Verze z 29. 5. 2007, 18:17 editovat Vojmil (diskuse \| příspěvky) 442 editací Bez shrnutí editace ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 31. 5. 2007, 15:20 editovat zrušit editaci Grw (diskuse \| příspěvky) 1 364 editací věrší množství drobnějších úprav + obecné uhlazení textu Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Únětická kultura''' -je [[archeologická kultura]] spadající do starší [[doba bronzová\|doby bronzové]], podle [[Paul Reinecke\|Reineckeho]] systému do stupňů BA<sub>1</sub>-BA<sub>2</sub>, kdy nejstarší fáze, zvaná [[protoúnětická kultura\|protoúnětická]], spadá ještě do závěru [[eneolit]]u. Název ~~kultura~~ získala podle pohřebiště v [[Únětice\|Úněticích]] u Roztok, které v 70. letech [[19. století]] prokopal ~~Zdeněk~~[[Čeněk Rýzner]]. == Rozšíření a vznik únětické kultury == Únětická kultura vznikla ~~koncem~~na ~~eneolitu~~konci [[eneolit]]u všeobecným konsolidačním procesem na bázi místních kultur pod vlivy přicházejícími z jihovýchodu a přinášejícími znalost [[bronz]]u.<br /> <br /> Východní hranici obývaného území v době největšího rozkvětu tvořila slovenská řeka [[Žitava]]. Směrem na západ zasahovalo osídlené území až do Porýní, kde se únětická kultura dostávala do styku s [[kultura adlerbergská\|kulturou adlerbergskou]]. Severní hranici tvořilo střední Německo a [[Velkopolsko]] (~~Poznaňsko~~[[Poznaň]]sko), jižní hranicí pak byla řeka [[Dunaj]]. Na celém území vznikla řada lokálních skupin - středočeská, východočeská, severozápadní, jihočeská či jihomoravskodolnorakouská.<br /> == Pohřebiště == Pro ~~archeology~~[[archeolog]]y jsou v případě únětické kultury hlavním prvkem poznání [[pohřebiště]]. ~~Pohřebiště~~Ta nejsou příliš velká (~~kolem~~většinou do 40 hrobů), ale známe i pohřebiště větších rozměrů, jako jsou [[Šardičky]] a [[Němčice na Hané]] (přes 70 hrobů).<br /> <br /> Obecně lze říci, že velikost hrobových jam koresponduje s bohatstvím výbavy. Hrobové jámy bývaly poměrně hluboké (kolem 2 metrů) a tvořily přibližně obdélník. Kromě toho se obejvovaly i [[dvojhroby]] či vícečlenné hroby.<br /> Řádek 11 ⟶ 13: Na pohřebištích únětické kultury se lze často setkat s tzv. [[baumsarg]]y, i když je toto označení poněkud nadnesené, tedy česky stromovými rakvemi. Tento jev není pouze specifikem únětické kultury, ale setkáváme se s ním ve starší době bronzové poměrně často po celé Evropě, od [[Rusko\|Ruska]] až po [[Velká Británie\|Velkou Británii]]. Ovšem není neměnným pravidlem, že musí být pořby ve stromových rakvích, máme i nálezy hrobových jam, ve kterých stromové rakve nalezeny nebyly.<br /> <br /> Zcela běžně se u únětické kultury setkáváme s druhotným otvíráním hrobů. ~~Předpokladem~~Předpokládány jsou dva motivy, a to motiv materiální ~~a motiv~~nebo rituální. == Sídliště == Kromě pohřebišť jsou známa i četná sídliště. Nejdříve to byla prostá, otevřená sídliště, teprve v mladším období se objevují doklady o osídlování výšinných poloh (u kterých zatím nebylo doloženo opevnění). Lidé žili v domech nadzemní kůlové konstrukce, které měly obdélníkový tvar a sedlovou střechu. Největší byl objeven v [[Březno u Loun\|Březně u Loun]] (24x6,5 m), ale jsou známy i menší domy a také zahloubené objekty, u kterých není jasná funkce. === Zásobní jámy === Pro únětickou kulturu byly velmi typické zásobní jámy '''únětického typu'''. Byly to hluboké, prostorné jámy s válcovitým nebo mírně kónickým hrdlem, klenutými stěnami a poměrně rovným dnem. Jámy často dosahovaly značných hloubek a nejčastěji sloužily jako obilnice. == Bronzové depoty == Dalším typickým jevem doby bronzové je výskyt bronzových [[depot]]ů. Máme dva druhy těchto depotů: reversibilní (jakési úschovny materiálu, kde jeexistuje předpoklad, že měly být ze země opět vyzvednuty) a ireversibilní (sakrální, votivní dary - předměty uložené do země bez předpokladu jejich opětovného vyzvednutí). Celkově převažují depoty surovinové, zejména depoty ~~žeber a~~ [[hřivna\|hřiven]]. == Hmotná kultura == Z bronzových nástrojů se používaly [[sekerka s lištami\|sekery s lištami]] různého typu (únětického, italského, švýcarského), [[šídlo\|šídla]], [[dláto\|dláta]] a ~~hřebeny~~[[hřeben]]y. Ze zbraní to byly triangulární [[dýka\|dýky]], hrotité sekery, hroty ~~oštěpů~~[[oštěp]]ů a ~~sekeromlaty~~[[sekeromlat]]y. Bronzové šperky byly tvořeny ~~záušnicemi~~[[záušnice]]mi a ~~náušnicemi~~[[náušnice]]mi, závěsky do vlasů, náramky, ~~nápažníky~~[[nápažník]]y a ~~jehlicemi~~[[jehlice]]mi. Kromě toho se používaly kamenné, kostěnné a parohové předměty a také [[keramika]]. === Keramika === [[Keramika]] byla technicky na vysoké úrovni, byla kvalitně vypálena a měla tmavě šedý až černý povrch. ~~Koflíky~~[[Koflík]]y a misky byly černě potaženy a leštěny. Keramika byla málo zdobená a nacházíme rozdíly mezi hrobovým inventářem a materiálem ze sídlišť. Používaly se hrnce a hrnky, zásobnice, mísy, džbánky, pohárky a velmi charakteristické koflíky a [[osudíčko\|osudíčka]]. == Importované vzory == ~~Díky~~V ~~tomu~~inventáři žeúnětické ~~se nacházela únětická kultura na trase obchodních cest,~~kultury se ~~dostala~~mnoho ~~do bližšího kontaktu s mnoha~~různých ~~různými variantami~~variant vyhotovení jehlic. ~~Byli~~Byly to například vzory jehlic z alpsko-švýcarského okruhu bronzové kultury do které například patří [[jehlice s lopatkovitou hlavicí\|jehlice s hlavicí lopatkovitou]], [[jehlice s terčovitou hlavicí\|terčovitou]] a [[jehlice s berličkovitou hlavicí\|berličkovitou]], z italského prostředí k nám pronikla [[křížová jehlice\|jehlice křížová]].▼ Asi nejdůležitějším importovaným vzorem jehlice byla jehlice maloasijského původu, takzvaná [[kyperská jehlice\|jehlice kyperská]], jež měla tyto varianty jehlice kyperská s vývalky na krčku, s provrtaným krčkem nebo hlavicí a [[jehlice vázičkovitá]]. Většina těchto importovaných vzorů se však u lidu únětické kultury neujala, jedním z mála ze zdomácnělým vzorů je jehlice kyperská a to protože přišla do oblasti jako první. Jihovýchodní vzory lze zpozorovat u technicky složitých záušnic a návlasniček, které se vyráběly kličkovitým vinutým dvojitého drátu. Vzory z jihovýchodu můžeme také rozpoznat u náušnic vyráběných únětickou kulturou a to ať se jedná jak u náušnic vyráběných z bronzu tak i u těch zhotovovaných ze zlata. Zlato potřebné k výrobě šperků bývalo dováženo ze sedmihradské oblasti.▼ ▲Díky tomu že se nacházela únětická kultura na trase obchodních cest, se dostala do bližšího kontaktu s mnoha různými variantami vyhotovení jehlic. Byli to například vzory jehlic z alpsko-švýcarského okruhu bronzové kultury do které například patří jehlice s hlavicí lopatkovitou, terčovitou a berličkovitou, z italského prostředí k nám pronikla jehlice křížová. ▲Asi nejdůležitějším importovaným vzorem jehlice byla jehlice maloasijského původu, takzvaná jehlice kyperská, jež měla tyto varianty jehlice kyperská s vývalky na krčku, s provrtaným krčkem nebo hlavicí a jehlice vázičkovitá. Většina těchto importovaných vzorů se však u lidu únětické kultury neujala, jedním z mála ze zdomácnělým vzorů je jehlice kyperská a to protože přišla do oblasti jako první. Jihovýchodní vzory lze zpozorovat u technicky složitých záušnic a návlasniček, které se vyráběly kličkovitým vinutým dvojitého drátu. Vzory z jihovýchodu můžeme také rozpoznat u náušnic vyráběných únětickou kulturou a to ať se jedná jak u náušnic vyráběných z bronzu tak i u těch zhotovovaných ze zlata. Zlato potřebné k výrobě šperků bývalo dováženo ze sedmihradské oblasti.

Únětická kultura: Porovnání verzí