Pěchotní tank: Porovnání verzí

Jelikož pěchotní tanky měly postupovat zároveň s pěchotou pohybující se pouze po vlastních nohou, nebyla zapotřebí vysoká rychlost jízdy a proto byly schopny disponovat silnějším pancéřováním. První britské pěchotní tanky '''[[Matilda Mk I|Mk.I Matilda I]]''' a '''[[Matilda Mk II|Mk.II Matilda II]]''' byly vyzbrojeny [[kulomet]]em respektive dvouliberním protitankovým [[kanón]]em ([[2-pdr OQF]]). Dále následovaly další typy '''[[Valentine Mk III|Mk.III Valentine]]''' a '''[[Churchill Mk IV|Mk.IV Churchill]]'''. Toto "rozštěpení" v rozdělení rolí mezi tanky pěchotní a tanky rychlé vydrželo v britské armádě až do konce druhé světové války.

 

Ačkoliv byly tyto tanky schopny odolat zásahům z tankových a protitankových kanónů a jejich konstrukce umožňovala dobrou průchodnost v terénu, v praxi se rozdělení tanků na tyto dvě skupiny neukázalo jako efektivní. Ačkoliv byl pěchotní tank [[Churchill Mk IV|Churchill]] ve své úloze poměrně úspěšný, idea pěchotního tanku postupně s vývojem nových typů v průběhu války dohasínala. Nakonec byly úplně nahrazeny nástupem nového "univerzálního tanku" ([[Hlavní bojový tank|Main Battle Tank - MBT]]) [[Centurion (tank)|Centurion]], který měl pancéřování a palebnou sílu jako pěchotní tanky zároveň s vysokou rychlostí a pohyblivostí jako rychlé tanky.