Únětická kultura: Porovnání verzí

Přidáno 352 bajtů ,  před 13 lety
věrší množství drobnějších úprav + obecné uhlazení textu
(věrší množství drobnějších úprav + obecné uhlazení textu)
'''Únětická kultura''' -je [[archeologická kultura]] spadající do starší [[doba bronzová|doby bronzové]], podle [[Paul Reinecke|Reineckeho]] systému do stupňů BA<sub>1</sub>-BA<sub>2</sub>, kdy nejstarší fáze, zvaná [[protoúnětická kultura|protoúnětická]], spadá ještě do závěru [[eneolit]]u. Název kultura získala podle pohřebiště v [[Únětice|Úněticích]] u Roztok, které v 70. letech [[19. století]] prokopal Zdeněk[[Čeněk Rýzner]].
 
== Rozšíření a vznik únětické kultury ==
Únětická kultura vznikla koncemna eneolitukonci [[eneolit]]u všeobecným konsolidačním procesem na bázi místních kultur pod vlivy přicházejícími z jihovýchodu a přinášejícími znalost [[bronz]]u.<br />
<br />
Východní hranici obývaného území v době největšího rozkvětu tvořila slovenská řeka [[Žitava]]. Směrem na západ zasahovalo osídlené území až do Porýní, kde se únětická kultura dostávala do styku s [[kultura adlerbergská|kulturou adlerbergskou]]. Severní hranici tvořilo střední Německo a [[Velkopolsko]] (Poznaňsko[[Poznaň]]sko), jižní hranicí pak byla řeka [[Dunaj]]. Na celém území vznikla řada lokálních skupin - středočeská, východočeská, severozápadní, jihočeská či jihomoravskodolnorakouská.<br />
 
== Pohřebiště ==
Pro archeology[[archeolog]]y jsou v případě únětické kultury hlavním prvkem poznání [[pohřebiště]]. PohřebištěTa nejsou příliš velká (kolemvětšinou do 40 hrobů), ale známe i pohřebiště větších rozměrů, jako jsou [[Šardičky]] a [[Němčice na Hané]] (přes 70 hrobů).<br />
<br />
Obecně lze říci, že velikost hrobových jam koresponduje s bohatstvím výbavy. Hrobové jámy bývaly poměrně hluboké (kolem 2 metrů) a tvořily přibližně obdélník. Kromě toho se obejvovaly i [[dvojhroby]] či vícečlenné hroby.<br />
Na pohřebištích únětické kultury se lze často setkat s tzv. [[baumsarg]]y, i když je toto označení poněkud nadnesené, tedy česky stromovými rakvemi. Tento jev není pouze specifikem únětické kultury, ale setkáváme se s ním ve starší době bronzové poměrně často po celé Evropě, od [[Rusko|Ruska]] až po [[Velká Británie|Velkou Británii]]. Ovšem není neměnným pravidlem, že musí být pořby ve stromových rakvích, máme i nálezy hrobových jam, ve kterých stromové rakve nalezeny nebyly.<br />
<br />
Zcela běžně se u únětické kultury setkáváme s druhotným otvíráním hrobů. PředpoklademPředpokládány jsou dva motivy, a to motiv materiální a motivnebo rituální.
== Sídliště ==
Kromě pohřebišť jsou známa i četná sídliště. Nejdříve to byla prostá, otevřená sídliště, teprve v mladším období se objevují doklady o osídlování výšinných poloh (u kterých zatím nebylo doloženo opevnění). Lidé žili v domech nadzemní kůlové konstrukce, které měly obdélníkový tvar a sedlovou střechu. Největší byl objeven v [[Březno u Loun|Březně u Loun]] (24x6,5 m), ale jsou známy i menší domy a také zahloubené objekty, u kterých není jasná funkce.
 
=== Zásobní jámy ===
Pro únětickou kulturu byly velmi typické zásobní jámy '''únětického typu'''. Byly to hluboké, prostorné jámy s válcovitým nebo mírně kónickým hrdlem, klenutými stěnami a poměrně rovným dnem. Jámy často dosahovaly značných hloubek a nejčastěji sloužily jako obilnice.
== Bronzové depoty ==
Dalším typickým jevem doby bronzové je výskyt bronzových [[depot]]ů. Máme dva druhy těchto depotů: reversibilní (jakési úschovny materiálu, kde jeexistuje předpoklad, že měly být ze země opět vyzvednuty) a ireversibilní (sakrální, votivní dary - předměty uložené do země bez předpokladu jejich opětovného vyzvednutí). Celkově převažují depoty surovinové, zejména depoty žeber a [[hřivna|hřiven]].
 
== Hmotná kultura ==
Z bronzových nástrojů se používaly [[sekerka s lištami|sekery s lištami]] různého typu (únětického, italského, švýcarského), [[šídlo|šídla]], [[dláto|dláta]] a hřebeny[[hřeben]]y. Ze zbraní to byly triangulární [[dýka|dýky]], hrotité sekery, hroty oštěpů[[oštěp]]ů a sekeromlaty[[sekeromlat]]y. Bronzové šperky byly tvořeny záušnicemi[[záušnice]]mi a náušnicemi[[náušnice]]mi, závěsky do vlasů, náramky, nápažníky[[nápažník]]y a jehlicemi[[jehlice]]mi. Kromě toho se používaly kamenné, kostěnné a parohové předměty a také [[keramika]].
 
=== Keramika ===
[[Keramika]] byla technicky na vysoké úrovni, byla kvalitně vypálena a měla tmavě šedý až černý povrch. Koflíky[[Koflík]]y a misky byly černě potaženy a leštěny. Keramika byla málo zdobená a nacházíme rozdíly mezi hrobovým inventářem a materiálem ze sídlišť. Používaly se hrnce a hrnky, zásobnice, mísy, džbánky, pohárky a velmi charakteristické koflíky a [[osudíčko|osudíčka]].
 
== Importované vzory ==
DíkyV tomuinventáři žeúnětické se nacházela únětická kultura na trase obchodních cest,kultury se dostalamnoho do bližšího kontaktu s mnoharůzných různými variantamivariant vyhotovení jehlic. ByliByly to například vzory jehlic z alpsko-švýcarského okruhu bronzové kultury do které například patří [[jehlice s lopatkovitou hlavicí|jehlice s hlavicí lopatkovitou]], [[jehlice s terčovitou hlavicí|terčovitou]] a [[jehlice s berličkovitou hlavicí|berličkovitou]], z italského prostředí k nám pronikla [[křížová jehlice|jehlice křížová]].
 
Asi nejdůležitějším importovaným vzorem jehlice byla jehlice maloasijského původu, takzvaná [[kyperská jehlice|jehlice kyperská]], jež měla tyto varianty jehlice kyperská s vývalky na krčku, s provrtaným krčkem nebo hlavicí a [[jehlice vázičkovitá]]. Většina těchto importovaných vzorů se však u lidu únětické kultury neujala, jedním z mála ze zdomácnělým vzorů je jehlice kyperská a to protože přišla do oblasti jako první. Jihovýchodní vzory lze zpozorovat u technicky složitých záušnic a návlasniček, které se vyráběly kličkovitým vinutým dvojitého drátu. Vzory z jihovýchodu můžeme také rozpoznat u náušnic vyráběných únětickou kulturou a to ať se jedná jak u náušnic vyráběných z bronzu tak i u těch zhotovovaných ze zlata. Zlato potřebné k výrobě šperků bývalo dováženo ze sedmihradské oblasti.
Díky tomu že se nacházela únětická kultura na trase obchodních cest, se dostala do bližšího kontaktu s mnoha různými variantami vyhotovení jehlic. Byli to například vzory jehlic z alpsko-švýcarského okruhu bronzové kultury do které například patří jehlice s hlavicí lopatkovitou, terčovitou a berličkovitou, z italského prostředí k nám pronikla jehlice křížová.
Asi nejdůležitějším importovaným vzorem jehlice byla jehlice maloasijského původu, takzvaná jehlice kyperská, jež měla tyto varianty jehlice kyperská s vývalky na krčku, s provrtaným krčkem nebo hlavicí a jehlice vázičkovitá. Většina těchto importovaných vzorů se však u lidu únětické kultury neujala, jedním z mála ze zdomácnělým vzorů je jehlice kyperská a to protože přišla do oblasti jako první. Jihovýchodní vzory lze zpozorovat u technicky složitých záušnic a návlasniček, které se vyráběly kličkovitým vinutým dvojitého drátu. Vzory z jihovýchodu můžeme také rozpoznat u náušnic vyráběných únětickou kulturou a to ať se jedná jak u náušnic vyráběných z bronzu tak i u těch zhotovovaných ze zlata. Zlato potřebné k výrobě šperků bývalo dováženo ze sedmihradské oblasti.
 
 
1 364

editací