Polské království: Porovnání verzí

Odebrány 2 bajty ,  před 2 lety
m
-parametry
(vlajky)
m (-parametry)
 
Právě Boleslav III. byl – po porážce a vyhnání bratra – posledním piastovským panovníkem Polska, který vládl sjednocenému státu před jeho rozpadem ve 12.–14.století, ke kterému sám napomohl svým nástupnickým testamentem z roku [[1138]]. Závětí rozdělil polský stát na úděly pro své čtyři syny s tím, že nejstaršímu z nich zajistí seniorátní úděl ([[Krakovsko]], část [[Velkopolsko|Velkopolska]] s [[Hnězdno|Hnězdnem]] a Kališí ad.) vrchní moc nad ostatními. Kníže se tak snažil zajistit jednotu svého státu do budoucna a zároveň ji sladit s odstředivými snahami a ambicemi jednotlivých členů rodu. Byl to však jen kompromis odsouzený k brzkému zániku. Po Boleslavově smrti se jeho synové ve svých údělech maximálně osamostatnili a vrchní vláda rychle slábla, až zanikla zcela. Česko-polské spory byly dočasně vyřešeny smlouvou o přátelských vztazích, jíž se český kníže vzdal poplatku za [[Slezsko]]. Polsko se postupně rozpadlo na několik menších údělných knížectví, pod vládou jednotlivých příslušníků dynastie Piastovců.
[[Soubor:Codex Manesse Wenzel II. von Böhmen.jpg|náhled|upright||Václav II.]]
 
=== Přemyslovci polskými králi ===
== Polské království součástí Republiky obou národů ==
{{Podrobně|Republika obou národů|Polské království (1569-1795)}}
[[Soubor:Rzeczpospolita 1600.png|náhled|left||Republika obou národů v době největšího územního rozmachu (1600)]]
 
V důsledku vymření [[dynastie Jagellonců]] svolal poslední polský král a litevský velkokníže z této dynastie [[Zikmund II. August]] dne [[1. červenec|1. července]] [[1569]] do [[Lublin]]u [[sejm]] na kterém bylo rozhodnuto, že polské království a [[litevské velkoknížectví]] budou spojeno do jednoho celku – [[Rzeczpospolita]], nejen společným panovníkem, ale i pod jednotnou legislativou, měnou a úřední řečí se stala [[polština]] a [[latina]]. Tato [[reálná unie]] polska a litvy tzv. "Lublinská unie" byla na rozdíl od personální unie tzv. "Krevské unie", již [[volená monarchie|volenou monarchií]] a postupem času již tzv. "šlechtickou republikou", což nakonec přivodilo její zánik. V tomto společenství již bylo Polsko velmi výraznější než okrajová Litva a tak se někdy mluví prostě jen ''o Polsku''.