Říjnová revoluce: Porovnání verzí

| střetnutí = Říjnová revoluce

| konflikt = Ruská revoluce (1917)

| obrázek = Red_Guard_Vulkan_factory.jpg

| popisek = Rudá garda továrny Vulkan

| trvání = 7.–8. listopadu 1917

| místo = [[Petrohrad]], Rusko

| příčina =

| výsledek = vítězství bolševiků

* Konec Prozatímní vlády

| území =

| strana2 = {{Flagicon|Rusko}} [[Ruská republika]]

| strana1 = [[Soubor:Socialist red flag.svg|22px|okraj|Ruští bolševici]] [[Bolševici|Ruští bolševici]]

* {{flagicon|RSFSR}} [[Ruská sovětská federativní socialistická republika]]

| velitel2 = {{Flagicon|Rusko}} [[Alexandr Fjodorovič Kerenskij|Alexandr Kerenskij]]

| velitel1 = [[Soubor:Socialist red flag.svg|22px|okraj|Ruští bolševici]] [[Vladimir Iljič Lenin]]<br />[[Soubor:Socialist red flag.svg|22px|okraj|Ruští bolševici]] [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]]

| síla1 = 10&nbsp;000 rudých námořníků, 20&nbsp;000–30&nbsp;000 rudých vojáků

| síla2 = 500–1&nbsp;000 dobrovolných vojáků, 1&nbsp;000 členek ženského batalionu

| ztráty1 = asi 6 (tisíce padly později při šíření revoluce po Rusku)

| ztráty2 = žádné (tisíce padly později při šíření revoluce po Rusku)

'''Říjnová revoluce''', známá též jako '''bolševická revoluce''' nebo (podle samotných [[komunismus|komunistů]]) '''Velká říjnová socialistická revoluce''',{{sfn|Geyer|1968|p=164}} zkráceně '''VŘSR''' či '''Velký říjen''', byla druhá fáze [[Ruská revoluce (1917)|ruské revoluce]] roku [[1917]], následující po [[Únorová revoluce|únorové revoluci]]. Svrhla středově liberální [[Ruská prozatímní vláda|Prozatímní vládu]], v &nbsp;níž byla zastoupena jen umírněná levice, zejména [[Strana socialistů-revolucionářů|socialisté-revolucionáři]] („eseři“)]] a [[Menševici|sociální demokraté]] („menševici“)]], a vynesla k &nbsp;moci krajní levici vedenou [[Bolševici|bolševiky]] v &nbsp;čele s &nbsp;[[Vladimir Iljič Lenin|V.&nbsp;I.&nbsp;Lenin]]em. Bolševici, v &nbsp;té době oficiálně nazývaní Sociálně demokratická dělnická strana Ruska (bolševiků), byli přímými předchůdci pozdější [[Komunistická strana Sovětského svazu|Komunistické strany Sovětského svazu]]. Brzy potlačili své dosavadní levicové spojence, vyhráli následující [[Ruská občanská válka|občanskou válku]] a založili [[Sovětský svaz]], první stabilní komunistický režim světa, který se měl později stát [[supervelmoc]]í. Datum 25. &nbsp;října 1917 odpovídá [[Juliánský kalendář|juliánskému kalendáři]] platnému v &nbsp;[[Ruské impérium|Rusku]], později zrušenému novou bolševickou vládou. VePro zbytkuzbytek světa začaly události [[7. &nbsp;listopad]]u 1917 podle [[Gregoriánský kalendář|gregoriánského kalendáře]].

Prozatímní vláda trvala na pokračování velmi nepopulární účasti Ruska na [[První světová válka|první světové válce]], což bránilo provádění hlubokých reforem požadovaných občany.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=311}} To způsobilo, že bolševický program, vyjádřený hesly „Mír, chléb a půda“ a „Všechnu moc [[sovět]]ům“ (tj. lidovým radám), na podzim roku 1917 rychle získával příznivce.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=311}} Hospodářská krize, která se v &nbsp;létě prohloubila, hrozba nasazení na frontu pro vojáky hlavního města, rozčarování z &nbsp;nedostatečnosti vládních reforem a podpora Prozatímní vlády většinou ostatních stran zvýhodňovala bolševiky, kteří v &nbsp;hlavním městě [[Petrohrad]]u rozpoutali intenzivní propagandistickou kampaň.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=311}} Nižší třídy ve městě se odmítaly obětovat pokračováním ve válce a tolerováním koaliční vlády za účasti pravicové [[Konstitučně demokratická strana|Konstitučně demokratické strany]] („kadetů“)]] po [[Kornilovův puč|Kornilovově puči]].{{sfn|Rabinowitch|1978|p=311}} Navzdory zjevné slabosti Prozatímní vlády se několik dní před plánovanou revolucí ukázalo, že obyvatelé odmítnou ozbrojené povstání samotných bolševiků proti Prozatímní vládě, jaké chtěl Lenin. Proto bylo rozhodnuto přijmout méně riskantní postup, který prosazoval hlavně [[Lev Davidovič Trockij|Lev Trockij]] a který spočíval v &nbsp;převzetí moci během připravovaného [[Druhý sjezd sovětů|Druhého sjezdu sovětů]]:{{sfn|Rabinowitch|1978|p=313}} Moc na sebe strhne [[Petrohradský sovět dělnických a vojenských delegátů|Petrohradský sovět]], nikoli strana, a jakýkoli odpor vlády bude pak vypadat jako [[kontrarevoluce]].{{sfn|Rabinowitch|1978|p=313}} Vláda zatím poslala část vojenské posádky na blízkou frontu, a tím podnítila revoluci.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=313}}

Nový [[Petrohradský vojenský revoluční výbor]], který hájil své kroky jako obranu proti kontrarevoluci a který v &nbsp;praxi řídili bolševici, rychle převzal kontrolu nad posádkovými jednotkami.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=314}} Mezi vládou a Výborem došlo k &nbsp;několika nekrvavým střetům o &nbsp;ovládnutí strategických bodů hlavního města, které skončily vítězstvím Výboru a izolací vlády, jíž se stěží podařilo získat vojenskou pomoc. Pak konečně došlo k &nbsp;přímému útoku na vládu, který Lenin požadoval už týdny a který skončil zajetím téměř celé Prozatímní vlády v &nbsp;noci {{JULGREGDATUM|7|11|1917}}, kdy již zasedal Druhý sjezd sovětů. Opuštění sjezdu umírněnými socialisty na protest proti akci bolševiků usnadnilo vytvoření vlády ([[Sovnarkom]]u) výlučně z &nbsp;bolševiků.{{sfn|Rabinowitch|1978|p=314}} Následující vyjednávání o &nbsp;vytvoření koaliční vlády z &nbsp;různých socialistických stran zkrachovala na neústupnostíneústupnosti jednotlivých frakcí. Pokus opozice o &nbsp;[[povstání junkerů|povstání proti bolševikům]] v &nbsp;hlavním městě i ani&nbsp;[[Povstání Kerenského a Krasnova|pochod vojsk z &nbsp;fronty]] na Petrohrad se také nezdařily. Moc nové vlády se po celé zemi šířila ve fázích doprovázených vážnými střety v &nbsp;některých oblastech, jako byla [[Moskva]]. Vojenská slabost opozice a popularita prvních opatření bolševiků však pomáhala Leninovi a jeho straníkům. Nejradikálnější opozice vůči bolševickému puči byla neoblíbená a umírněná strana se nedokázala prosadit v &nbsp;institucích nového režimu – kvůli rozpuštění [[Všesvazové ústavodárné shromáždění|Ústavodárného shromáždění]] v &nbsp;lednu 1918 a vyloučení socialistů ze sovětů následujícího jara brzy propukla [[Ruská občanská válka|občanská válka]].