Ryolit: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Vypuštěny dublované informace.
rv upravit ano, odstraňovat ne, nic duplicitního
Řádek 10:
| hustota =
}}
'''Ryolit''' (liparit) je výlevná [[magmatická hornina|vyvřelá hornina]] s podstatným množstvím [[Křemen|křemene]]. Představuje výlevný ekvivalent hlubinné [[Žula|žuly]]. Barvu může mít různou. Nejčastěji bývá bělavý, šedavý, růžový až červený a někdy i zelenkavý. [[zvětrávání|Zvětralý]] nabývá odstíny červené. Má porfyrickou strukturu a velmi vysoký obsah SiO<sub>2</sub> (více než 70 %). Minerální složení tvoří [[křemen]], [[Alkalický živec|alkalické živce]] a [[plagioklas]]y. Akcesorickými minerály jsou [[biotit]] a [[pyroxen]]y.
 
Ryolit je výlevný ekvivalent [[intruze|plutonických]] [[granit]]ů. Ryolitové [[magma]] je značně viskózní, s teplotou okolo 700 až 850&nbsp;°C. Často dochází k explozívním erupcím a spékání vyvrženého materiálu ([[ingimbrity]]).<ref name=":0" /> Ryolitová [[láva]] také často [[krystalizace|krystalizuje]] ve formě různých [[vulkanické sklo|vulkanických skel]], bez přítomnosti okem pozorovatelných vyrostlic minerálů. Ryolit, případně méně kyselé horniny – [[dacit]], ryodacit (horniny s menším obsahem SiO<sub>2</sub>), se často vyskytuje jako produkt [[Sopečná činnost|vulkanické činnosti]], probíhající na konvergentních okrajích [[tektonická deska|litosferických desek]].
 
V přírodě tvoří ryolity kupy, proudy, časté jsou ve vulkanických [[brekcie|brekciích]], [[ignimbrit]]ech nebo [[tuf]]ech i jako vulkanická skla ([[obsidián]], smolek, [[pemza]]), vznikají ve finální fázi vulkanické činnosti.
 
Ryolity jsou porfyrické horniny s jemnozrnnou, celistvou, někdy i sklovitou základní hmotou. Vyrostlice nabývají obvykle několikamilimetrových velikostí. Může je tvořit [[křemen]] i [[živce]].<ref name=":0">{{Citace monografie