Library of Congress Classification: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Tutchek (diskuse | příspěvky)
m →‎LCC v České republice: zapomenuté zvratné zájmeno :(
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 3:
 
== Historie ==
V roce 1800, kdy byla založena Kongresová knihovna, byl její fond zorganizován formátově (dle velikosti). První změna v uspořádání fondu proběhla o osm let později, kdy došlo k vytvoření kategorií pro určité speciální dokumenty, např. pro finanční, legislativní a soudní zprávy. Po vypálení knihovny v roce 1814, se využilo klasifikačního systému Thomase Jeffersona, který se používal s několika modifikacemi až do konce 19. století. <ref name="rfr1">ROBARE, Lori. Fundamentals of Library of Congress classification. Washington, DC: Library of Congress, Cataloging Distribution Service, 2008. ISBN 08-444-1186-8.</ref>[[Soubor:LOC Main Reading Room Highsmith.jpg|thumbnáhled|rightvpravo|Hlavní čítárna Kongresové knihovny]]
Právě v této době, začínají knihovníci z LC shledávat stávající klasifikační systém jako zastaralý a nevyhovující vzhledem k velikosti fondu, který se blížil k jednomu milionu jednotek. Dožadují se proto systému nového. Uvažují o přepracování Deweyho desetinného třídění (DDC), to však po diskuzích s Melwilem Deweym odmítnou, neboť DDC je nevhodné pro organizaci sbírek velkého rozsahu – zejm. kvůli délkám signatur. <ref name="rfr2">WEIHS, Jean. A Brief History of Classification Part 4. Technicalities. Phoenix, AZ: Trozzolo Resources, roč. 30, s. 15-18. Dostupné z: EBSCOhost.</ref>
 
Jako základ nového třídění pak byla zvolena Cutterovo expanzivní klasifikace, které se po mnoha úpravách a změnách přetransformovala v Třídění kongresové knihovny (LCC). Hlavní podíl na práci měli dva knihovníci z LC - James C. M. Hanson a Charles Martel. <ref name="rfr1" />
Řádek 24:
Uvnitř každé podtřídy se pak nachází další uspořádání do předmětových hesel (subject division) a podhesel (subdivision), která jsou vždy uspořádaná podle jednotného schématu a očíslované od 1-9999. <ref name="rfr4" /> Schéma se skládá ze sedmi částí. Z formy dokumentu, filozofie, biografie, všeobecností, studia a výuky, tématu a subtématu a regionu.
 
==== Seznam hlavních tříd ====
 
{| class="wikitable"
Řádek 73:
|}
 
=== Signatura LCC ===
Signatura v LCC se skládá ze dvou částí – z čísla třídy a z čísla knihy. Číslo třídy reflektuje předmět díla a je odvozeno z klasifikačních tabulek. Obsahuje tedy písmena (třída a podtřída) a čísla ( předmětové heslo a podheslo). Číslo knihy slouží k rozlišení jednotek ve stejné třídě a skládá se obvykle z katerizačního (Cutterova) čísla, z roku vydání, označení multiplikátu a čísla části. <ref name="rfr1" />
 
Katerizační číslo je kód, který se skládá z desetinné tečky, velkého písmena a číslic. Může vyjadřovat několik znaků díla – název díla, téma, geografické názvy a jména osobní a korporativní. Katerizační číslo se tvoří s pomocí katerizačních tabulek v závislosti na tom, za jakým účelem se samotné číslo tvoří.
 
Dle vytvořené signatury se pak knihy umisťují na regál. Nejdříve jsou umisťovány abecedně dle hlavních tříd a podtříd. Následně dle katerizačních čísel – abecedně a číselně a nakonec dle roku vydání. Výsledkem takto seřazeného fondu je pak např. to, že díla pojednávající o stejném tématu jsou seřazena abecedně dle autorů, díla jednoho autora o stejném tématu jsou řazeny chronologicky, popř. že sborníky z konference jsou chronologicky u sebe. <ref name="rfr4" />
 
=== Vyhledávání podle LCC ===
Jak se tedy orientovat v uložení konkrétní knihy, když se můžeme spolehnout pouze na tento krátký kód? Chceme-li knihu najít na regále, musíme nejdřív nalézt příslušnou třídu. Knihy jsou na regálech seřazeny nejprve abecedně podle tříd a podtříd (A - AZ,J –JZ a tak dále). Následuje numerické řazení pro téma (od 1 do 9999). U katerizačního čísla je při řazení důležité nejprve počáteční písmeno a potom teprve i číslo. Toto číslo si však musíme představit jako desetinné: po číslu 43 tedy nenásleduje číslo 44, ale číslo 431, poté 432 až se dostaneme k 439, a teprve potom přijde číslo 44.
Chceme-li konkrétní dokument charakterizovat ještě dál, můžeme tuto klasifikaci rozšířit například o datum, kdy byl dokument vydán. Pokud chceme publikaci specifikovat ještě přesnějí, například o jakou konkrétní knihovní jednotku se jedná, můžeme za letopočet přidat číslo exempláře. Toto je velký rozdíl proti striktně hierarchickým pořádacím systémům, jako je například MDT.
 
Řádek 95:
== Ukázky klasifikace ==
 
1. Jednoduchá klasifikace
 
GE10 .P67 2008
 
TP151 .A43 2009
 
TS1890 .CH36 2007
 
2. Dílové publikace
 
QD381 .E45 2005 1
Řádek 119:
HF5548 .4 .M523 M37 2007 2
 
== Odkazy ==
 
=== Reference ===
<references/>
 
=== Literatura ===
* CHAN, Luis Mai. A Guide to the Library of Congress Classification. 5th edition. Englewood (Colorado) : Libraries Unlimited, 1999. 551 s. ISBN 1-56308-500-3.
 
Řádek 131:
 
* [http://www.youtube.com/watch?v=Vdh3O5PdEiw] Video přibližující LCC - anglicky
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Knihovnické klasifikační systémy]]