Gema: Porovnání verzí

Přidáno 14 bajtů ,  před 2 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:Cameo_lucrezia_borgia.jpg|thumbnáhled|upright=0.8|Lucretia Borgia a Alfonso d´Este (kamej, achát, kolem 1550)]]
[[Soubor:Intaglio Caracalla Cdm Paris Chab2101.jpg|thumbnáhled|upright=0.8|Římský císař [[Caracalla]], kamej nápisem Petros a křížem přeřezaná na sv. Petra, [[ametyst]], kolem 250, kolem 600)]]
[[Soubor:Kunsthistorisches Museum Vienna June 2006 031.jpg |thumbnáhled|upright=1.0|Mimořádně velká Gemma Augustea, kolem roku 10 (kamej, onyx 19 x 23 cm, ''Kunsthistorisches Museum'' Vídeň)]]
 
'''Gema''' ([[latina|lat.]] ''gemma'', drahokam) je drobná plastika, vybroušená nebo vyřezaná do drahého kamene nebo do [[sklo|skla]] a užívaná jako část [[šperk]]u nebo [[amulet]].
[[Glyptika]], velmi jemné vybrušování do drahých kamenů a polodrahokamů, vznikla patrně na Blízkém Východě a na Středním Východě v údolí [[Indus|Indu]], kde se od 2. tisíciletí př. n. l. vyráběly pečetní válečky a pečetidla. Brousilo se dřevěnými nebo kovovými hroty, na něž se nanášel prášek z korundu a roztlučených drahokamů. Nástroj se točil svidříkem, později na jednoduchém šlapacím soustruhu. Práce byla nesmírně zdlouhavá a náročná. Stejné válečky z téže doby pocházejí z [[Mezopotámie]] a z [[Asýrie]].
 
Ve Středomoří se tato technika objevuje v Egyptě a na Krétě, od 7. století př. n. l. v Řecku a později v Římě, kde dosáhla velké dokonalosti. Gemy se nejčastěji brousily do tvaru vypuklých oválných nebo kruhových čoček a zasazovaly do zlatých, často zdobených obrub, do závěsů a [[Pečetní prsten|pečetních prstenů]]. Starověké a byzantské gemy se ve středověku používaly k ozdobě bohoslužebných předmětů. Proslulým sběratelem gem byl císař [[Karel IV.]], který je dal zasadit také do [[Svatováclavská koruna| české královské koruny]] a do koruny římského císaře, která spočívá na bustě svatého [[Karel Veliký|Karla Velikého]] v [[Cáchy|Cáchách]].
 
Od 15. století byly gemy velmi oblíbené jako šperky a řezaly se hlavně v Itálii, ve Francii v Paříži a na dvoře burgundských vévodů. V období manýrismu se objevují specifické gemy také z brusírny na dvoře císaře [[Rudolf II.|Rudolfa II.]] v Praze, kde se proslavili [[Miseroniové z Lisonu]]. Rudolfova rozsáhlá sbírka, do jejíhož inventáře byla zapsána i největší římská ''Gemma Augustea'', je vystavena zčásti v Uměleckohistorickém muzeu ve Vídni a ve Světské klenotnici v Hofburgu.
 
== Druhy ==
V běžné řeči se často pojmy chybně zaměňují, každý má odlišný významː
* '''Gema''' (nebo latinské ''gemma'') je obecné označení pro drobnou rytinu či plastiku ve tvrdém materiálu, nejčastěji v drahokamu či ve skle.
* '''[[Intaglie]]'''(latinsk ''intaglio'') je gema s motivem vybroušeným do hloubky, tj. v negativu, aby se dala otiskovat, zasazuje se do pečetidel a pečetních prstenů - [[signet]]ů. Má-li nápis, je stranově obrácený, aby se dal přečíst v otisku.
* '''[[Kamej]]''' je gema, která má vypuklý, tj. pozitivně řezaný [[Reliéf (sochařství)|reliéf]], jde o miniaturu basreliéfu. Často pro zvýraznění, resp. kontrast, využívá různobarevných vrstev drahokamů, jako jsou odrůdy [[turmalín]]u, proužkový [[achát]], černo-bílý [[onyx]] či černo-hnědo-červeno-bílý sardonyx.
 
== Galerie ==
<gallery>
Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.314.jpg|Válečkové pečetidlo s býkem (kolem 3000 př. n. l.)
Soubor:Cylinder Seal LACMA M.76.174.366.jpg|Válečkové pečetidlo (hematit, kolem 1800 př. n. l.)
Soubor:Arte romana, toro furioso, sardonice su I sec. ac.-I sec dc.JPG |Býk (kamej, sardonyx, 1. stol. př. n. l.)
* [http://sites.google.com/site/digitallibrarynumis/subjects/32-engraved-gems/01-general-texts Digital Library Numis (DLN)] Knihy a články o gemách online
* [http://libmma.contentdm.oclc.org/cdm/compoundobject/collection/p15324coll10/id/5188/rec/1 The Johnston collection of engraved gems] Metropolitan Museum of Art
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Šperky]]
1 085 123

editací