Kladsko: Porovnání verzí

Přidáno 400 bajtů ,  před 2 lety
obrázky
(obrázky)
 
== Symboly města ==
[[File:Kladsko1.městské pečetidlo - kopie.jpg|thumb|left|1. městská pečeť, kopie typáře]]
Ve znaku města je bílý dvouocasý český lev se zlatou korunou v červeném poli. Tradice přisuzuje udělení znaku králi [[Přemysl Otakar II.|Přemyslu Otakarovi II.]] v polovině 13. století.<ref>Dzieje miasta, op. cit., s. 39.</ref> Nejstarší vyobrazení znaku se dochovalo na 1. typáři městské z pečeti z konce 13. století s latinským nápisem ''SIGILLVM CIVIVM CLATZENSIS CIVITATIS", v českém překladu ''Pečeť občanů Kladské obce''. Pečetidlo je uloženo ve sbírce kladského Zemského muzea.
 
 
Kdy se z trhové vsi v podhradí stalo město nevíme přesně, neboť lokační listina se nám nezachovala. Někteří historici soudí, že se tak mohlo stát už roku [[1223]]. První zmínka o kladském [[rychtář]]i pochází z [[29. březen|29. března]] [[1275]].<ref>Zob. Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 38</ref> Jedná se tedy o vládu [[Přemysl Otakar II.|Přemysla Otakara II.]] [[Josef Žemlička]] ve své publikaci P''řemysl Otakar II. král na rozhraní věků'' (str. 211-212) píše: ''"Městská obec převzata králem se formovala v příhraniční Žitavě (Zittau), v polovině 13. století se počal rozvíjet městotvorný proces v kladské kotlině, na předním místě obec pod hradem Kladsko."'' Na kladském hradě řídili správu kraje královští [[purkrabí]].<ref>A. Herzig, M. Ruchniewicz, op. cit, s. 29-36.</ref> Středověká lokace města mu dala půdorys, který byl s malými změnami zachován dodnes.
[[File:2013 Kłodzko, Rynek, studnia miejska, 04.jpg|thumb|Kašna se sochou českého lva z konce 17. století]]
V roce [[1310]] založili [[Maltézský řád|Johanité]] ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]].<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 199.</ref> Za jeho působení přišli do Kladska [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]], kteří sizde založili klášter, jenž byl Arnoštem z Pardubic fundován.<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 42-49</ref> Arnošt z Pardubic byl také roku 1344 donátorem deskovéhooltářní obrazuarchy, ze které se dochoval střední deskový obraz [[Kladská madona|Kladské madony]], který sebyl v roce 1805 prodán a dnesje nacházídosud ve Státních muzeích v Berlíně (Gemaeldegalerie).
 
Rozmach Kladska byl zastaven během [[Husitské války|husitských válek]], kdy husité pobořily několik staveb. K zadlužení města došlo v letech 1431 - 1437 za starosty Půty staršího [[Páni z Častolovic|z Častolovic]], jemuž město s okolními hrady připsal císař ZíkmundZikmund roku 1431<ref>A.Haas, Archiv české koruny, Praha 1961, listina č. 337</ref> Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až za panování krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který roku [[1458]] učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku [[1501]] Ulrich von Hardeck.<ref>K. Bartkiewicz, op. cit., s. 168</ref> Období prosperity města ukončila až [[třicetiletá válka]].
V roce [[1310]] založili [[Maltézský řád|Johanité]] ve městě farní školu, jejímž žákem byl mimo jiné i první pražský arcibiskup [[Arnošt z Pardubic]].<ref>Słownik geografii turystycznej Sudetów, op. cit., s. 199.</ref> Za jeho působení přišli do Kladska [[Řád augustiniánů|Augustiniáni]], kteří si založili klášter, jenž byl Arnoštem z Pardubic fundován.<ref>Kłodzko. Dzieje miasta, op. cit., s. 42-49</ref> Arnošt z Pardubic byl také donátorem deskového obrazu [[Kladská madona|Kladské madony]], který se dnes nachází ve Státních muzeích v Berlíně (Gemaeldegalerie).
 
Rozmach Kladska byl zastaven během [[Husitské války|husitských válek]], kdy husité pobořily několik staveb. K zadlužení města došlo v letech 1431 - 1437 za starosty Půty staršího [[Páni z Častolovic|z Častolovic]], jemuž město s okolními hrady připsal císař Zíkmund roku 1431<ref>A.Haas, Archiv české koruny, Praha 1961, listina č. 337</ref> Ke konsolidaci poměrů Kladska přispělo až za panování krále [[Jiří z Poděbrad|Jiřího z Poděbrad]], který roku [[1458]] učinil hlavním městem Kladského hrabství. Od jeho zadlužených synů koupil hrabství i s městem roku [[1501]] Ulrich von Hardeck.<ref>K. Bartkiewicz, op. cit., s. 168</ref> Období prosperity města ukončila až [[třicetiletá válka]].
 
[[Soubor:Arnost z Pardubic - nowy nagrobek PL.jpg|thumb|right|Náhrobní socha [[Arnošt z Pardubic|Arnošta z Pardubic]] v kostele Nanebevzetí Panny Marie, Johannes Janda, 1870]]
* '''Kostel Panny Marie Růžencové''' s klášterem františkánů (dříve [[minorité|minoritů]]), původně gotická, v baroku přestavěná trojlodní bazilika se dvěma věžemi v západním průčelí, vnitřní zařízení je převážně z 80.- 90.let 19. století. Křížovou cestu v kartuších na stěnách hlavní lodi stejně jako fresku v refektáři kláštera vymaloval pražský malíř [[Felix Antonín Scheffler]].
* '''Most sv. Jana''' - gotický kamenný most o třech obloukách, zbudovaný pravděpodobně z iniciativy Arnošta z Pardubic v 60.letech 14.století a zaznamenaný v písemných pramenech jako "nový" roku 1390; mohutná podnož uprostřed sloužila pravděpodobně pro kapličku+ v barokní době bylo na most osazeno šest kamenných sousoší (Pieta, kalvárie s Marií Magdalénou u Kristových nohou, Korunování Panny Marie, sv. Václav ve zbroji, Sv. Jan Nepomucký a Sv. František Xaverský s trojicí pacientů, postižených morem).
* '''Lví fontána''' - barokní pískovcová s chrličem v podobě českého dvojocasého lva z konce 17.století
* '''Muzeum Země Kladské''' - sídlí v barokním objektu bývalé jezuitské koleje, otevřeno od roku 14963. Ve třech patrech stálé expozice vystavuje mj. model města rekonstruovaného do stavu kolem roku 1800, rekonstruovanou sochu z gotického náhrobku Arnošta z Pardubic, památky cechovních řemesel, velkou sbírku hodin a sbírku skla 19.-20.století ze zdejších skláren.