Verze z 24. 6. 2017, 12:52 editovat 37.48.40.1 (diskuse) →‎Ve fyzice: - vytvoření pár odkazů ← Přejít na předchozí porovnání		Verze z 5. 10. 2017, 13:01 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 1 711 601 editací m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy Přejít na další porovnání →
Řádek 1: '''Kvantum''' ([[latina\|lat.]] ''quantum'', kolik) znamená množství, odpověď na otázku „kolik?“. Zvláštní význam získal pojem kvantum v [[Kvantová fyzika\|kvantové fyzice]], kde kvantum značí minimální množství jakékoliv veličiny, která se podílí na interakci. == Ve fyzice == Řada významných objevů na konci 19. a počátku 20. století je založena na myšlence, že určité fyzikální [[fyzikální veličina\|veličiny]] nejsou spojité a libovolně dělitelné, nýbrž [[kvantování\|kvantované]]. Příkladem může být [[foton]] jako elementární jednotka světelné energie nebo vázaný [[elektron]] v klidu jako jednotka hmoty. V tomto speciálním smyslu slovo poprvé použil německý fyzik [[Julius Robert von Mayer]] a [[Hermann von Helmholtz]]. [[Max Planck]] si všiml, že zahřívané předměty mění barvu, a roku 1901 publikoval významný článek „O elementárních kvantech hmoty a elektřiny“.<ref>M. Planck, Ueber die Elementarquanta der Materie und der Elektricität. In: ''Annalen der Physik'' 309 (1901), str. 564-566. </ref> Problém „[[záření černého tělesa]]“ zkoumal také německý fyzik [[Philipp Lenard]]. Roku 1905 publikoval [[Albert Einstein]] článek ''„O jednom heuristickém hledisku na vznik a proměny světla“'', kde vyslovil [[hypotéza\|hypotézu]], že záření se děje v prostorově lokalizovaných „světelných kvantech“.<ref>A. Einstein, [[http://www.physik.uni-augsburg.de/annalen/history/einstein-papers/1905_17_132-148.pdf Über einen die Erzeugung und Verwandlung des Lichtes betreffenden heuristischen Gesichtspunkt]], physik.uni-augsburg.de. PDF. In: ''Annalen der Physik'' 17 (1905), str. 132-148.</ref> Za tyto objevy obdrželi [[Nobelova cena za fyziku\|Nobelovy ceny]]: Lenard v roce 1905, Planck v roce 1918 a Einstein roku 1921. Fyzikální kvantum se vyznačuje [[Dualita částice a vlnění\|vlnovou nebo částicovou povahou]] v závislosti na tom, zda je principiálně možné měřit jeho vlastnosti. Je-li zamezeno kvantu jakýmkoliv způsobem interagovat s okolím, získá povahu vlny, v opačném případě existuje jako částice. Přímým důsledkem tohoto chování je neslučitelnost kvantové mechaniky s klasickou fyziku, kde se zdá, že vlnový, či částicový charakter ovlivňuje pozorovatel pouze svým pozorováním, jelikož i samotný proces pozorování je interakcí.{{Doplňte zdroj}} Řádek 11: [[Aristotelés]] přesně rozlišil věci počítatelné a oddělené od měřitelných a spojitých <ref>''Metafysika'' 1020a. </ref> a kvantitu pokládal za samostatnou [[kategorie (filosofie)\|kategorii]], což [[stoicismus\|stoikové]] popírali. Myšlenku nespojité, částicové povahy skutečnosti vyslovili řečtí atomisté a rozvedl latinský básník [[Titus Lucretius Carus\|Lucretius Carus]] v básni „O přírodě“ z 1. století. Myšlenku oživil například [[Francisco Suárez]], podle něhož se hmota skládá z nedělitelných částic. [[René Descartes]] se snažil ve spise „O světě“ (1633) vysvětlit různé vlastnosti látek z různých tvarů elementárních částeček hmoty, podobně jako atomista [[Pierre Gassendi]].<ref>Ritter-Gründer, heslo Quantität.</ref> Dalším krokem byl objev chemických prvků v 18. století a objev spontánního radioaktivního rozpadu ([[Henri Becquerel]], 1896). == Odkazy == === Reference === {{překlad\| jazyk = en\| článek = Quantum\|revize=250919896}}<references/> === Literatura === * Ritter – Gründer, ''Historisches Wörterbuch der Philosophie''. Basel 1981nn. Heslo Quantität, sv. 7, sl. 1792- === Související články === * [[Planckův vyzařovací zákon]] * [[kvantová teorie]] * [[kvantová teorie pole]] * [[kvantová elektrodynamika]] {{Autoritní data}} [[Kategorie:Kvantová fyzika]]

Kvantum: Porovnání verzí