Hřbitov Picpus: Porovnání verzí

'''Hřbitov Picpus''' ([[francouzština|francouzsky]] ''Cimetière de Picpus'') je malý [[paříž]]ský [[hřbitov]], který se nachází ve [[quartier de Picpus|čtvrti Picpus]] ve [[12. obvod (Paříž)|12. obvodu]]. Spolu se [[hřbitov portugalských židů|hřbitovem portugalských židů]] je jeden ze dvou soukromých hřbitovů v Paříži. Byl založen v roce [[1794]] v zahradě zrušeného [[klášter]]a [[Svatý Augustin|sv. Augustina]]. Vstup na hřbitov je z ulice ''Rue de Picpus'' u domu č. 35. U vchodu do hřbitova je [[kaple Notre-Dame-de-la-Paix de Picpus]]. Pro veřejnost je otevřen pouze v odpoledních hodinách (14,00-18,00).

 

Hřbitov se nachází na pozemcích bývalého kláštera kanovníků svatého Augustina, který zde založil v roce [[1640]] [[Ludvík XIII.]] Z té doby se dochoval jeden pavilon a kaple. Během [[Velká francouzská revoluce|Velké francouzské revoluce]] byl klášter v roce [[1792]] zrušen a jeho majetek znárodněn. Nedaleko na náměstí [[Place de la Nation]] (tehdy ''Place du Trône renversé'') byla ve dnech 13. června - 27. července [[1794]] umístěna [[gilotina]]. V období [[jakobínský teror|hrůzovlády]] zde bylo denně popraveno až 55 lidí. Revoluční tribunál odsuzoval lidi ze všech společenských vrstev ať už pro jejich původ (šlechta, kněží) nebo pro jejich názory. Severovýchodní část zahrady bývalého kláštera byla vybrána pro [[Masový hrob|hromadný hrob]] popravených. Když byla první jáma plná těl (šlechtici, jeptišky, obchodníci, vojáci, řemeslníci, dělníci, hostinští...), byl vyhlouben ještě druhý hrob. Třetí jáma byla objevena v roce [[1929]], ale už neobsahovala žádná těla. Kaple bývalého kláštera byla používána jako [[kancelář]] hrobníků, kteří sepisovali oblečení obětí. Jména 1306 lidí, kteří jsou zde pohřbeni, jsou vyryta na dvou [[mramor]]ových deskách, které visí v kapli. Mezi 1109 muži bylo 108 šlechticů, 108 duchovních, 136 mnichů, 178 vojáků a 579 občanů. Mezi 197 ženami bylo 51 šlechtičen, 23 jeptišek a 123 občanek. Mezi ženami bylo i šestnáct [[Řád karmelitánů|karmelitánek]] ve věku 29 až 78 let. Byly [[Blahoslavený|blahořečeny]] v roce [[1906]]. Mezi popravenými byl i [[guvernér]] [[Invalidovna (Paříž)|Invalidovny]] Sombreuil, voják a politik [[Alexandre de Beauharnais]] ([[1760]]-[[1794]]) nebo básníci Jean-Antoine Roucher ([[1745]]-[[1794]]) a André Chénier ([[1762]]-[[1794]]). Poté byla zahrada a hromadné hroby obklopena zdí.

 

V roce [[1797]] zahradu tajně koupila kněžna Amélie de [[Hohenzollern-Sigmaringen]], protože tělo jejího bratra, knížete Frederika III. de [[Salm-Kyrburg]] popraveného v roce 1794, zde bylo též pohřbeno.

 

 

{{Souřadnice|48.8441667|2.4|typ=landmark|zobrazení=top}}

 

[[Kategorie:Hřbitovy v Paříži|Picpus]]