Louise de Keroual: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m Robot: Pravopis
Řádek 44:
Louise se narodila jako dcera [[Bretagne|bretaňského]] šlechtice ''Guillaume de Penancoët, pana de Kérouaille'' a jeho manželky ''Marie de Ploeuc de Timeur''.
 
Jako mladá dívka dlela na dvoře vévodkyně orleánské [[Henrietta Anna Stuartovna|Henrietty Anny]], sestry Karla II. a manželky mladšího bratra Ludvíka XIV., [[Filip II. OrléanskýOrleánský|Filipa II. OrléanskéhoOrleánského]]. V roce [[1670]] doprovázela do [[Anglie]] vévodkyni, která sem cestovala oficiálně za účelem návštěvy bratra, ve skutečnosti za účelem uzavření [[Doverská smlouva|tajné smlouvy]]; zde se v [[Dover (Anglie)|Doveru]] setkala s Karlem II. Po náhlé smrti vévodkyně Henrietty Anny zůstala "bezprizorní", Karel ji však vzápětí jmenoval dvorní dámou své manželky [[Kateřina z Braganzy|Kateřiny z Braganzy]]. Proslýchalo se, že francouzský dvůr záměrně Louisu Karlovi podstrčil (měla být francouzskou agentkou v Anglii), ale není pro to důkazů. Když se však ukázalo, že král projevuje Louise svou náklonnost, rozběhly se dvorské intriky na obou stranách; jejich hlavními aktéry byli francouzský vyslanec v Anglii [[Colbert de Croissy]] a ministr departamentu jižních zemí [[Henry Bennet, 1. hrabě Arlington|lord Arlington]].
 
Louise byla velmi inteligentní a cílevědomá dívka a do svého vztahu s králem se nevrhla po hlavě bez rozmyslu. V roce [[1672]] porodila Karlovi syna [[Charles Lennox, 1. vévoda z Richmondu|Karla]], který dostal příjmení Lennox a v roce [[1675]] titul [[pair]]a - vévody z Richmondu. Nemalé finanční částky, jež dostávala od francouzské ambasády, byly příčinou dohadů, že králova [[favoritka]] konala ve prospěch Francie, své rodné země. Sympatie Angličanů jí to nezískalo, třebaže Louise odmítla přijmout dary od francouzského krále Ludvíka XIV.
 
[[19. srpen|19. srpna]] roku [[1673]] získala [[pair]]ský titul vévodkyně z Portsmouthu, hraběnky z Fareham a baronky z Petersfieldu. V prosinci toho roku Karel pro ni vyjednal francouzský titul vévodkyně d'Aubigny. Vévodkyně zůstala v Anglii do smrti Karla II. v roce [[1685]]. Poté odjela do Francie, kde zůstala do konce svého života, s výjimkou krátké cesty na dvůr nového krále [[Jakub II. Stuart|Jakuba II.]], Karlova mladšího bratra (Karel zemřel bez legitimních potomků, třebaže nemanželských dětí měl se svými milenkami celou řadu). Poslední léta života strávila v [[Aubigny]] v tahanicích s [[věřitel]]i. Král Ludík XIV. a po jeho smrti [[regent]] [[Filip II. OrléanskýOrleánský]] jí přiznali stálý důchod a chránili ji před věřiteli.
 
Louise zemřela v Paříži roku [[1734]]. Jejím potomkem v přímé linii je [[Charles Gordon-Lennox, 10. vévoda Richmond, Lennox a Gordon]]. Mezi její potomky náleží i [[princezna Diana]], [[Camilla, vévodkyně z Cornwallu]] a [[Sarah, vévodkyně z Yorku|Sarah Fergusonová]] (bývalá manželka [[Andrew, vévoda z Yorku|Andrewa, vévody z Yorku]], druhého syna britské královny [[Alžběta II.|Alžběty]]).