Křivka obecná: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Robot: položky velkými písmeny dle žádosti o provedení práce z archivu 3
Jarka D (diskuse | příspěvky)
m Aktualizace odkazu, doplnění lit. a odkazů, sazba.
Řádek 28:
 
== Rozšíření ==
Jde o hojně rozšířeného pěvce žijícího v [[Evropa|Evropě]], [[Asie|Asii]] a [[Severní Amerika|Severní Americe]]. Současná populace je přitom odhadována na 15 000 000 jedinců, kteří žijí na ploše větší než 10 000 000&nbsp;km<sup>2</sup>.<ref>Loxia curvirostra. In: ''The IUCN Red List of Threatened Species'' [online]. 2017 [cit. 10. 10. 2017]. ISSN 2307-8235. Dostupné z: http://www.iucnredlist.org/search/details.php/5348722720646/all0</ref>
 
Oblast hnízdění, početnost i doba výskytu ve střední Evropě se každoročně mění v závislosti na úrodě semen. Nepravidelné přesuny mají častomívají charakter invazí. Často celá populace opustí oblast a na několik let osídlí invazivně jiné území.<ref>HudecHUDEC, K. (1983):''Fauna ČSSR -. Díl III/2.'' Praha: Academia, Praha1983.</ref> V [[Česko|České republice]] jde o prozatím běžného obyvatele [[jehličnatý les|jehličnatých lesů]]. Ročně u nás hnízdí asi 30 - 100 &nbsp;000–100&nbsp;000 párů a zimuje 30 - 120 &nbsp;000–120&nbsp;000 jedinců.<ref>DungelDUNGEL, J., Hudeca HUDEC, K. (2001): ''Atlas ptáků České a Slovenské republiky''. Praha: Academia, Praha2001. ISBN 978-80-200-0927-2</ref>
 
== Ekologie ==
Mimo hnízdění žije křivka obecná obvykle v menších, rozvolněnějších hejnech. Je velice obratná, rychle přeskakuje z větve na větev, často visí i vzhůru nohama. Je typickým semenožravcem, který požírá výhradně [[semeno|semena]] [[Jehličnany|jehličnatých stromů]], především [[smrk]]ů, modřínů a [[borovice|borovic]]. Často se ozývá tvrdým „kip kip“, zpěv tvoří směs trylků a vrzavých a praskavých zvuků.
 
Hnízdí po celý rok, nejčastěji v době od prosince do května, v závislosti na množství potravy jednou i dvakrát do roka. Dobře ukryté hnízdo si staví nejčastěji na smrcích ve výšce 4 až 5 m. Během března do něj klade 3 - 43–4 vejce o velikosti 22 × 16&nbsp;mm, bílá s černými a hnědými skvrnami, jejichž inkubační doba trvá 14 - 1614–16 dní. V chladném období samička opouští hnízdo jen zřídka a nechává se krmit samečkem. Rodiče mláďata krmí až do té doby, dokud jim neztvrdnou a nezakřiví zobáčky (14-2014–20 dní).
 
== Poddruhy ==
U křivky obecné rozeznáváme asi 21 [[poddruh]]ů.<ref>Křivka obecná In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2017 [cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014/</ref> V České republice se přitom vyskytuje pouze jeden - křivka obecná eurosibiřská (''L. c. curvirostra'').<ref>httpKřivka obecná eurosibiřská. In: ''BioLib.cz'' [online]. ©1999–2017 [cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z: https://www.biolib.cz/cz/taxon/id9014id418483/</ref>
 
== Chov a kulturní význam ==
Křivka obecná byla v minulosti vítanou kořistí [[Čižba|čižbářů]]. Od [[prehistorie]], po celý středověk a v novověku až do poloviny [[19. století]] byla spolu s jinými pěnkavovitými ptáky běžně chytána jako zdroj potravy. Od nepaměti až do 40. let [[20. století]] byla oblíbeným a rozšířeným klecním ptákem, zejména v horských oblastech. Například v pověrách jizerskohorských horalů voda, ve které se křivka vykoupala, platila za léčivou. Pověrčiví horalé věřili, že křivka chrání dům před bleskem nebo má schopnost "vytáhnout"„vytáhnout“ z nemocného horečku.<ref>NevrlýNEVRLÝ, MMiloslav. (1996): ''Kniha o Jizerských horách.'' Civitas4. vyd., Janovve nVestri 1.N vyd. Liberec: Vestri, 2007. ISBN 978-80-902086903029-36-09.</ref> I<br>
Také v současnosti jsou chováníchováni a dále rozmnožováni jedinci v přímé péči člověka pocházející z registrovaných chovů (v souladu s platným zákonem na ochranu přírody a krajiny). Takový chov je cenným zdrojem poučení a i informací o bionomii druhu. V zajetí se objevují vedle přírodně zbarvených ptáků i některé barevné mutace.<ref>Mutationen Kreuzschnabel. In: ''Kreuzschnäbel'' [online]. ©2007 [cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.kreuzschnäbel.de/content_output.php?&content_key=63185679434a68e5856ddc43482457eb4c70a6&</ref> Křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup v horských oblastech. Škody však patrně nejsou významné.
 
V horských oblastech křivky s oblibou vyzobávají vápennou omítku ze zdí chalup. Škody však patrně nejsou významné.
== Odkazy ==
=== Reference ===
Řádek 54 ⟶ 56:
 
=== Literatura ===
* BezzelBEZZEL, EEinhard. (2007): ''Ptáci: klíč ke spolehlivému určování.'' Překlad Tomáš Kapic. Čestlice: Rebo Productions, 2007. 238 s. Průvodce přírodou. ISBN 978-80-7234-292-1.
* BirdLife International. Loxia curvirostra. ''The IUCN Red List of Threatened Species 2017.'' (Amended version published in 2016.) e.T22720646A111131604. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.2305/IUCN.UK.2017-1.RLTS.T22720646A111131604.en
* POKORNÝ, Zbyněk. Křivka obecná. In: ''Chov zvířat'' [online]. 6. 6. 2014 [cit. 10. 10. 2017]. Dostupné z: http://www.chovzvirat.cz/zvire/1626-krivka-obecna/
 
=== Externí odkazy ===