Frederik V.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m úprava odkazů, typo
Řádek 50:
* Kristián ([[1745]]–[[1747]])
* [[Žofie Magdalena Dánská|Žofie Magdalena]] ([[1746]]–[[1813]]), jako manželka [[Seznam hlav švédského státu|švédského krále]] [[Gustav III. Švédský|Gustava III.]] švédská královna
* [[Karolina Vilemína Dánská|Karolina Vilemína]] ([[1747]]–[[1820]]) - manželka [[Hesensko|hesensko-kasselského]] [[kurfiřt]]a [[Vilém I. Hesensko-KasselskýHesenský|Viléma I.]]
* [[Kristián VII.|Kristián]] ([[1749]]–[[1808]]), následník trůnu, pozdější král Kristián VII.
* [[Luisa Dánská a Norská|Luisa]] ([[1750]]–[[1831]]). Provdána za [[Karel Hesensko-Kasselský|Karla Hesensko-Kasselského]]; jejich nejstarší dcerou byla [[Marie Hesensko-Kasselská]], manželka budoucího dánského krále [[Frederik VI.|Frederika VI.]], další dcerou pak [[Luisa KarolínaKarolina Hesensko-Kasselská|Luisa Karolina]], matka pozdějšího krále [[Kristián IX.|Kristiána IX.]]
 
Královna Luisa zemřela [[19. prosinec|19. prosince]] roku [[1751]] a král se již [[8. červenec|8. července]] [[1752]] oženil podruhé, a to s [[Juliana Marie Brunšvická|Julianou Marií von Braunschweig-Wolfenbüttel]] ([[1729]]-[[1796]]). S druhou manželkou měl jediného syna:
Řádek 60:
Frederik a Luisa se stali králi Dánska a Norska v roce [[1746]] po smrti Kristiána VI. Královna Luisa zemřela v roce [[1751]] a Frederik se již v příštím v roce [[1752]] znovu oženil, tentokrát s Juliánou Marií von Brunswick-Wolfenbüttel.
 
Moc Frederika jako krále byla omezená. Byl poznamenán svým [[alkoholismus|alkoholismem]], obklopil se však schopnými ministry, kteří byli v pozadí většiny jeho počinů, jako např. [[Adam Gottlob Moltke]], [[Johann Hartwig Ernst von Bernstorff|J. H. E. Bernstorff]] a [[H. C. Schimmelmann]]. Ti zabránili zatažení Dánska do válek, běžných v Evropě té doby. Země si udržela [[neutralita|neutralitu]] dokonce i v [[sedmiletá válka|sedmileté válce]] ([[1756]]–[[1763]]) přes blízkost bojujících stran [[Švédsko|Švédska]] a [[Rusko|Ruska]]. Přes svůj alkoholismus a svůj rozmařilý charakter se král těšil svých poddaných velké oblibě. Umění i věda měly příznivé podmínky, Frederik se zabýval jejich reformováním podle hesel [[osvícenství]]; založil ''Frederikovu nemocnici (Frederiks Hospital'') a ''Královskou dánskou akademii umění (Det Kongelige Danske Kunstakademi'' - její oficiální otevření se konalo [[31. březen|31. března]] [[1754]], v den Frederikových 31. narozenin) v Kodani, rozvíjelo se divadlo, v době Kristiána VI. značně omezované, vzniklo ''Královské vzdělávací středisko'' (škola řemesel). Na památku třísetletého výročí nástupu rodu [[Oldenburkové|Oldenburků]] na dánský a norský trůn vyrostla v Kodani čtvrť ''Frederikstaden'' v centru s palácem [[Amalienborg]]; uprostřed nádvoří paláce byla v roce [[1771]] umístěna Frederikova jezdecká socha.
 
Obchod zažíval dobu rozvoje a expanze, vzniká [[průmysl]]. První industriální aktivitou velkého významu v Dánsku byly výroba [[střelný prach|střelného prachu]] a odlévání [[dělo|děl]] ve [[Frederiksværk]]. Avšak požadavek zemědělských reforem nebyl Moltkem vyslyšen a zemědělci tak na ekonomickém rozvoji nebyli účastni.