Nobelova cena za fyziologii a lékařství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
opět návrh na přesun
Bez shrnutí editace
Řádek 136:
Některé z cen byly vnímány kontroverzně. Prudké diskuse rozpoutala otázka, kdo měl obdržet Nobelovu cenu za objev [[inzulin]]u – hormonu snižující [[Glykemie|hladinu glukózy v krvi]]. Ocenění bylo uděleno v&nbsp;roce&nbsp;1923<ref name="Judson291"/><ref name="Shalev">{{cite book|last=Shalev|first=Baruch Aba|title=100 years of Nobel prizes|url=http://books.google.com/?id=PfRaPHr86XUC&q=Frederick+Banting#v=snippet&q=Frederick%20Banting|year=2002|publisher=Americas Group|isbn=0-935047-37-9|page=73}}</ref> [[Frederick Banting|Fredericku Bantingovi]] a [[John James Rickard Macleod|Johnu Macleodovi]], což rozlítilo Bantinga, který považoval přínos druhého nositele za minimální. Macleod pracoval jako přednosta ústavu [[Torontská univerzita|Torontské univerzity]], ale na objevu se přímo nepodílel. Banting naopak označil [[Charles Herbert Best|Charles Besta]], svého laboratorního spolupracovníka, za toho, kdo měl cenu také získat. Čestně mu pak přenechal polovinu obdržené finanční prémie. Macleod se o svou polovinu odměny podělil s biochemikem [[James Collip|Jamesem Collipem]], který se k výzkumnému týmu připojil později.<ref name="Judson291">{{cite book|author=Judson, Horace|year=2004|page=291|authorlink=#Judson291}}</ref> Někteří zastávají názor, že skutečně prvním vědcem, jenž izoloval inzulin se v roce 1916 stal [[rumunsko|rumunský]] profesor fyziologie [[Nicolae Paulescu]] z&nbsp;Lékařské a farmaceutické univerzity Carola Davila v [[Bukurešť|Bukurešti]], ačkoliv jeho látka pancrein byla nečistým vodným extraktem, nevhodným pro humánní medicínu.<ref name="J. Nutrition 92">{{cite journal |url=http://jn.nutrition.org/cgi/reprint/92/4/507.pdf |author=The American Institute of Nutrition |title=Proceedings of the Thirty-first Annual Meeting of the American Institute of Nutrition |journal=Journal of Nutrition |volume=92 |year=1967 |pages=509 |format=PDF}}</ref><ref name="nrjs">{{Cite journal|last= Paulesco |first= N.C.| journal= Archives Internationales de Physiologie | title= Recherche sur le rôle du pancréas dans l'assimilation nutritive.|volume= 17|issue=|pages= 85–103| year=1921, 31 August| publisher=|postscript=}}</ref><ref name="nrps">{{Cite journal|last= Lestradet |first= H.|journal= Diabetes & Metabolism|title= Le 75e anniversaire de la découverte de l'insuline|volume= 23|issue= 1|pages= 112|year=1997| url= http://www.em-consulte.com/en/article/79613|postscript=}}</ref> Paulescu získal 10.&nbsp;dubna 1922 na svůj objev patent (č.&nbsp;6254 (8322) „Pancreina şi procedeul fabricaţiei ei“ / „Pancrein a jeho způsob tvorby“), od rumunského ministerstva průmyslu a obchodu.<ref name="nrms">{{Cite journal|last= Murray|first= Ian|journal= J Hist Med Allied Sci|title= Paulesco and the Isolation of Insulin|volume= 26|issue= 2|pages= 150–157|year=1971| url= http://jhmas.oxfordjournals.org/content/XXVI/2/150.full.pdf|pmid= 4930788|postscript=|doi=10.1093/jhmas/XXVI.2.150}}</ref><ref name="nrns">{{Cite journal|last= Murray|first= Ian|journal= Scott. Med. J.|title= The search for insulin|volume= 14|issue= 8|pages= 286–293|year=1969|url= http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/4897848|pmid= 4897848|postscript=}}</ref><ref name="nrqs">{{Cite journal|last= Pavel|first= I.|title= The Priority of N.C. Paulescu in the Discovery of Insulin|publisher= Academy of the Socialist Republic of Romania|year=1976|url=|trans_title = Prioritatea lui N.C. Paulescu în descoperirea insulinei|postscript=}}</ref>
 
[[Soubor:Montagnier-Barré-Sinoussi-zur Hausen-press conference Dec 06th, 2008-1.jpg|náhled|vlevo|Skandál a kontroverzi vyvolalo udělení Nobelových cen 2008 [[Harald zur Hausen|Haraldu zur Hausenovi]] (vpravo) za objev [[lidský papilomavirus|HPV]] a dvojici [[Françoise Barré-Sinoussi]]ová a [[Luc Montagnier]] za objevení [[HIV]].fiv1:3deathdavid abdelmohsenafrica]]
V roce 1949, navzdory protestům z odborného lékařského prostředí, byl oceněn portugalský neurolog [[António Egas Moniz]] za vývoj [[lobotomie]], kterou označoval jako prefrontální leukotomii, při léčbě některých [[psychóza|psychóz]]. Úspěšnost terapie podpořil pouze desetidenní pooperační péčí. Díky značné publicitě spojené s Nobelovou cenou, byla tato metoda předepisována bez ohledu na stanovisko moderní [[lékařská etika|lékařské etiky]]. Její příznivé výsledky byly publikovány v&nbsp;periodikách jako ''[[The New York Times]]''. Odhaduje se, že než metoda ztratila na popularitě, bylo ve Spojených státech provedeno přibližně čtyřicet tisíc lobotomií.<ref>{{cite book |title=The Lobotomist: A Maverick Medical Genius and His Tragic Quest to Rid the World of Mental Illness |last=El-Hai |first=Jack |year=2005 |publisher=Wiley |isbn=0-471-23292-0 |page=14}}</ref>