Verze z 4. 10. 2017, 12:03 editovat JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 609 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 17. 10. 2017, 16:19 editovat zrušit editaci Richi 63 (diskuse \| příspěvky) 25 editací Doplnění a úprava textu. Přidání samostatné podkapitoly. značka: editace z Vizuálního editoru Přejít na další porovnání →
Řádek 10: \| hustota = 1,74–2,8 g/cm³ }} '''Žuly''', též '''granity''', jsou hlubinné [[magmatická hornina\|vyvřelé horniny]]~~. Za žuly se považují všechny hlubinné horniny,~~ ~~které~~obsahující ~~obsahují~~v ~~podstatné~~podstatném množství ~~[[Draselný živec\|draselných živců]], kyselých [[plagioklas]]ů a ~~[[křemen]]e. Žuly jsou obvykle dosvětlé, šedavě ~~šeda~~nebo bělavě zbarvené, někdy s modrým odstínem, ~~známé~~Známé jsou ovšem také žlutavé, růžové a červené ~~žuly~~druhy. Žuly jsou stejnoměrně všesměrně zrnité (eugranitické), občas porfyrické. Struktura je hypidiomorfně zrnitá. [[Hustota]] žul se pohybuje kolem 2,80 g/cm³. [[Odlučnost]] žuly je kvádrovitá někde tlustě lavicovitá, vyskytuje se také sloupcovitá a kulovitá odlučnost, nepravidelně polyedrická odlučnost je typická pro zvrásněné oblasti. Při větrání žul dochází k silnému zaoblování původních hran. Proto se setkáváme se zakulacenými tvary u balvanů i skal. V případě kvádrové odlučnosti vznikají balvany značných rozměrů.<ref name=":0">{{Citace monografie [[Mineralogie\|Mineralogickými]] složkami žuly jsou především [[živce]] ([[draselný živec\|ortoklas]] a [[plagioklas]]), [[křemen]], [[slída\|slídy]] ([[muskovit]] a/nebo [[biotit]]) a [[amfibol]] (hornblende). Žula obsahuje také malé příměsi [[magnetit]]u, [[Granát (minerál)\|granátu]], [[zirkon]]u a [[apatit]]u. Vzácně obsahuje i [[Pyroxeny\|pyroxen]] a velmi vzácně železem bohatý [[olivín]] a [[fajalit]]. \| příjmení = Hons \| jméno = Richard Jan \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Atlas našich hornin \| vydání = 1. \| vydavatel = ALADIN agency \| místo = Praha \| rok = 2017 \| počet stran = 200 \| strany = 33, 34, 35 \| isbn = 978-80-906737-4-8 }}</ref> == Složení == Žula obsahuje v podstatném množství [[křemen]] a [[živce]], přičemž draselný [[Živce\|živec]] převládá nad [[Plagioklas\|plagioklasem]]. Tím se žula liší od [[Granodiorit\|granodioritu]], u něhož převládá [[plagioklas]]. Z dalších minerálů bývá přítomen [[biotit]], [[muskovit]], [[turmalín]], [[Granát (minerál)\|granát]] apod.<ref name=":0" /> == Typy žul == Řádek 28 ⟶ 44: == Výskyt == ~~Žula~~Žuly se ~~vyskytuje~~vyskytují v hlubinných tělesech – [[pluton]]y a [[Kmen\|pně]]. ~~Granitoidy~~Budují ~~tvoří~~i ~~z velké~~značně ~~části~~velká ~~zemskou~~tělesa. ~~kůru~~ ~~pevnin~~Žuly jsou spolu s příbuznými [[Granodiorit\|granodiority]] nejrozšířenějšími hlubinnými vyvřelými [[Hornina\|horninami]].<ref>{{Citace monografie \| příjmení = Petránek \| jméno = Jan a kol. \| příjmení2 = \| jméno2 = \| titul = Encyklopedie geologie \| vydání = 1. \| vydavatel = Česká geologická služba \| místo = Praha \| rok = 2016 \| počet stran = 352 \| strany = 91, 92, 93 \| isbn = 978-80-7075-901-1 }}</ref> U nás se žuly vyskytují hojně ve středočeském a centrálním moldanubickém plutonu a prakticky ve všech našich hraničních pohořích. ;Česko

Žula: Porovnání verzí