Verze z 19. 10. 2017, 16:42 editovat OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 617 editací připomínky vz značka: editace z Vizuálního editoru ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 19. 10. 2017, 16:59 editovat zrušit editaci OJJ (diskuse \| příspěvky) Prověření uživatelé, Patroláři, Revertéři, Správci 116 617 editací + Přejít na další porovnání →
Řádek 138: === Evoluce === {\|style="text-align:left;" align="right" cellpadding="10" \|style="text-align:center; font-weight:800" colspan="3"\|Postavení ''D. regia'' dle analýz rbcL a 18S rDNA (Rivadavia, F., Kondo, K., Kato, M. a Hasebe, M. 2003) \|- \|{{klad\| style=font-size:75%; Řádek 226: }}</ref> Během studií také vyplynuly důkazy o vývoji lapacího listu, který k lovu kořisti využívá například mucholapka podivná nebo aldrovandky, z pastí tvořených [[tentakule (botanika)\|tentakulemi]] jako u ''D. regia''. Dle molekulárních a fyziologických údajů se ze společného předka rosnatek oddělily mucholapky a aldrovandky; živým důkazem o příbuznosti těchto druhů má být právě rosnatka královská a další rosnatky. U některých druhů rosnatek byly zaznamenány adaptace, jako například rychlé pohyby listů a tentakulí, které mohou v budoucnu vést ke vzniku lapacích listů. K vývoji by mohlo docházet s cílem ulovit i větší kořist. Zatímco z lepkavých tentakulí se větší živočich může osvobodit, lapací listy mu v tom obyčejně zabrání. Lapací listy také účinněji brání [[kleptoparazitismus\|kleptoparazitismu]], tedy že někdo rostlinu obere o uloveného živočicha ještě než jej stačí strávit.<ref>{{Citace periodika \| příjmení = Cameron \| jméno = Kenneth M. Řádek 267: Rosnatka královská je [[endemit]] Jihoafrické republiky (JAR). Byla zde nalezena pouze na dvou lokalitách o nadmořských výškách 500 a 900 m ve zmíněném Bainskloofu poblíž [[Wellington (západní Kapsko)\|Wellingtonu]] v [[západní Kapsko\|západním Kapsku]]. Přes další rozsáhlý průzkum nebyly rosnatky nalezeny v jiných podobných blízkých lokalitách. U těchto dvou populací, přičemž každá je omezena jen na několik set metrů čtverečních, existují malé rozdíly ve stavbě těla, jako například šířka [[list]]ů. Rosnatka královská se vyskytuje v oblastech porostlých nízkými nebo středně velkými stálezelenými [[keř\|keři]] na [[vřesoviště\|vřesovištích]]; tento biotop, charakteristický pro JAR, se nazývá [[fynbos]]. Teploty zde mohou klesnout až pod bod mrazu. Půda v oblasti (nižší nadmořská výška), ve které se rosnatka ''Drosera regia'' vyskytuje, je charakterizována jako trvale vlhká a ~~tvořená~~se ~~převážně~~strmými ~~[[štěrk]]em~~štěrkovitými svahy. Leží v korytě bývalého vodního toku. Rosnatka královská roste hlavně v písčitých půdách složených z [[rašelina\|rašeliny]] a [[kvarcit]]u, které pokrývá štěrk, oddenky mohou růst mezi travinami. Další vegetaci tvoří druhy z rodu ''[[Leucadendron]]'' a čeledí [[šáchorovité]] (''Cyperaceae''), [[kosatcovité]] (''Iridaceae'') a [[lanovcovité]] (''Restionaceae''). V oblasti byje ~~měl~~také ~~žít~~nutná ~~hmyz~~přítomnost hmyzu, kterým se rostlina přiživuje, ~~také by zde měly propukat~~a pravidelné [[požár]]y, hubící ostatní rostliny v blízkosti rosnatky.<ref name=":2" /><ref name=":3" /> == Popis == [[Soubor:Drosera regia leaf Darwiniana.jpg\|alt= Detail listu postaveného horizontálně na rozmazaném pozadí, vyinikají tentakule\|vlevo\|náhled\|Detail listu]] [[Soubor:Drosera regia with prey 2.jpg\|alt= List rosnatky orientovaný vlevo obtočený kolem kořisti\|náhled\|List rosnatky obtočený kolem kořisti]] Rosnatka královská patří mezi poměrně velké [[bylina\|byliny]]. Vytváří horizontálně rostoucí dřevité [[oddenek\|oddenky]] (rhizomy) a růžici velkých [[list]]ů, které mohou měřit až 70 cm na délku a 2 cm na šířku. Listům chybí [[řapík]]y i [[palist]]y. [[Vernace]] je circinátní, výhonky uložené v [[pupen]]u se tedy rozvíjejí spirálně. Téměř po celé horní ploše listů rostou takzvané tentakule, paličkovitě zakončené brvy vylučující sliz. Pokud se těchto lepivých orgánů dotkne kořist, rostlina reaguje tím, že se kolem ní začnou tentakule i samotné listy ohýbat, ~~samotný~~ list se přitom může i několikrát stočit. Každý list je vybaven i tisíci tentakulí, díky čemuž může polapit i větší kořist (ta je po chycení rozložena [[enzym]]y a živiny z ní pohlceny skrze listy). Ve svém areálu výskytu loví tato masožravka například [[brouci\|brouky]], [[noční motýli\|můry]] a [[motýli\|motýly]]. V chladných obdobích se rosnatky královské nacházejí ve vegetačním klidu; v tuto dobu tvoří pouze pupen složený z krátkých nerozvinutých listů. Vegetační ~~klid končí v půlce července a vegetační~~ sezóna trvá od října do dubna; rostliny však mohou v růstu také pokračovat během celého roku bez vegetačního klidu.<ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref name=":3" /> Jednotlivé listy poté usychají, avšak i tak zůstávají stále přirostlé k rostlině pomocí krátkého stonku a přikrývají její spodní část.<ref name=":0" /> [[Soubor:Drosera regia flora.jpg\|alt=Detail růžového květu\|vlevo\|náhled\|Květ]] Produkce dřevitých oddenků je jedna z neobvyklých vlastností rostliny, společná v rodu pouze pro ni a rosnatku ''D. arcturi''. U ostatních rosnatek z rodu nebyla tato morfologická charakteristika zaznamenána, proto jsou také ''D. regia'' a ''D. arcturi'' považovány za dvě starobylé vývojové linie. Rosnatka královská je typická také produkcí mírně ztlustlých masivních [[kořen]]ů, jejichž vrchol měří asi 15 cm a pokrývají jej [[kořenový vlásek\|kořenové vlásky]]. Pomocí oddenků nebo kořenů se rostlina může [[Nepohlavní rozmnožování\|nepohlavně rozmnožovat]]; děje se tak hlavně po odkvetení. Z nepoškozených kořenů, například při požáru, pak také může vyrůst nová rostlina.<ref name=":2" /><ref name=":4" /> ''D. regia'' kvete během ledna a února. Vytváří až 40 cm vstřímené květní [[stvol]]y, rostoucí svisle. Na rozdíl od ostatních rosnatek z rodu se nevyvíjejí circinátní vernací a od rodu se odlišují i dalšími znaky, výjimkou je pak ''D. arcturi''. Stvoly se rozvětvují na dva výhonky, na kterých roste většinou 5 až 20 (někdy i 30) květů růžového zbarvení s dlouhými [[Květní obal\|okvětními lístky]], měřícími 2 až 3 cm. [[Listen]]y jsou malé a vyvíjí se na nich několik tentakulí. Z vrcholu [[semeník]]u vyrůstají celkem tři nerozvětvené [[blizna\|blizny]], okolo semeníků poté vyrůstá pět [[tyčinka (botanika)\|tyčinek]], dlouhých asi 1,5 cm. Tyčinky a blizny jsou postavené tak, aby se minimalizovala možnost [[samosprašnost]]i. [[Semeno\|Semena]] jsou hnědá až černá, zdobená jemným síťovitým vzorem. Měří 2 mm na délku a v průměru 0,5 mm. Rostlina semena vypustí do konce března.<ref name=":0" /><ref name=":2" /><ref name=":4" /><ref>{{Citace periodika

Rosnatka královská: Porovnání verzí