciér)<ref name="vodicka" /> a ukloněné k severovýchodu (například linie [[Seč (okres Chrudim)|Seč]] – [[Slatiňany]]), označovaný za železnohorský. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je železnohorský hřbet rozrušen dvěma hlubokými údolími, severněji ležící Lovětínskou roklí a od jihu Hedvikovskou (též Hedvičino údolí). Sníženina je součástí erozně-denudační [[Podhradská kotlina|Podhradské kotliny]] a tvoří současně rozhraní mezi geomorfologickými jednotkami Železných hor.<ref name=":0" /> ▼
Nejvyšších nadmořských výšek kolem 600 až 700 m dosahují Železné hory na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]]. Nejvyšším vrcholem v chráněné krajinné oblasti je [[Vestec (hora)|Vestec]] (668 m n. m.) na katastrálním území obce [[Slavíkov (okres Havlíčkův Brod)|Slavíkov]] v Kraji Vysočina a v rámci geomorfologického celku vrch [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v Pardubickém kraji.
▲[[Nadmořská výška]] ploché vrchoviny klesá severozápadním směrem k evropské řece s názvem [[Labe]] a na severovýchod k linii [[Chvaletice]] – [[Slatiňany]] – [[Proseč]]. Nejníže je situovaná hladina řeky Labe v nadmořské výšce 198 m na katastrálním území Týnec nad Labem.<ref name="bina" /> Nejvyšší vrcholy Železných hor dosahují nadmořských výšek kolem 600 až 700 m na jihozápadě až jihovýchodě, především v širším okolí města [[Hlinsko]] v okrese Chrudim náležejícím do Pardubického kraje.
| příjmení = ▼
| jméno = ▼
| korporace = Český úřad zeměměřičský a katastrální▼
| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální▼
| titul = Základní mapa České republiky▼
| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=22174&SID=▼
| vydavatel = ▼
| místo = ▼
| datum vydání = ▼
| datum přístupu = 2017-04-25▼
| poznámka = Mapa v měřítku 1:228 600▼
}}</ref>▼
== Geografie ==
Řádek 109 ⟶ 93:
Tvoří klínovou kru ukloněnou k severovýchodu a omezenou na jihozápadě výrazným [[Zlom|zlomovým svahem]] nazvaným Dlouhé meze s terénním valem výrazným např. při pohledu ze Štikovské vyhlídky ([[Štikov (Slavíkov)|Štikov]]). Jádro je vytvořeno [[Vyvřelina|vyvřelinami]] nasavrckého, resp. železnohorského a chvaletického žulového masivu. Severozápadní část pohoří tvoří [[Proterozoikum|proterozoické]] a [[Paleozoikum|paleozoické]] zvrásněné horniny a ostrůvky [[Křída|křídových usazenin]]. Řeka Chrudimka, nejvýznamnější v celé oblasti, protéká dlouhými a složitými údolími Sečské vrchoviny v jihovýchodní části Železných hor. V oblasti kolem obcí Prachovice a Vápenný Podol se vytvořily ve vápencích [[krasové jevy]].
▲
V pohledu z [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotliny]] působí zlomový svah pohoří místy až horským dojmem, např. v části „Hřebeny“ náležející do Chvaletické pahorkatiny. Převýšení na některých místech dosahuje více než 200 m a vyniká zejména v části hřbetu s názvem „Kaňkovy hory“ náležejícím do Sečské vrchoviny. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je hřbet přerušen dvěma hlubokými soutěskami (Lovětínskou a Hedvikovskou), v pohledu z Hornosázavské pahorkatiny od jihozápadu patrné a ohraničující sníženinu Podhradské kotliny s dominantou zříceniny hradu [[Lichnice]] (504 m n. m.). ▼
▲V pohledu z [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotliny]] působí zlomový svah pohoří místy až horským dojmem, např. v části „Hřebeny“ náležející do Chvaletické pahorkatiny. Převýšení na některých místech dosahuje více než 200 m a vyniká zejména v části hřbetu s názvem „Kaňkovy hory“ náležejícím do Sečské vrchoviny. Nad [[Třemošnice|Třemošnicí]] je hřbet přerušen dvěma hlubokými soutěskami (Lovětínskou a Hedvikovskou), v pohledu z Hornosázavské pahorkatiny od jihozápadu patrné a ohraničující sníženinu Podhradské kotliny s dominantou zříceniny hradu [[Lichnice]] (504 m n. m.).
Svahy vrcholů Železných hor jsou působivé svoji výškou zhruba od [[Bernardov]]a ve Středočeském kraji v pásmu pokračujícím v jihovýchodním směru ke [[Ždírec nad Doubravou|Ždírci nad Doubravou]]. Na spojnici mezi Ždírcem nad Doubravou a městem Skuteč je geomorfologický celek Železných hor v souvislém pásu území kolem 20 km nejširší a směrem k severozápadu se postupně zužuje.
Řádek 131 ⟶ 117:
}}</ref> výrazný zhruba mezi [[Ždírec nad Doubravou|Ždírcem nad Doubravou]], [[Týnec nad Labem|Týncem nad Labem]] a [[Skuteč|Skutčí]], vystupující na jihu příkře a na severu pozvolna z okolní krajiny.
Od vydání Zeměpisného lexikonu ČSR v roce 1987<ref name="lexikon-1987"/> se počátkem 21. století na základě aktualizace rozsahu území geomorfologických jednotek pomocí digitální techniky hranice geomorfologického celku změnily, zejména v jihovýchodní části na styku s geomorfologickým celkem [[Hornosvratecká vrchovina]].<ref name="lexikon-2006"/> V roce [[1987]] byla [[Geografický ústav ČSAV|Geografickým ústavem ČSAV]] uváděna za nejvyšší vrchol [[Pešava (vrchol)|Pešava]] (697 m n. m.) v katastrálním území [[Jeníkov (okres Chrudim)|Jeníkov]]<ref name="lexikon-1987" /> a v roce [[2006]], po upřesnění územního vymezení [[Geomorfologické členění Česka|geomorfologických jednotek]] v rámci celého Česka, byl prezentován<ref name="lexikon-2006" /> za nejvyšší bod vrchol [[U oběšeného (vrchol)|U oběšeného]] (737,4 m n. m.) na katastrálním území obce [[Svratouch]] v [[Okres Chrudim|okrese Chrudim]] náležejícím do [[Pardubický kraj|Pardubického kraje]].<ref name=":4">{{Citace elektronické monografie
▲| příjmení =
▲| jméno =
▲| korporace = Český úřad zeměměřičský a katastrální
▲| odkaz na korporaci = Český úřad zeměměřický a katastrální
▲| titul = Základní mapa České republiky
▲| url = http://geoportal.cuzk.cz/geoprohlizec/?wmcid=22174&SID=
▲| vydavatel =
▲| místo =
▲| datum vydání =
▲| datum přístupu = 2017-04-25
▲| poznámka = Mapa v měřítku 1:228 600
▲}}</ref>
Podle charakteru georeliéfu Železných hor se geomorfologický celek člení na dvě části. Menší [[geomorfologický podcelek]] o rozloze 159,16 km² na severozápadě je [[Chvaletická pahorkatina]] (index IIC-3A), která je v úzkém pásu od [[Pardubická kotlina|Pardubické kotliny]] směrem k [[Čáslavská kotlina|Čáslavské kotlině]] protnuta řekou [[Labe]] v délce několika set metrů a za ní, na jejím pravém břehu, končí nízkými pahorky. Chvaletická pahorkatina se již dále nečlení.
| |||