Ostara: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace
přepracování, zdroje
Řádek 1:
[[Soubor:Frigg als Ostara.jpg|náhled|Frigg jako Ostara - [[Carl Emil Doepler]] (1824-1905)<ref>Wägner, Wilhelm. 1882. Nordisch-germanische Götter und Helden. Otto Spamer, Leipzig & Berlin. Page 124.</ref>]]
'''Ostara''', nebo '''Ēostre''' je Germánská bohyně, podle níž je pojmenován starý [[Germáni|germánský]] [[Pohanství|pohanský]] svátek [[Jarní rovnodennost|jarní rovnodennosti]] obvykle 21. - 22. března. Další názvy: Jarní rovnodennost, Alban Eiler, Eostre, Jarovít.
[[Soubor:Frigg als Ostara.jpg|náhled|Frigg jako Ostara - [[Carl Emil Doepler]] (1824-1905)<ref>Wägner, Wilhelm. 1882. Nordisch-germanische Götter und Helden. Otto Spamer, Leipzig & Berlin. Page 124.</ref>]]
 
'''Ostara'''<ref group="pozn.">[[Stará horní němčina|starohornoněmecky]]</ref> či '''Eostre'''<ref group="pozn.">[[Stará angličtina|staroanglicky]] '''Ēostre''', též '''Ēastre'''</ref> je germánská bohyně jara. Z jména této bohyně vychází anglické ''Easter'' a německé ''Ostern'', oboje ve významu „[[Velikonoce]]“.<ref>{{Citace monografie
Bůh je na jaře ve svém divokém aspektu pána zeleného lesa. Je Rohatým Bohem lovu, který se volný a svobodný prohání po hlubokých lesích vybaven jen svým mocným kopím. Bohyně, která se vrátila z podsvětí, nyní chodí volně po zemi a prochází se pod stromy a hvězdami. Také ona je volná, nespoutaná a svobodná. Mluvíme o ní jako o panenské lovkyni, která přináší do světa čirou radost a mládí čerstvě narozeného jara. Její krok je lehký jako krok bílé laně a kde se její bosé nohy dotýkají země, tam rozkvétají květy a zelenají se stromy. A jedné noci, když zrovna svítí jasný měsíc a nebe je plné hvězd, mladý Rohatý Bůh potká Panenskou lovkyni a zamilují se do sebe na první pohled. Dívají se jeden na druhého v němé úžasu a překvapení a blíží se jeden ke druhému. Podle učení velké části tradic se spolu také pomilují a od toho okamžiku se prohánějí po lesích společně. Oba jsou mladí a divocí, nezatíženi zodpovědností, myšlením a břemenem starostí o tento svět. K tomu lze dodat, že pro Boha tímto svátek začíná nejradostnější období kola roku, neboť po beltainu a především po letním slunovratu začínají jeho krušné časy a ani po tom už to nebude lepší...
| příjmení = West
| jméno = Martin Litchfield
| odkaz na autora = Martin Litchfield West
| titul = Indo-European Poetry and Myth
| vydavatel = Oxford University Press
| místo = New York
| rok = 2007
| strany = 227
| isbn = 978–0–19–928075–9
| poznámky = [Dále jen West (2007)]
}}</ref>
 
Ostara typově odpovídá dalším indoevropským [[bohyně úsvitu|bohyním úsvitu]], které byly také spojeny s oslavami jara.<ref>West (2007), s. 225-226.</ref>
Svátek dnes slaví [[Novopohanství|novopohané]], zejména germánské [[Ásatrú]], ale také tradice [[Wicca]], která jej označuje jako svůj (čarodějnický) sabat.
== Reference ==
<references />
 
== Bohyně ==
 
Z jmen Ostara a Ēostre byl rekonstruován pragermánský tvar ''*Austrǭ'' vycházející z [[Praindoevropský jazyk|praindoevropského]] ''*h₂éwsōs'' „úsvit, bohyně úsvitu“. Tato jména odpovídají [[sanskrt]]skému [[Ušas]], [[Starořečtina|starořeckému]] [[Éós]], [[latina|latinskému]] [[Aurora (mytologie)|Aurora]] a [[Litevština|litevskému]] [[Aušra]].<ref>West (2007), s. 217.</ref><ref>{{Citace monografie
| příjmení1 = Mallory
| jméno1 = James
| odkaz na autora1 = James Mallory
| příjmení2 = Adams
| jméno2 = Douglas Quentin
| odkaz na autora = Douglas Quentin Adams
| titul = Encyclopedia of Indo-European Culture
| vydavatel = Routledge
| místo = Abingdon
| rok = 1997
| strany = 148
| isbn = 978-1884964985
}}</ref>
 
[[Anglosasové|Anglosaský]] učenec [[Beda Ctihodný]] ve svém díle ''De temporum ratione'' „Počítání času“ z 8. století v patnácté kapitole zmiňuje dobová jména měsíců, včetně měsíce ''Ēosturmōnaþ'', který byl zasvěcen bohyni jménem Eostre. ''Ôstarmânôth'' a ''Ôst(a)rûn'' je znám také ze starohornoněmeckých zdrojů.<ref>West (2007), s. 218, 227.</ref>
 
== Svátek ==
 
Svátek pod tímto jménem je dnes slaven [[wicca]]ny a v některých tradicích [[Germánské novopohanství|germánského novopohanství]]. Ve Wicce je Ostara je jedním z osmi [[Sabat (wicca)|sabatů]] [[Kolo roku|Kola roku]] spadajícím na jarní [[rovnodennost]] a je chápána jako oslava probuzení přírody a [[Trojná bohyně|Bohyně]].<ref>{{Citace monografie
| příjmení = Cunningham
| jméno = Scott
| odkaz na autora = Scott Cunningham
| titul = Kniha stínů
| vydavatel = Grada
| místo = Praha
| rok = 2011
| strany = 43
| isbn = 978-80-247-3369-2
}}</ref>
 
== Odkazy ==
 
=== Poznámky ===
<references group="pozn." />
 
=== Reference ===
<references />
 
{{Pahýl}}
 
 
[[Kategorie:Pohanství]]
[[Kategorie:NovopohanstvíGermánská mytologie]]
[[Kategorie:Wicca]]
[[Kategorie:Severská mytologie]]
[[Kategorie:Rekonstrukcionismus]]