Oxid uhličitý: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Vliv oxidu uhličitého na globální oteplování: aktuální údaje o antropogenní produkci CO2 a o navýšení produkce CO2 v důsledku jevu El Nino
Řádek 167:
Argumentace použitá k teorii ohledně příčin nárůstu CO2 především v důsledku nárůstu teplot (viz výše) v uvedených článcích však byla pro v celku elementární opominutí vyvrácena <ref>http://scienceblogs.com/deltoid/2011/08/12/murry-salby-is-unhelpful/ diskuse na Scienceblogu (anglicky)</ref>.
 
Z posledních analýz satelitních dat (říjen 2017), prezentovaných vědci z [[Jet Propulsion Laboratory]] vyplývá<ref>https://www.youtube.com/watch?v=jniXc_Ct6ac NASA Carbon Science Results (anglicky)</ref>, že variuje pouze (cca mezi 20% a 80% antropogenní produkce oxidu uhličitého) schopnost přírodního pohlcování CO2 v různých oblastech zeměkoule. V případě zvýšení teplot je příčinou relativního snížení pohlcování CO2 urychlení rozkladu rostlin, v případě sucha se pohlcování CO2 přírodou snižuje v důsledku lesních požárů, v případě kombinace vysokých teplot a sucha dále ještě v důsledku klesající fotosyntézy a tím snížení vytváření biomasy. To ale nic nemění na setrvalém nárůstu CO2 v ovzduší v důsledku činnosti člověka. Tento vliv pak přirozeně přináší řadu dalších pozitivních zpětných vazeb pro přírodní produkci CO2, které zpětně ovlivňují globální oteplování, s pokračující antropogenní produkcí CO2 pak narůstají i tyto sekundární efekty. Podle stejného zdroje současná antropogenní produkce činí dle dat z října 2017 cca 10 GT CO2 ročně, k čemuž se v posledních letech přidává redukce přírodního pohlcování CO2 v důsledku jevu [[El Niño]], která znamená efektiví nárůst emisí o dalších cca 2,5 GT CO2 ročně.
 
Velké množství oxidu uhličitého z ovzduší poutá mořský [[fytoplankton]], který jej [[fotosyntéza|fotosyntézou]] přeměňuje na vodu, živiny a další produkty. Tato reakce je závislá na optimální teplotě a s jejím růstem nad optimum klesá.{{Fakt/dne|20110814194512}}