Francouzská národní knihovna: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m Robot: Pravopis
Řádek 23:
 
[[Soubor:Bibliothèque nationale de France (site Richelieu), Paris - Salle Ovale.jpg|náhled|Oválný sál]]
V roce [[1568]] knihovnu nechal přestěhovat zpět do Paříže [[Karel IX. Francouzský|Karel IX.]] ([[1560]]-[[1574]]), který založil Kabinet medailí. Knihovna se několikrát stěhovala. Za panování [[Jindřich IV. Francouzský|Jindřicha IV.]] ([[1589]]-[[1610]]) sídlila v [[Latinská čtvrť|latinské čtvrti]] v [[Lycée Louis-le-Grand|koleji Clermont]] v roce [[1595]] a ve [[Klášter Cordeliers|františkánském klášteře]] v roce [[1604]]. V roce [[1622]] za vlády [[Ludvík XIII.|Ludvíka XIII.]] ([[1610]]-[[1643]]) sídlila v koleji Saint-Côme a její správa byla svěřena ministru [[Jean-Baptiste Colbert|Colbertovi]], který jmenoval knihovníkem Pierra de Carcavi. V roce [[1666]] se knihovna přestěhovala do ulice ''Rue Vivienne'' do dvou domů v blízkosti ministrova paláce. Pod jeho ochranou prodělala za vlády [[Ludvík XIV.|Ludvíka XIV.]] ([[1643]]-[[1715]]) významný rozvoj a v roce [[1692]] byla otevřena pro veřejnost. Královský knihovník Jean-Paul Bignon získal v roce [[1720]] od královského [[regent]]a [[Filip II. OrléanskýOrleánský|Filipa II. OrléanskéhoOrleánského]] ([[1715]]-[[1722]]) povolení rozšířit knihovnu do části bývalého [[Jules Mazarin|Mazarinova]] paláce [[Hôtel de Nevers]] v ''Rue de Richelieu'', kde založil pět oddělení, která odpovídají dnešnímu ''Site Richelieu''. V roce [[1733]] za vlády [[Ludvík XV.|Ludvíka XV.]] ([[1715]]-[[1774]]) architekt Robert de Cotte a poté jeho syn uzavřeli dvěma [[křídlo (architektura)|křídly]] hlavní nádvoří.
 
Za [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byla knihovna [[znárodnění|znárodněna]] a její sbírky se výrazně rozrostly o [[konfiskace|zkonfiskovaný]] majetek šlechty, klášterů a [[Pařížská univerzita|univerzitních kolejí]] i přes zrušení práva povinného výtisku v letech [[1790]]-[[1793]]. V roce [[1833]] se knihovna rozrostla do sousedního paláce [[hôtel Tubeuf]]. V roce [[1868]] rozšířil architekt Henri Labrouste budovy včetně hlavní čítárny, [[1875]]-[[1912]] proběhlo další rozšíření (architekt Jean-Louis Pascal) a naposledy v roce [[1936]]. Kromě toho se ke knihovně připojily i další celky jako [[Bibliothèque de l'Arsenal]] v roce [[1934]] a [[Bibliothèque-musée de l'Opéra]] v roce [[1935]]. V roce [[1964]] získala knihovna novou budovu nedaleko svého historického sídla. I přes to všechno dosáhla knihovna nasycení, takže prezident François Mitterrand navrhl vybudovat nové sídlo knihovny.