Jacques Nicolas Billaud-Varenne: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m kategorie |
m Robot: Pravopis |
||
Řádek 6:
Byl synem zámožného [[právník]]a, nejprve [[prokurátor]]a, později [[advokát]]a. Po bouřlivém dospívání příslušníka zlaté mládeže, vstoupil do mnišského řádu oratoriánů. Stal se studijním vedoucím kláštera v městečku [[Juilly (Seine-et-Marne)|Juilly]]. Určitý čas žil dle řádových stanov v pokoře a zbožnosti a v řádu vystudoval práva. Roku [[1783]] opouští řeholi a roku [[1785]] se stal advokátem v [[Paříž]]i. Dalším rokem uzavřel sňatek s dcerou velkostatkáře z [[Verdun]]u a připojuje příjmení své ženy k svému (Varenne) a stal se zámožným a váženým měšťanem.
[[Velká francouzská revoluce|Francouzskou revoluci]] přivítal s nadšením. Byl autorem řady [[leták]]ů, útočících proti církvi a proti aristokracii. Roku [[1791]] byl jmenován soudcem [[Bývalé pařížské městské obvody|4. pařížského obvodu]] a sblížil se s [[Danton]]em, [[Jean Paul Marat|Maratem]] a [[Robespierre]]m. Vedl [[jakobíni|jakobínský]] klub a byl jedním z původců útoku na [[Palais des Tuileries|Tuileries]] 10. srpna [[1792]]. Spolu s Dantonem zorganizoval tzv. zářijové masakry. V Konventu požadoval okamžitou [[Poprava Ludvíka XVI.|popravu krále]], významně přispěl pádu [[girondisté|girondistů]] a obžaloval generála [[Adam-Philippe de Custine|Custine]], [[Jean Nicolas Houchard|Houcharda]] a řadu dalších spolu s četnými jejich podřízenými, adjutanty a úředníky s kterými přišel při svých inspekčních cestách do styku a které vybíral namátkou. V době [[Jakobínský teror|Hrůzovlády]] byl předsedou Konventu a členem [[Výbor pro veřejné blaho|Výboru pro veřejné blaho]]. Na jeho přání byli předvoláni před revoluční tribunál vévoda [[Ludvík Filip II.
Po převratu však přece byl zatčen, ale díky četným kontaktům se vyhnul [[gilotina|gilotině]] a byl odsouzen k [[deportace|deportaci]] do [[Cayenne]] (1. srpna [[1795]]). Roku [[1799]] byla vyhlášena rozsáhlá [[amnestie]], která zahrnovala i Billauda-Varenne. Ten ji však odmítl a zůstal v pustinách [[Guayana|Guayany]]. Roku [[1816]] odjel do [[New York]]u a pokusil se kontaktovat francouzské [[emigrant]]y. Všude se ale setkal s pohrdavým odmítáním a proto odjel na [[Santo Domingo]], kde obdržel od prezidenta Petiona malou penzi. V Port-au-Prince také zemřel. Roku [[1821]] jeho jménem vydané paměti jsou podvrhem.
| |||