Měchožil zhoubný: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Link značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu |
m →U psů: link |
||
Řádek 225:
=== U psů ===
Psi a volně žijící psovité šelmy vylučují zralé články s vajíčky nebo již volná vajíčka echinokoka trusem. Přítomnost vajíček ''E. granulosus'' v trusu je však velmi kolísavá. Navíc vajíčka nelze morfologicky odlišit od příbuzného [[Rod (biologie)|rodu]] ''Taenia''. Proto klasické [[Koprologie|koprologické vyšetření]] s izolací vajíček ze vzorku trusu a jejich [[Mikroskop|mikroskopickou identifikací]] není průkazné a informativní.<ref name=":1" /> V minulosti byla jako standardní diagnostický postup používána pitva psů nebo klystýrování psů. Při pitvě se suspektním psům odebírá tenké střevo, které se promývá. Vzhledem k malé velikosti tasemnic je indikováno mikroskopické vyšetření seškrabů ze sliznice. [[Specificita]] tohoto patologického vyšetření je až 100 % v oblastech, kde se nevyskytuje ''[[Měchožil bublinatý|E. multilocularis]]''. V případě výskytu obou druhů na daném území a pro genotypové určení je nutné použití [[Molekulární biologie|molekulárních metod]]. [[Senzitivita|Sensitivita]] pitvy je vysoká (až 97 %), u slabých infekcí však klesá a hrozí riziko falešně negativního nálezu. Z intravitálních metod je desítky let používaným postupem tzv. pročištění střev silným projímadlem, kdy je ze střeva vypuzena i část tasemnic. Vyšetřovaní psi jsou umístěni na plastikové podložky (zpravidla velký igelitový pytel) a psům se podává silné rostlinné či chemické (soli) [[Laxativum|projímadlo]]. Zpravidla do 30-60 min dochází k evakuaci střevního obsahu, který se následně mikroskopicky vyšetřuje. Nevýhodou je, že u některých psů dochází k nedostatečnému projímacímu efektu. Krom toho na některé jedince může mít projímadlo i [[Vedlejší účinky (lékařství)|vedlejší]] toxické účinky. Z důvodu vysokého rizika infekce člověka platí jak pro pitevní vyšetření tak pro metodu s projímadlem velmi přísné bezpečnostně–hygienické požadavky (ochranné oděvy, rukavice a roušky).<ref name=":6">{{Citace periodika|příjmení=Craig|jméno=Philip|příjmení2=Mastin|jméno2=Alexander|příjmení3=van Kesteren|jméno3=Freya|titul=Echinococcus granulosus: Epidemiology and state-of-the-art of diagnostics in animals|periodikum=Veterinary Parasitology|datum=2015-10-30|ročník=213|číslo=3-4|strany=132–148|issn=1873-2550|pmid=26321135|doi=10.1016/j.vetpar.2015.07.028|poznámka=PMID: 26321135|url=https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/26321135|datum přístupu=2016-07-19}}</ref>
Z moderních metod se nejčastěji používají [[ELISA#Praktické použití|koproantigen ELISA]] anebo [[koproPCR]]. Při koproantigen ELISA metodě se ve vzorku trusu detekuje přítomnost specifických antigenů ''E. granulosus'' pomocí [[ELISA|imuno-enzymatické reakce]]. Obdobně lze prokázat v trusu i přítomnost [[DNA]] metodou [[Polymerázová řetězová reakce|PCR]]. V neposlední řadě lze stanovit specifické [[Protilátka|protilátky]] proti ''E. granulosus'' v [[Krevní sérum|séru]] infikovaných psů. [[Sérologie|Serologické vyšetření]] psů má však z uvedených metod nejnižší citlivost.<ref name=":6" />
|