Trnavská univerzita (1635–1777): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m + kat. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[
'''Trnavská univerzita''' byla [[univerzita]] v [[Trnava|Trnavě]] v letech [[1635]] - [[1777]], jedna z prvních univerzit na Slovensku.
== Dějiny univerzity ==
Trnavskou univerzitu založil 12. května roku [[1635|1635 ostřihomský arcibiskup]] [[kardinál]] [[Péter Pázmány]], jehož kapitula sídlila od dobytí Ostřihomi Osmany v [[Trnava|Trnavě]]. Panovník Ferdinand II. založení univerzity schválil bulou z 18. října 1635.
Založení univerzity, tzv. ''Studium generale'', bylo vyvrcholením snah P. Pázmánye o podporu katolického školství v jeho sídle. Založení univerzity předcházelo založení šlechtického konviktu na Kapitulské ulici a semináře pro duchovní na Halenárské ulici. Cílem nemělo být jen šíření vzdělání, ale zejména posílení katolické víry v Uhersku. Na univerzitě učili příslušníci [[Tovaryšstvo Ježíšovo|jezuitského řádu]]. Vzorem Trnavské univerzity byla jezuitská univerzita v rakouském městě [[Štýrský Hradec|Graz]]. Prvním rektorem se stal Juraj Dobronoki.
Finanční náklady byly hrazeny zejména ze štědrého příspěvku kardinála Pázmánye, který věnoval univerzitě hotovost 60 000 zlatých. Ty však byly deponovány ve městě [[Augsburg]], který z nich vyplácel vedení univerzity ročně 6%, tedy 3600 zlatých.<ref>JANKOVIČ, V.: ''Trnavská univerzita : kapitoly o dejinách univerzity v rokoch 1635 - 1777.'' Bratislava 1995, s. 15.</ref>
Slavnostně otevřena byla Trnavská univerzita 13. listopadu, s výukou se začalo o den později, 14. listopadu [[1635]]. Vyučování probíhalo zpočátku na dvou fakultách: filozofické (dobově nazývané
V roce [[1667]] přibyla právnická fakulta, na kterou v testamentu přispěl ostřihomský arcibiskup Juraj Lippai částkou 15 000 zlatých. V roce [[1769]] bylo rozhodnuto otevřít i lékařskou fakultu, na níž se začalo učit v roce [[1770]].
Univerzita se stala známou i díky [[Observatoř|hvězdárně]], která byla zřízena v roce 1753 Františkem Borgio Kérim (1702 - 1768).<ref>HOLOŠOVÁ, A. - ŽAŽOVÁ, H.: ''Dejiny observatória na Trnavskej univerzite, 1756 - 1785.'' Trnava 2012, s. 25.</ref> Při univerzitě fungovala bohatá univerzitní knihovna, botanická zahrada a divadlo, ve kterém hráli hry studenti univerzity.
Trnavská univerzita fungovala do roku [[1777]], kdy byla v souvislosti se školními reformami přemístěna do [[Budín (Budapešť)|Budína]]. 10. února 1777 panovnice [[Marie Terezie]] poskytla univerzitě královský palác v Budíně. Dekret o přeložení univerzity panovnice vydala 6. března 1777. Přednášky se na univerzitě skončily dnem 24. srpna 1777.<ref>JANKOVIČ, V.: ''Trnavská univerzita : kapitoly o dejinách univerzity v rokoch 1635 - 1777.'' Bratislava 1995, s. 68.</ref>
Právním nástupcem historické Trnavské univerzity je současná [[Eötvös Loránd University|Univerzita Loránda Eötvöse]] v [[Budapešť|Budapešti]], ne novodobá slovenská [[Trnavská univerzita|Trnavská univerzita v Trnavě]].
== Významní profesoři ==
Řádek 30:
== Literatura ==
* HOLOŠOVÁ, Alžbeta - ŽAŽOVÁ, Henrieta: ''Dejiny observatória na Trnavskej univerzite, 1756 - 1785.'' Trnava : Trnavská univerzita, 2012. 118 s. ISBN 9788080825669
* JANKOVIČ, Vendelín: ''Trnavská univerzita : Kapitoly o dejinách univerzity v rokoch 1635 - 1777.'' Bratislava : Pamiatkový úrad, 1995. 72 s. ISBN 8096716336
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Zaniklé vysoké školy na Slovensku]]
| |||