Verze z 7. 10. 2017, 19:37 editovat Kjůba39 (diskuse \| příspěvky) 230 editací →‎Průběh značky: editace z mobilu editace z mobilního webu ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 7. 10. 2017, 19:55 editovat zrušit editaci Kjůba39 (diskuse \| příspěvky) 230 editací mBez shrnutí editace značky: editace z Vizuálního editoru editace z mobilu editace z mobilního webu Přejít na další porovnání →
Řádek 5: == Průběh == Na[[Rozdíl množin\|rozdíl]] od prostého [[Záření gama\|záření gama]] se při [[Excitace\|energetickém přechodu jádra]] uvolní [[Emise neutronu\|emise]] vysokoenergetického [[Elektron\|elektronu]] z [[Elektronový obal\|obalu]]<ref group="Pozn.">Energie elektronu se rovna energii, která se uvolní z jádra. Ale necelá, protože část energie je potřeba na ionizaci atomu</ref>. Interní přeměna je možná vždy, když je možný gama rozklad, s výjimkou případu, kdy je atom zcela ionizován. Během interní konverze se atomové číslo nemění, a tak (jak je tomu v případě gama rozkladu) nedochází k žádné transmutaci jednoho prvku do jiného. Vzhledem k tomu, že se atom atomu ztrácí, objeví se v elektronovém obalu jamka, která je následně naplněna jinými elektrony, které klesají na tuto prázdnou, nižší energetickou hladinu a v procesu vyzařují charakteristické rentgenové záření, Augerovy elektrony ), nebo oboje. Atom tak vyzařuje vysokoenergetické elektrony a rentgenové fotony, z nichž žádný nevychází z tohoto jádra. Atom dodal energii potřebnou k vysunutí elektronu, což následně způsobilo poslední události a další emise. Vnitřní konverze je možná vždy, když je možný [[gama rozpad]], s výjimkou případu, kdy je atom zcela ionizován.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Internal conversion - Wikipedia \| periodikum = en.m.wikipedia.org \| url = https://en.m.wikipedia.org/wiki/Internal_conversion \| jazyk = en \| datum přístupu = 2017-10-07 }}</ref> Během vnitřní konverze se [[atomové číslo]] nemění, a tak (jak je tomu v případě gama [[Rozpad částice\|rozpadu]]) nedochází k žádné [[Transmutace\|transmutaci]] jednoho [[Chemický prvek\|prvku]] do jiného. <ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Internal conversion - Wikipedia \| periodikum = en.m.wikipedia.org \| url = https://en.m.wikipedia.org/wiki/Internal_conversion \| jazyk = en \| datum přístupu = 2017-10-07 }}</ref> Vzhledem k tomu, že se [[elektron]] atomu ztrácí, objeví se v elektronovém obalu [[Elektronová díra\|díra]], která je následně naplněna jinými elektrony, které klesají na tuto prázdnou, nižší energetickou hladinu a v procesu vyzařují charakteristické [[Rentgenové záření\|rentgenové zázření]], Augerovy elektrony ), nebo oboje.<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Internal conversion - Wikipedia \| periodikum = en.m.wikipedia.org \| url = https://en.m.wikipedia.org/wiki/Internal_conversion \| jazyk = en \| datum přístupu = 2017-10-07 }}</ref> Atom tak vyzařuje vysokoenergetické elektrony a rentgenové [[Foton\|fotony]], z nichž žádný nevychází z tohoto [[Atomové jádro\|jádra]]. Atom dodal [[Energie\|energii]] potřebnou k vyzáření elektronu, což následně způsobilo poslední události a další [[Emise neutronu\|emise]].<ref>{{Citace elektronického periodika \| titul = Internal conversion - Wikipedia \| periodikum = en.m.wikipedia.org \| url = https://en.m.wikipedia.org/wiki/Internal_conversion \| jazyk = en \| datum přístupu = 2017-10-07 }}</ref> == Reference == == Poznámky ==

Vnitřní konverze: Porovnání verzí