|
== Matoušovo evangelium ==
{{Citát| Když se narodil Ježíš v judském Betlémě za dnů krále Heroda, hle, mudrci od východu se objevili v Jeruzalémě a ptali se: 2 „Kde je ten právě narozený král Židů? Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit.“|{{Citace bible|Mt|2|1||12}}|150}}
nic není pravda jen boží kec keci. :D
nic není pravda jen boží kec keci. :D je do Betléma, aby mu pak oznámili, kde se dítě nachází. [[Betlémská hvězda|Hvězda]] jim pak ukazovala cestu až k domu, kde byl Ježíš s [[Maria (matka Ježíšova)|Marií]], poklonili se mu a předali dary. Mudrci pak na pokyn ve snu odcestovali a místo Herodovi neoznámili. Herodes se rozlítil a protože se obával svého postavení po narození [[Mesiáš]]e-krále židů, nechal usmrtit všechny [[Mláďátka|chlapce do věku dvou let]]. [[Svatý Josef|Josef]] však předtím na pokyn ve snu vzal Ježíše a Marii a [[Útěk do Egypta|utekli do Egypta]].
== Pozdější tradiceP ==
Podle [[Legenda|legendy]] byli tři mudrci či [[mág]]ové z [[bible]] [[pohanství|pohané]], hvězdopravci zřejmě z [[Persie]], babylonští kněží [[Zoroastrismus|kultu Zarathustry]]. Jejich znalost pohybů hvězd a pozornost vůči nim je spojována s [[proroctví]]m z knihy [[Numeri]], kde [[Bileám]] předpovídá, že z rodu [[Jákob]]ova vyjde hvězda, nový král [[Izrael]]e.
{{P-citát|right|Králové Taršíše a ostrovů přinesou dary, budou odvádět daň králové Šeby a Seby.|[[Kniha žalmů|Žalm]] 72, 10 [[Český ekumenický překlad|ČEP]]}}
V [[Evangelium|evangelním]] příběhu samotném není řeč ani o králích, ani o jejich počtu. Poprvé se o třech mudrcích zmiňuje [[církevní spisovatel]] [[Órigenés]] na počátku [[3. století]], který počet tří zřejmě vyvozuje z počtu darů, které [[Ježíš Kristus|Ježíši]] přinášejí. Označení králové se pak objevuje až v [[6. století]] u sv. [[Caesarius z Arles|Caesaria z Arles]] (pravděpodobně podle zmínky v 72. žalmu). Počet mudrců však v jednotlivých výkladech kolísal od počtu dvou až čtyř v západní církvi a po dvanáct ve východní. Jmen Kašpar, Melichar a Baltazar se jim dostává zřejmě až v lidových vyprávěních v [[7. století]], jsou napsána také na fresce v Raveně datované po roce 560 po Kristu. Prvním, u koho se tato jména spolehlivě objevují, je [[kancléř]] [[paříž]]ské [[Sorbonna|Sorbonny]] ve [[12. století]], [[Petr Comestor]].
[[Středověk]] je také obdobím, kdy byly těmto jménům přiřazeny jednotlivé dary. Tyto tři dary měly také představovat veškerou [[Hmota|hmotu]], neboť zastupují veškerá v té době známá [[skupenství]]. Jednotliví králové pak podle různých výkladů představují všechna období lidského života; na scénách klanění Tří králů je jeden z nich zobrazován jako mladík, druhý jako muž a poslední jako stařec.
Tři králové nebyli nikdy oficiálně [[Svatořečení|svatořečeni]], avšak jsou uctíváni jako [[patron]]i [[Pouť|poutníků]] a [[Hřích|hříšníků]]. [[Ostatky]] svatých Tří králů podle legendy nalezla [[svatá Helena]], která je přivezla do [[Konstantinopol]]e a později byly jejím synem Konstantinem darovány [[milán]]skému [[biskup]]ovi Eustorgiu, rodáku z Konstantinopole. Po dobytí Milána roku [[1158]] [[císař]]em [[Fridrich Barbarossa|Fridrichem Barbarossou]] [[Kolín nad Rýnem|kolínský]] [[arcibiskup]] [[Rainald z Dasselu]] převezl tyto ostatky do Kolína nad Rýnem, kde je uložil do chrámového pokladu [[Katedrála svatého Petra (Kolín nad Rýnem)|kostela sv. Petra]]. Ostatky Tří králů se staly místem úcty mnoha poutníků, jeden z významných zlatotepců [[Mikuláš z Verdunu]] pro ně zhotovil [[relikviář]] ze vzácných materiálů. Od roku [[1948]] je tento relikviář umístěn v centrální gotické lodi před hlavním [[oltář]]em kolínského [[Katedrála|dómu]].
== K † M † B † a příslušný rok ==
[[Soubor:Lstiboř, detail dveří fary.JPG|náhled|Požehnání na dveřích fary ve [[Lstiboř]]i, okres Kolín]]
V katolických zemích se o svátku [[Zjevení Páně]] ([[6. leden|6. ledna]]) píše posvěcenou [[Školní křída|křídou]] na dveře domů a chlévů zkratka ''K † M † B †'' nebo latinský ekvivalent ''C † M † B †'' (nebo ''† C † M † B )'' jako formule požehnání. Původní text zní ''Christus mansionem benedicat'' – Kristus ať obydlí žehná, ať Kristus požehná tomuto příbytku (po celý rok – proto se za třetí křížek píše letopočet). Tři křížky symbolizují [[Nejsvětější Trojice|Nejsvětější Trojici]], tj. Otce, Syna a Ducha Svatého. Nejsou to tedy znaménka „plus“ mezi iniciálami.
== Odkazy ==
=== Reference ===
<references />
=== Literatura ===
* Petr Piťha: Vánoce - Praha : Comdes, [1999]. - 58 s. - Brož.
=== Související články ===
* [[Epifanie]] – Slavnost Zjevení Páně čili svátek Tří králů
* [[Tříkrálová sbírka]] – charitativní akce v Česku od roku 2000
=== Externí odkazy ===
* {{Commonscat|Three Wise Men}}
* {{Wikislovník|heslo=Tři králové}}
* {{Otto|heslo=Králové}}
* ''[http://www.kardinal.cz/index.php?cmd=article&articleID=314 Tři králové]'' - text [[Miloslav Vlk|kardinála Vlka]]
* Ivana Denčevová, Roman Paďouk, Květoslava Neradová: [http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00653690.mp3 Kalendárium měsíce ledna] in Kořeny, Český rozhlas 6, 16. leden 2008.
{{Liturgický rok}}
{{Vánoce}}
| 