Verze z 4. 10. 2017, 11:09 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 22. 10. 2017, 08:58 editovat zrušit editaci Petr Kinšt (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři 60 955 editací Jazykové úpravy, odkazy, typografie Přejít na další porovnání →
Řádek 1: {{Různé významy\|tento=původním významu slova hradiště}} [[Soubor:Stanowisko_archeologiczne_w_Biskupinie_0129.jpg\|náhled~~\|250px~~\|Rekonstrukce úseku opevnění slovanského hradiště v [[Biskupin]]u, [[Polsko]]]] [[Soubor:Aerial photograph of Maiden Castle from the west, 1937.jpg\|náhled~~\|250px~~\|[[Maiden Castle]], jedno z asi 1000 hradišť vybudovaných v [[Doba železná\|době železné]] v jižní Británii]] '''Hradiště''' (na [[Morava\|Moravě]] ~~častěji~~též '''hradisko''') je opevněné sídlo z období [[neolit]]u až raného [[středověk]]u, předchůdce středověkých [[hrad]]ů nebo [[město\|měst]]. Výraz původně označoval místo, kde stál nebo stojí [[hrad]] (podobně jako [[tvrziště]] – [[tvrz]], nebo [[městiště (území města)\|městiště]] – město). V běžné praxi je pojem hradiště používán pro [[neolit]]ická až [[raný středověk\|raně středověká]] opevněná sídla budovaná zpravidla jako výšinné opevnění využívající přirozené terénní ochrany. Nejčastěji jsou situována na [[Ostrožna\|ostrožnách]] nad údolími vodních toků ~~(např. [[Keltové\|keltské]] [[oppidum]] [[Staré Hradisko]]) či~~nebo na vrcholech kopců ~~(např~~. ~~hradisko [[púchovská kultura\|púchovské kultury]] [[Požaha]] u [[Nový Jičín\|Nového Jičína]]), méně~~Méně častá jsou hradiště ~~tzv.~~ blatná, ~~zakládaná~~která byla zakládána v rovinatém terénu a ~~využívající~~využívala vodní ochrany ~~(např. [[Velkomoravská říše\|velkomoravské]] [[Slovanské hradiště Mikulčice\|Mikulčice]])~~. Velikost hradišť jese může velmi ~~různá,~~lišit. odExistují ~~nejmenších~~hradiště s rozlohou ~~pod~~menší než jeden hektar, ~~(Požaha)~~ale aži krozsáhlé ~~obrovským [[areál (stavba)\|areálům]]~~areály, ~~uzavírajícím~~jejichž vopevněná ~~[[hradba\|hradbách]]~~plocha ~~plochu i několika~~dosahuje stovek hektarů ~~(keltská oppida [[oppidum Závist\|Závist]] - 180 ha nebo [[oppidum Manching\|Manching]] - 380 ha)~~. ~~Funkce~~Hradiště ~~hradiska~~mohla ~~bývá~~plnit ~~rovněž~~více ~~různá~~funkcí a ~~nejčastěji~~často ~~kombinovaná~~je –kombinovala. ~~vedle~~Vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako ~~refugia (~~útočiště) obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích,. ~~nepochybně~~Nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit.▼ ~~Výraz původně označoval místo, kde stál nebo stojí [[hrad]] (podobně jako [[tvrziště]] – [[tvrz]], nebo [[městiště (území města)\|městiště]] – [[město]]).~~ Opevněná sídla pozdní [[laténská kultura\|doby laténské]] se označují názvem ''oppidum.''. Termínem používaným v [[Kastellologie\|kastellologické]] literatuře pro označení raně středověkých hradišť je také ''raně středověký hrad.''.<ref name="durdik">~~[[Tomáš~~{{Citace ~~Durdík\|DURDÍK, Tomáš]]: ''Encyklopedie českých hradů'', Libri, Praha 2006, S. 15.</ref>~~monografie▼ ▲V běžné praxi je pojem hradiště používán pro [[neolit]]ická až [[raný středověk\|raně středověká]] opevněná sídla budovaná zpravidla jako výšinné opevnění využívající přirozené terénní ochrany. Nejčastěji jsou situována na [[Ostrožna\|ostrožnách]] nad údolími vodních toků (např. [[Keltové\|keltské]] [[oppidum]] [[Staré Hradisko]]) či na vrcholech kopců (např. hradisko [[púchovská kultura\|púchovské kultury]] [[Požaha]] u [[Nový Jičín\|Nového Jičína]]), méně častá jsou hradiště tzv. blatná, zakládaná v rovinatém terénu a využívající vodní ochrany (např. [[Velkomoravská říše\|velkomoravské]] [[Slovanské hradiště Mikulčice\|Mikulčice]]). Velikost hradišť je velmi různá, od nejmenších s rozlohou pod jeden hektar (Požaha) až k obrovským [[areál (stavba)\|areálům]], uzavírajícím v [[hradba\|hradbách]] plochu i několika stovek hektarů (keltská oppida [[oppidum Závist\|Závist]] - 180 ha nebo [[oppidum Manching\|Manching]] - 380 ha). Funkce hradiska bývá rovněž různá a nejčastěji kombinovaná – vedle předpokládané funkce vojensko-strategické mohla hradiště sloužit jako refugia (útočiště) obyvatelstva, jako shromaždiště ke kultovním či společenským rituálům i jako střediska obchodu včetně funkce opěrných bodů na dálkových komunikacích, nepochybně sloužila i jako sídla společenských elit. \| příjmení = Durdík \| jméno = Tomáš \| odkaz na autora = Tomáš Durdík \| titul = Ilustrovaná encyklopedie českých hradů \| vydavatel = Libri \| místo = Praha \| rok = 2002 \| isbn = 80-7277-003-9 \| počet stran = 736 \| strany = 15 }}</ref> V České republice existuje několik [[Archeoskanzen\|archeologických skanzenů]], které prezentují archeologické poznatky veřejnosti. Například na [[Netolice (hradiště)\|netolickém hradišti]] byl zrekonstruován úsek původní hradby. ▲Opevněná sídla pozdní [[laténská kultura\|doby laténské]] se označují názvem ''oppidum''. Termínem používaným v [[Kastellologie\|kastellologické]] literatuře pro označení raně středověkých hradišť je také ''raně středověký hrad''.<ref>[[Tomáš Durdík\|DURDÍK, Tomáš]]: ''Encyklopedie českých hradů'', Libri, Praha 2006, S. 15.</ref> V poslední době bylo v České republice vybudováno několik [[archeologie\|archeologických]] [[skanzen]]ů zaměřených na dobu výstavby hradišť – viz například [[Vrch Sv. Jana v Netolicích]] nebo Archeopark v [[Chotěbuz]]i u [[Český Těšín\|Českého Těšína]]. == Typy hradišť == === Slovanské hradiště === [[Soubor:AussehenSlawenburg.jpg\|náhled~~\|250px~~\|Kresba slovanského hradiště]] [[Praslovanština\|Praslovanské]] slovo pro hradiště je ''*gordъ'', které se v různých slovanských jazycích vyvíjelo různě, což vysvětluje původ českého slova ''hrad'' a ruského {{Cizojazyčně\|ru\|''город, gorod.''.}} Mezi nejvýznamnější slovanské hradiště v Česku patří [[Slovanské hradiště Mikulčice]], ale je zde i množství historických - např. [[Vyšehrad]]. Množství slovanských hradišť se nachází i v Německu, zvláště na území téměř celé bývalé [[Německá demokratická republika\|NDR]], kde sídlili [[Polabští Slované]] a [[Lužičtí Srbové]], a také v oblasti [[Horní Franky\|Horních Frank]] ([[Bavaria Slavica]]). Postupem času se hradiště buď vyvinula v raná města, nebo zanikla. U úspěšných hradišť se zformovalo ''suburbium'' (podhradí), které si postupem času vyvinulo vlastní (městské) hradby. Hradiště se transformovalo v [[hrad]], [[Citadela\|citadelu]] nebo (v Rusku) [[kreml (pevnost)\|kreml]]. === Litevské hradiště === [[Soubor:Daubariu piliakalnis.z., 2005-10-31.JPG\|náhled~~\|250px~~\|Hradiště Daubarių piliakalnis, okres [[Mažeikiai]].]] [[Soubor:Lopaiciu piliakalnis1. 2007-06-12.jpg\|náhled~~\|250px~~\|Hradiště Lopaičių piliakalnis, okres [[Rietavas]].]] Litevský ''piliakalnis'', ([[Lotyština\|lotyšsky]] ''pilskalns'') je litevský protějšek hradiště s tím rozdílem, že se nevyskytují hradiště tzv. blatná, že litevská hradiště jsou [[neolit]]ická (první se objevila již 1500 př. n. l.{{Doplňte zdroj}} a jsou nejdůležitějšími kulturními památníky [[Pohanství\|pohanských]] [[Baltové\|Baltů]]){{Doplňte zdroj}}, častěji [[raný středověk\|raně středověká]], výjimečně budovaná též v současnosti a jsou původu převážně [[Žemaité\|žemaitského]] nebo [[Litevci\|litevského]], méně se jich nachází ještě také na území [[Lotyšsko\|Lotyšska]]. Řádek 27 ⟶ 36: === Keltské oppidum === {{Viz též\|Oppidum}} V užším historickém smyslu se pod pojmem oppidum nejčastěji rozumí protourbánní opevněné výšinné sídliště [[Keltové\|Keltů]]. Oppida se ~~nacházela~~stavěla v západní a střední Evropě vve [[2. století př. n. l.\|2.]] a [[1. století př. n. l.]] (~~tj.~~ podle [[Paul Reinecke\|Reineckovy]] periodizace laténské období C2C2–D1). –Označení D1oppidum používali [[Římané]], vlastní keltský výraz se nedochoval. Ve střední Evropě názvy těchto sídlišť končily na příponami -dunon (-dunum), -igium, -durum. ~~Je to označení, kterého užívali [[Římané]], vlastní keltský výraz se nedochoval, ve střední Evropě názvy těchto sídlišť končily na -dunon (-dunum), -igium, -durum.~~ Oppida jsou z písemných pramenů známa hlavně díky [[Gaius Julius Caesar\|Juliu Caesarovi]], který se o nich zmiňuje ve svých ''[[Zápisky o válce galské\|Zápiscích o válce galské]].''. Díky výraznému způsobu, jakým jejich pozůstatky ovlivňují reliéf krajiny, se stala oblíbeným cílem amatérských archeologů již v [[19. století]]. a archeologický zájem o ně neupadá dodnes. == Odkazy == Řádek 45 ⟶ 52: {{Pahýl}} {{Autoritní data}} {{Portály\|Architektura a stavebnictví\|Pravěk\|Středověk}} [[Kategorie:Hradiště\| ]]

Hradiště: Porovnání verzí