Záchyt neutronu: Porovnání verzí

jaderná reakce
Smazaný obsah Přidaný obsah
nový článek podle enwiki
(Žádný rozdíl)

Verze z 7. 10. 2017, 18:51

Záchyt neutronu je jaderná reakce, v níž se srazí atomové jádro s jedním nebo více neutrony, čímž vznikne těžší jádro.[1] Jelikož neutrony nemají elektrický náboj, tak se do jádra dostanou snadněji než kladně nabité protony, které jsou elektrickou silou od souhlasně nabitého jádra odpuzovány.[1]

Soubor:Chart of Nuclides - Thermal neutron capture cross sections.png
Tabulka nuklidů zobrazující účinné průřezy pro záchyt tepelného neutronu

Záchyt neutronu má důležitou roli při nukleosyntéze těžších prvků. Ve hvězdách k ní dochází dvěma způsoby: rychlým (r-procesem) a pomalým (s-procesem). Jádra s nukleonovým číslem větším než 56 se nemohou vytvořit klasickými jadernými reakcemi (například jadernou fúzí), ale mohou vzniknout záchytem neutronů.[1]

Záchyt při slabém neutronovém toku

Při slabém neutronovém toku, například v jaderném reaktoru, jádro zachytí jediný neutron. Příkladem může být přírodní zlato 197Au, které se ozářením neutrony přemění na izotop 198Au ve vysoce excitovaném stavu, jenž se rychle přemění na základní stav vyzářením gama fotonu, souhrnně 197Au + n → 198Au + γ (zkráceně 197Au(n,γ)198Au, při tomto procesu se nukleonové číslo zvýší o 1. Jsou-li použity tepelné neutrony, jde o tepelný záchyt.

198Au se beta minus přeměnou změní na izotop rtuti 198Hg, zde se zvýší protonové číslo.

Záchyt při silném neutronovém toku

  1. a b c AHMAD, Ishfaq; HANS MES; JACQUES HEBERT. Progress of theoretical physics: Resonance in the Nucleus. Institute of Physics. Ottawa, Canada: University of Ottawa (Department of Physics), 1966, s. 556–600. Dostupné online.