Kvantum: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Ve fyzice: - vytvoření pár odkazů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Kvantum''' ([[latina|lat.]] ''quantum'', kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“. Zvláštní význam získal pojem kvantum v [[Kvantová fyzika|kvantové fyzice]], kde kvantum značí minimální množství jakékoliv veličiny, která se podílí na interakci.
 
== Ve fyzice ==
Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální [[fyzikální veličina|veličiny]] nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž [[kvantování|kvantované]]. Příkladem může být [[foton]] jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný [[elektron]] v klidu jako jednotka hmoty.
 
V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik [[Julius Robert von Mayer]] a [[Hermann von Helmholtz]]. [[Max Planck]] si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.<ref>M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: ''Annalen der Physik'' 309 (1901), str. 564-566. </ref> Problém „[[záření černého tělesa]]“ zkoumal také německý fyzik [[Philipp Lenard]]. Roku 1905 publikoval [[Albert Einstein]] článek ''„O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“'', kde vyslovil [[hypotéza|hypotézu]], že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.<ref>A. Einstein, [[http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt]], physik.uni-augsburg.de. PDF. In: ''Annalen der Physik'' 17 (1905), str. 132-148.</ref> Za tyto objevy obdrželi [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovy ceny]]: Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921.
 
Fyzikální kvantum se vyznačuje [[Dualita částice a vlnění|vlnovou nebo částicovou povahou]] v závislosti na tom, zda je principiálně možné měřit jeho vlastnosti. Je-li zamezeno kvantu jakýmkoliv způsobem interagovat s okolím, získá povahu vlny, v opačném případě existuje jako částice. Přímým důsledkem tohoto chování je neslučitelnost kvantové mechaniky s klasickou fyziku, kde se zdá, že vlnový, či částicový charakter ovlivňuje pozorovatel pouze svým pozorováním, jelikož i samotný proces pozorování je interakcí.{{Doplňte zdroj}}
Řádek 11:
[[Aristotelés]] přesně rozlišil věci počítatelné a oddělené od měřitelných a spojitých <ref>''Metafysika'' 1020a. </ref> a kvantitu pokládal za samostatnou [[kategorie (filosofie)|kategorii]], což [[stoicismus|stoikové]] popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník [[Titus Lucretius Carus|Lucretius Carus]] v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například [[Francisco Suárez]], podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. [[René Descartes]] se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista [[Pierre Gassendi]].<ref>Ritter-Gründer, heslo Quantität.</ref> Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu ([[Henri Becquerel]], 1896).
 
== Odkazy ==
=== Reference ===
{{překlad| jazyk = en| článek = Quantum|revize=250919896}}<references/>
 
=== Literatura ===
* Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792-
 
=== Související články ===
* [[Planckův vyzařovací zákon]]
* [[kvantová teorie]]
* [[kvantová teorie pole]]
* [[kvantová elektrodynamika]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Kvantová fyzika]]