Prestiž povolání: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m - šablona studenti
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 7:
 
== Prestiž povolání podle Maxe Webera ==
Prestiž povolání zmiňoval ve svém pojetí [[Sociální stratifikace|teorie stratifikace]] jeden ze zakladatelů [[sociologie]], německý sociolog a ekonom [[Max Weber]]. Weber rozlišuje tři formy stratifikačního systému: třídy, status, strana. Příslušnost k rozdílným třídám je dána nejen ekonomickými faktory (jako podle Karla Marxe), ale také dalšími neekonomickými faktory, jako jsou znalosti, dovednosti, kvalifikace. Status je nezávislý na třídním zařazení, může být pozitivní, či negativní a ukazuje rozdílnou prestiž [[Sociální skupina|sociálních skupin]]. Jakou máme stranu, není dáno třídou ani statusem, např. náboženské vyznání.
 
Weberův status je vymezen z velké části prestiží povolání, protože tržní společnost považuje povolání za hlavní faktor [[prestiž]]e. Weber říká, že členové se stejným statusem sdílejí podobné hodnoty a [[životní styl]] a těší se podobnému uznání ve společnosti.<ref>{{Citace monografie
Řádek 22:
== Sociální status ==
{{Podrobně|Sociální status}}
'''Sociální status''' je postavení jedince ve [[společnost]]i na základě mnoha faktorů. Mezi ně mimo jiné spadají věk, pohlaví, tedy "vrozené statusy", které člověk neovlivní. Dalšími jsou askriptivní, tedy "připsané statusy", ty můžeme získat zděděním, např. majetek. Poslední skupinou jsou "získané statusy" dosažené vlastním úsilím v průběhu života, mezi ně patří povolání, příjem jedince, [[vzdělání]], prestiž povolání, kulturní aktivity, životní styl a samozřejmě opět nabytý [[majetek]].<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Kreidl|jméno=Martin|příjmení2=Hošková|jméno2=Lucie|titul=Strategie měření socioekonomického statusu a zdraví v sociologických publikacích|periodikum=Data a výzkum|vydavatel=AV ČR, Sociologický ústav|url=https://is.muni.cz/publication/1161334|datum vydání=2008|datum přístupu=}}</ref>
 
'''Konzistentní status''': jedinec má prestižní povolání a dostává za něj odpovídající finanční ohodnocení (např. chirurg, právník).
 
'''Inkonzistentní status''': jedinec má vysoký plat v povolání, které není považováno za prestižní (např. drogový dealer). Druhou možností je, že jedinec má nízký plat za povolání, které je hodnoceno jako prestižní (např. učitel).
<ref>{{Citace elektronického periodika
| příjmení = doc. Winkler
Řádek 43:
| datum = 1949
| strany = 313
}}</ref> pro NORC (National Opinion Research Center). Autoři ve studii zjišťovali, zda existuje souvislost mezi prestiží povolání a vybranými faktory pracujících (věk, vzdělání, příjem).
Na poznatcích studie stavěla např. Treimanova mezinárodní škála prestiže (''Standard International Occupational Prestige Scale – SIOPS'') vypracovaná r. 1977. [[Donald J. Treiman]] se ve své hypotéze snaží o vypracování mezinárodních škál. Tyto snahy však byly obecně ztíženy silnou rolí národního pozadí a kulturních tradic v určování prestiže povolání. Postindustriální společnosti ale nesou podobné znaky, a můžeme proto mezi nimi najít i shodná chápání prestižních povolání.<ref>{{Citace monografie|příjmení=Treiman|jméno=Donald J.|titul=Occupational Prestige in Comparative Perspective|vydavatel=Academic Press|místo=New York|rok=1977}}</ref>
 
Dalším z důležitých teoretiků prestiže povolání byl [[Otis D. Duncan]], autor Duncanova socioekonomického indexu (''Duncan’s Socioeconomic Index – SEI''). Ve své studii pracoval s daty získaných ze sčítání lidu v [[Spojené státy americké|USA]] r. 1950. Na základě výzkumu bylo možné snadno porovnávat jednotlivá [[Povolání|zaměstnání]] mezi sebou.<ref>{{Citace monografie
Řádek 79:
| rok = 2000
| isbn = 80-246-0025-0
}}</ref>
 
První [[empirie|empirická]] studie prestiže povolání z čistě českého prostředí byla provedena r. 1992 na základě výzkumu ''Utváření [[trh práce|trhu práce]]'', ve které bylo poměřeno 70 zaměstnání.<ref name="Tuček">{{Citace periodika
Řádek 93:
}}</ref>
 
V současné době se v České republice věnuje výzkumům ve dvouletých až tříletých intervalech Sociologický ústav [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]]. Ve výzkumech respondenti hodnotí 26 vybraných povolání, přičemž nejprestižnější ohodnotí 99 body, to nejméně prestižní 1 bodem. Zbylým profesím pak přiřadí body od 2 do 98 dle vlastního uvážení. Z průměrného skóre je vypracována konečná stupnice, která je díky pravidelnému opakování výzkumu schopna měřit vývoj v prestiži povolání v dlouhodobé perspektivě.
 
=== Trendy prestiže povolání v České republice ===
V průzkumech Sociologického ústavu Akademie věd ČR pravidelně vítězí profese [[Lékař|lékařelékař]]e, a to s více než desetibodovým náskokem. V posledním šetření (únor 2016) této profesi dalo maximum 99 bodů 44 % dotazovaných.<ref>{{Citace elektronického periodika|příjmení=Tuček|jméno=Milan|titul=Prestiž povolání - únor 2016|periodikum=Sociologický ústav AV ČR|vydavatel=Sociologický ústav AV ČR|url=http://cvvm.soc.cas.cz/prace-prijmy-zivotni-uroven/prestiz-povolani-unor-2016|datum vydání=2016|datum přístupu=}}</ref>
 
Celkově žebříček neprochází zásadními změnami. Podle autora výzkumu Milana Tučka to lze vysvětlit stabilní hodnotovou strukturou české společnosti. Výjimkou je hodnocení politické scény, kdy si významně polepšila profese [[Ministr|ministraministr]]a. Mírně se zvýšilo i hodnocení [[Poslanec|poslance]]. Za celé sledované období dochází k nárůstu prestiže [[Voják|vojákavoják]]a z povolání a [[Policista|policisty]]. Naopak na zatím nejnižší hodnotu se propadl [[zemědělec]], o třináct bodů kleslo hodnocení [[Novinář|novinářenovinář]]e. Stabilitu žebříčku dokazuje skupina nesourodých profesí s konstantním, zhruba padesátibodovým ziskem. Zatímco v závislosti na věku se žebříček neliší, pravidelně prokazuje korelaci mezi sociálním statusem dotázaného a prestiží jednotlivých profesí (např. nejvyšší dosažené vzdělání).
 
Souvislost prestiže povolání s hodnotovou orientací obyvatelstva prokazuje rok 1989, kdy podle Tučka a Machonina došlo při přechodu české společnosti na tržní hospodářství k velkému pohybu na trhu práce a změně profese či osamostatnění velké skupiny pracovní síly. Některé profese prodělaly velký vzestup (učitel, zdravotní sestra) na žebříčku, jiné se úplně propadly (soustružník, zemědělec). Tuček a Machonin dále uvádějí, že změny na škále prestiže nejsou pouze důsledkem, ale zároveň předpokladem změn ve společnosti.
Řádek 104:
=== Metodika a cíle výzkumů ===
==== Metodika výzkumů ====
Jak definovali čeští vědci [[Milan Tuček|Tuček]] a [[Pavel Machonin|Machonin]] ve své studii,<ref name="Tuček" /> výzkumy sociální stratifikace obecně čerpají ze tří druhů šetření, které se vztahují i na příbuzná [[měření]] prestiže povolání. Jako ideální postup hodnotí kombinaci všech zmíněných druhů šetření:
 
# subjektivní přístup,
Řádek 111:
 
==== Cíle výzkumů ====
Dle [[Milan Tuček|Tučka]] a [[Pavel Machonin|Machonina]]<ref name="Tuček" /> mají výzkumy pět možných cílů:
* deskriptivní – sestavení současně platící škály prestiže profesí,
* komparační v čase – vývoj prestiže v určitých časových obdobích,
* komparační v mezinárodním měřítku,
* determinační a vztahové – souvislost prestiže povolání a klíčových charakteristik profese
* strukturální – hledání hodnot, které vytvářejí škálu prestiže povolání.
Tuček a Machonin dále uvádějí, že výsledky výzkumu lze užívat pro diskusi o problémech sociální struktury společnosti. Prestiž se pojí se sociálním vědomím a vedle kompenzací materiálních slouží jako duchovní či morální kompenzace za výkon povolání.
 
== Profese dle prestiže povolání ==
Data na základě několikaletého výzkumu Sociologického ústavu [[Akademie věd České republiky|Akademie věd ČR]]:<ref>{{Citace elektronického periodika
| titul = Prestiž povolání - červen 2013
Řádek 258:
<references />
 
=== Související články ===
* [[Max Weber]]
* [[Sociální status]]
Řádek 266:
 
{{Portály|Sociologie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Sociologické pojmy]]