Panská sněmovna: Porovnání verzí

[[Ex officio]], tedy "z moci úřední" [[arcibiskup]]ové a ti [[biskup]]ové, kterým náležela [[Kníže-biskup|knížecí]] hodnost: arcibiskup [[Arcidiecéze vídeňská|vídeňský]], [[Arcidiecéze salcburská|salcburský]], [[Arcidiecéze goricijská|gorický]], [[Zadar|zadarský]], [[Arcidiecéze pražská|pražský]], [[Arcidiecéze olomoucká|olomoucký]], tři arcibiskupové [[Lvov|lvovští]] (římsko-, [[Řeckokatolická církev|řecko]]- a [[Arménská katolická církev|arménsko-katolický]] a [[Pravoslaví|pravoslavný]] arcibiskup [[Černovice (Ukrajina)|černovický]], biskup [[Tridentské biskupství a knížectví|tridentský]], [[Arcidiecéze lublaňská|lublaňský]], [[Biskupství brixenské|brixenský]] [[Sankt Andrä (Korutany)|lavantský]], [[Diecéze Gurk|gurcký]], [[Diecéze Graz-Seckau|seckovský]], [[Arcidiecéze vratislavská|vratislavský]] a [[Arcidiecéze krakovská|krakovský]]. V letech 1861-1865 (před ztrátou [[Království lombardsko-benátské|Benátska]] a [[Rakousko-uherské vyrovnání|vyrovnáním]] s [[Uhersko|Uhrami]]) měli ve sněmovně právo zasedat taktéž [[Seznam udinských biskupů a arcibiskupů|arcibiskup z Udine]], [[Seznam benátských patriarchů|benátský patriarcha]], uherští(od r. preláti1862), řecko-katolický arcibiskup z [[Alba Iulia|Alba-Iulie]] a (od r. 1863) [[Sedmihradsko|sedmihradský]] řecko-pravoslavný arcibiskup.<ref>{{Citace monografie

*tři [[Německý spolek|suverénní knížecí rody]]: [[Lichtenštejnové]] (čtyři větve: [[Seznam lichtenštejnských knížat|panující]], větev[[Moravský aKrumlov|moravskokrumlovská]], dvě[[Hollenegg|hollenežská]] dalšía [[Neulengbach|neulengbašská]]), [[Dynastie Sasko-Kobursko-Gothajská|Sasko-Kobursko-Gotha]] (katolická větev S.-K.-[[Koháryové|Koháry]]) a [[Leopold ze Schaumburg-Lippe|Schaumburg-Lippe]] (náchodská větev)

*sedmnáct (ve skutečnosti šestnáct) [[Seznam mediatizovaných rodů#Knížecí rody|dříve suverénních knížecích rodin]] podle hodnosti:<ref>Jejich hodnost se počítala podle data získání virilního hlasu na [[Říšský sněm (Svatá říše římská)|říšském sněmu]], pokud jej nezískali, pak podle stáří knížecího titulu, ovšem s tím, že i kníže s nejstarším titulem stál až za posledním knížetem, který získal virilní hlas.</ref> [[Lobkovicové]] (dvě větve, [[Roudnické vévodství|roudničtíroudni]]<nowiki/>cká od r. 1861,i [[Mělník|mělničtímělni]] od r. 1883<nowiki/>cká), [[Ditrichštejnové]] (nezúčastnilinepřijali sečlenství),<ref>Poslední Ditrichštejn navíc nepřijal ani knížecí titul, fakticky tedy již ani nešlo o knížecí rod. </ref> [[Auerspergové]] ([[Vlašim|vlašimská]] větev), [[Fürstenbergové]] (česká sekundogenitura), [[Schwarzenbergové]] (dvě větve, [[Hluboká nad Vltavou|hlubočtíhlubo]]<nowiki/>cká od r. 1861,i [[Orlík nad Vltavou|orličtíorlická]] od r. 1883), [[Thurn-Taxisové]], Auerspergové ([[ColloredovéŽleby|žlebská]] větev),<ref>Žlebští Auerspergové získali knížecí titul teprve roku 1746, virilního hlasu tato samostatná větev nedosáhla.</ref> [[Khevenhüllerové]], [[HohenloheColloredové|Colloredo-Mannsfeld]]-Langenburgové (odknížecí r. 1912větev), [[StarhembergovéHohenlohe]]-Langenburgové (česká katolická větev), [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salm-RaitzStarhembergové]], [[Orsini-Rosenberg]], [[Schönburg-Hartensteinové|Schönburg-Hartenstein]], [[Salm-Reifferscheidt-Raitz|Salm-Raitz]], [[Metternichové]], [[Windischgrätzové]] ([[Alfred Windischgrätz|Alfredova]] větev), a [[Thurn-TaxisovéTrauttmansdorffové]] (od r. 1862) aknížecí [[TrauttmansdorffovéHoršovský Týn|horšovotýnecká]]. větev)

*šestnáct (ve skutečnosti patnáct) titulárních [[Kníže|knížat]] podle stáří knížecího titulu: [[Dietrichštejnové]] (z rodu [[Mensdorff-Pouilly|Mensdorf-Pouilly]], od r. 1907), [[Lubomirští]], [[Porcia (šlechtický rod)|Porcia]] (v l. 1867-1896), [[Lambergové]] (nezúčastniliknížecí větev, neúčastnili se), [[Kinští]] (knížecí větev), [[Clary-Aldringenové]], [[Paarové]], [[Czartoryští]], [[Sanguszkové]], [[Rohanové]], [[Windisch-Graetzové|Windischgrätzové]] ([[Weriand Windisch-Graetz|Weriandova]] větev, od r. 1907), [[Collaltové]] (do r. 1866), [[Sapiehové]], [[Neippergové#Montenuovo|Montenuovo]] (od r. 1907), [[Beaufort-Spontinové]] (od r. 1876 knížaty a vévody) a [[Thun-Hohensteinové]] (knížecí [[Děčín|děčínská]] větev).

*třičtyři [[Seznam mediatizovaných rodů#Hraběcí rody|dříve suverénnísuverénních hrabata]] podle data získání [[Říšské stavy|říšského stavovství]]: [[Schönbornové|Schönbornové z Buchheimu]] (tzv. česká větev),<ref>Tato rodová větev sice přímo pochází z vládnoucího rodu, není ale považována za samostatnou mediatizovanou linii a její hlava nemá nárok na titul [[Osvícenost]]. Naopak v Rakousku usazená mediatizovaná větev rodu s velkým fideikomisem členství v panské sněmovně nezískala.</ref> [[Wurmbrandt-Stuppach]], [[Kuefsteinové|Kuefstein]]-[[Greillenstein (zámek)|Greillenstein]], [[Harrachové|Harrach]]-[[Bruck an der Leitha|Bruck]]

*64 rodů titulárních hrabat (neúplný73 seznamhlasů dle rodových větví) podle stáří hraběcího titulu:<ref>V případě více větví stejného rodu (a tedy stejně starého hraběcího titulu), jsou větve řazeny podle stáří dědičného členství v panské sněmovně.</ref> [[ŠlikovéFürstenbergové]] ([[Lankrabě|lankraběcí]] větev z [[Weitra|Weitry]]),<ref>Tato větev sice pochází z dříve vládnoucí rodiny, oddělila se ale ještě před [[LodronovéMediatizace|mediatizací]] a není tedy [[Seznam mediatizovaných rodů|mediatizovaným rodem]]. V roce 1843 získali v Rakousku titul [[Osvícenost]] jako zvláštní milost. </ref> [[Šlikové]], [[HardekovéLodronové]], [[MontecuccoliHardekové]], [[Thurn und Valsassina]], [[BuquoyovéTarnowští]], [[TarnowštíMontecuccoli]], [[Buquoyové]], [[Althannové]], [[Trauttmansdorffové]] (hraběcí [[Gleichenberg|gleichenberská]] větev),<ref name=":0">Tyto rodové větve se oddělily ještě dříve, než jejich příbuzní získali v [[Svatá říše římská|říši]] vlastní [[Říšská bezprostřednost|bezprostřední]] panství a vládnoucí postavení spolu se [[Říšské stavy|stavovstvím]]. Nejde tedy v žádném smyslu o dříve panující rody.</ref> [[Czerninové z Chudenic]], Czernin-[[Morzinové|Morzin]], [[Valdštejnové]], [[Thun-Hohensteinové]] (hraběcí [[Klášterec nad Ohří|klášterecká]] větev), Thun-Hohensteinové (od r. 1911 knížata), [[Attemsové]], Attemsové-Gilleis, [[Des Fours]], [[Herbersteinové]], [[Nosticové]] ([[Planá|planská]] větev), Nosticové ([[Sokolov|sokolovská]] větev), [[Ungnadové z Weißenwolffu]], [[Vetter von der Lilie]], [[Abensperg-Traun]], ([[BrandisPetronell-Carnuntum|Brandisovépetronellská]] větev), Abensberg-Traun-[[TrappovéMaissau|TrappMaißau]], [[SerényiovéBrandis|Brandisové]], [[ŠternberkovéTrappové|Trapp]], [[FürstenbergovéSerényiové]], ([[Lankrabě|lankraběcíŠternberkové]] větev z, [[Weitra|WeitryKounicové]]), [[KounicovéLambergové]], -[[LambergovéOttenstein]], (hraběcí Lambergové-[[Ottenstein|ottensteinskáPöllau]] větev)'''-'''Feistritz, [[Kolowratové]], [[Alexander Hoyos|Hoyos]], [[Kinští]] ([[Chlumec nad Cidlinou|chlumecká]] hraběcí větev), [[Silva-Taroucové]], [[Franz Falkenhayn|Falkenhaynové]], [[Goëss]], [[Kálnokyové von Köröspatak|Kálnoky]], [[HaugvicovéFünfkirchenové]], [[Vratislavové z BiskupicMitrovic|HaugwitzWratislavové]]-[[Netoličtí z Eisenberka|Netoličtí]], [[Žerotínové]], [[SchönbornovéWilczkové]], (tzv.[[Podstatští českáz Prusinovic|Podstatští z Lichtenštejna]], [[Chotkové z Chotkova|Chotkové]], [[Colloredové|Colloredo-Mannsfeld]] (hraběcí větev),<ref name=":0" /> [[Haugvicové z Biskupic|Haugwitzové]], [[Larischové|Larisch-Moenich]], [[Martinicové a Clam-Martinicové|Clam-Martinicové]], [[Dzieduszycki|Dzieduszyčtí]], [[Potočtí]]-[[Łańcut]], Potočtí-[[GołuchowštíKrzeszowice|Krzeszowicze]], [[Bavorowští]], [[Lanckorońští]], [[Agenor Gołuchowski mladší|Gołuchowští]], [[Siemieński-Lewicki|Lewicki]], Ludwigstorff[[Beaufort-Spontinové]] (hrabě od r. 19101876 knížata), [[Westphalen (šlechtický rod)|Westphalen]], [[Mensdorff-Pouilly]], [[Miniscalchi]] (odmítli členství), [[Papafava]] (odmítli členství), [[Jan Habsbursko-Lotrinský#Rodina|Z Merana]], [[Beaufort-Spontinové]] (v l. 1867-76, pak mezi knížaty), [[Kazimír Felix Badeni|Badeni]], [[Colleoni]] (odmítli členství), [[Venier]] (odmítli členství), [[Vrints zu Falkenstein|Vrints]], zu [[FünfkirchenovéFalkenstein]], [[Widmannové|Widmann-Sedlnitzky]], [[Trauttmansdorffové]] ([[Litomyšl|litomyšlská]] větev), [[Thun-Hohensteinové]] (hraběcí [[Klášterec nad Ohří|klášterecká]] větev), [[Dobřenští z Dobřenic]], [[Walterskirchen (šlechtický rod)|Walterskirchen]] (hrabě od r. 1907), [[Leopold Gudenus|Gudenus]] (hrabě od r. 1907), [[Sedlničtí z Choltic]], [[Ludwigstorff]], [[Georg Wassilko von Serecki|Wassilko von Serecki]] (hrabě od r. 1918).

*devět [[Svobodný pán|svobodných pánů]] podle stáří panského titulu: [[Walterskirchenové|Walterskirchen]] (hraběhrabata od r. 1907), Locatelli, [[DalbergovéLocatelli]], [[Kocové z DobršeDalbergové]], Hackelberg-Landau, [[Leopold Gudenus|Gudenus]] (hraběhrabata od r. 1907), [[Sternbach zum Stock und Luttach]], [[Ludwigstorff]] (hraběhrabata od r. 1910), [[Georg Wassilko von Serecki|Wassilko von Serecki]] (hraběhrabata od r. 1918)., [[Kocové z Dobrše]]

*tři (ve skutečnosti dva) [[Markýz|markýzové]] podle stáří titulu (všichni odmítli členství): [[Canossa (šlechtický rod)|Canossa]], [[CavrianiGuidi]] (členství odmítl), [[GuidiCavriani]]

* LANJUS, Friedrich Graf, ''Die erbliche Reichsratswürde in Österreich'', Selbstverlag: Schloß Haindorf am Kamp, [[Langenlois]], [[Říšská župa Dolní Podunají|Niederdonau]], 1939, 214 s. (německy)