Messerschmitt Me 309: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m narovnání přesměrování
Was85 (diskuse | příspěvky)
Přidaná zmínka o Me 262 k důvodu zrušení
Řádek 36:
'''Me 309 V3''' (GE+CW) zalétaný v březnu 1943 se používal k testům maximální rychlosti. Ještě v červenci 1943 byl dokončen čtvrtý a poslední prototyp '''Me 309 V4''' (RH+LH), který byl určen k testům palubní výzbroje. Hlavňovou výzbroj tvořila dvojice trupových [[kulomet|kulometů]] [[MG 131]] [[ráže]] 13 mm, dvojice [[letecký kanón|kanónů]] [[MG 151]] ráže 20 mm. Dva další kulomety MG 131 byly zabudovány v kořenech křídla a dva kanóny [[MK 108]] ráže 30 mm v křídle vně podvozkových šachet. Po úvodních zkouškách v [[Augsburg|Augsburgu]] byl Me 309 V4 zničen během spojeneckého [[nálet|náletu]]. V průběhu dalších testů byl V3 vybaven přetlakovou kabinou a [[vystřelovací sedadlo|vystřelovací sedačkou]].
 
Jelikož měl stroj ještě mnoho dětských nemocí, výkonově nevyhovoval a konkurencí již navržený [[Focke-Wulf Fw 190|Fw 190D]] sliboval lepší výkony, byl projekt v polovině 1943 po stavbě pouze čtyřech prototypů ukončen. Také s méně radikálním pokusem dalšího vývoje Bf 109 v podobě [[Messerschmitt Me 209-II|Me 209]] Messerschmitt v roce 1944 ztroskotal. Důvodem bylo nedostačující zvýšení výkonu, blížící se zavedení Fw 190D do služby a také, nové verze Bf 109 G/K se zvýšeným výkonem a Bfpráce 109na Kprioritním seproudovém zvýšenýmMe výkonem262.
 
Vývoj Me 309 představoval pro Messerschmitta pojistku pro případ neúspěchu programu [[proudový motor|proudové]] stíhačky [[Messerschmitt Me 262|Me 262]]. Na začátku vývoje Me 309 ještě nebylo možné odhadnout, zdali a kdy budou proudové motory vhodné pro [[sériová výroba|sériovou výrobu]] a zdali se je podaří vyrábět v potřebných počtech. V této době nebylo totiž jasné, jestli se podaří překonstruovat proudové motory za použití slitin, které byly k dispozici. Německo pociťovalo totiž citelný nedostatek vzácných kovů, které jsou důležitými přísadami při výrobě tepelně odolných vysokopevnostních ocelí a neželezných slitin. Když vyšlo najevo, že se podaří proudové motory vyrábět i bez těchto strategických prvků, ztratil i Messerschmitt zájem o Me 309.