Chimérismus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Editace uživatele 81.19.3.37 (diskuse) vráceny do předchozího stavu, jehož autorem je I.Sáček, senior |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:ChimericMouseWithPups.jpg|
'''Chimérismus''' je stav, kdy se v jednom [[tělo|těle]] vyskytují dvě [[buňka|buněčné]] populace, každá od jiného jedince.<ref>http://ghr.nlm.nih.gov/glossary=chimerism</ref> Tyto populace se liší [[genetika|geneticky]] či dokonce [[pohlaví]]m. Takový jedinec se nazývá '''chiméra'''. V těchto případech je porušeno jinak železné pravidlo, že celé tělo živočichů se vyvíjí z jedné buňky ([[zygota|zygoty]]).
Řádek 5:
Speciálním případem je [[mikrochimérismus]], který vzniká nejčastěji kolonizací těla matky buňkami dítěte (nebo naopak).
[[Soubor:Chlorophyttum comosum milky way-bsi-yercaud-salem-India.JPG|
Chlorophyttum comosum 'Variegatum'
]]
Řádek 23:
| vydání = 1.
| edice = Živá příroda
}}</ref>, která se objevuje i třeba jen na části celé rostliny.
=== Chiméry meristémů ===
V tkáních chiméry často vznikají v růstových vrcholech rostlin. Některé buňky prochází genetickou změnou vyvolanou prorůstáním geneticky různých tkání, napadením virem, mutagenním zářením nebo jinými vlivy, například chemickými [[teratogen
[[Soubor:Fagus sylvatica 'Purpurea Tricolor' Syrets2.JPG|
buk ''Fagus sylvatica'' 'Purpurea Tricolor'
]]
Další vývoj chiméry ovlivňuje především způsob a intenzita dělení zmutované tkáně. Ta může spoluvytvářet části orgánů a celé orgány, nebo se nešířit vůbec. Pokud je však zmutovaná buňka umístěna v blízkosti růstového vrcholu dělí se a spoluvytváří části rostliny.
Řádek 36:
* Meriklinální meristémové chiméry
* Sektorové chiméry
[[Soubor:Laburnocytisus close up.jpg|
+Laburnocytisus 'Adamii'
]]
Periklinální meristémové chiméry jsou považovány za nejstabilnější tkáňové chiméry, které má smysl šířit vegetativním množením. Dělivý meristém obsahuje jednu celou vrstvu, která je geneticky odlišná od zbytku meristému ([[zelenec]] ''Chlorophytum comosum'' 'Variegatum'). Chiméra se může vyskytovat jen u části rostliny, takže množením částí, která není chimérou je získána původní odrůda (u beztrnné ostružiny 'Thornfree' kořenové řízky tvoří otrněné jedince).
U meriklinální meristémové chiméry tvoří změněné buňky jen část jedné vrstvy u dělivé tkáně. Část rostliny je tedy chimérou a část je nezměněna. Takže je například změněna jen část listu.<ref name=":0" /><ref>{{Citace elektronické monografie|příjmení = Reňák|jméno = David|titul = ANATOMIE ROSTLIN|url = http://www.pollenbiology.cz/Extras/Extras/Anatomie_a_morfologie_rostlin_files/1_Anatomie_pletiva.pdf|vydavatel = AVČR|místo = |datum vydání = }}</ref>
Řádek 46:
Pečlivým pozorováním vzoru zbarvení u dvouděložných rostlin lze odhadnout způsob tvorby chiméry v růstových pletivech u daného jedince, ale úplnou jistotu může dát pouze laboratorní vyšetření. <ref name=":0" />
[[Soubor:Nectarines 2.JPG|
=== Projevy chimér u rostlin ===
Řádek 52:
=== Chiméry vzniklé transplantací tkáně ===
[[Soubor:Gymnocalicium mihanowichii Hibotan.jpg|
''Gymnocalicium mihanowichii'' 'Hibotan'
]]
U rostlin je člověkem často chimérismus uměle vytvářen při roubování nebo štěpování, srůstáním částí tkání v rámci jedince. Buňky podnože mohou pronikat do štěpu či roubu a obráceně, ale obvykle tkáně pouze vzájemně srůstají a podílí se funkcemi na stavbě rostliny. V různých částech rostliny takto vzniklého celku se mohou vyvíjet části původem z odlišných jedinců, takže mohou být na jedné rostlině organely dvou a více různých druhů.
Bezchlorofylové formy kaktusu ''Gymnocalycium mihanovichii'' cv. "Hibotan" jsou zářivě červené. Jsou roubovány na zelenou podnož, která dodává roubu asimiláty.<ref name=":0" /> Podobně jsou prodávány ovocné dřeviny s naroubovanými více odrůdami.
Řádek 71:
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Cytologie]]
| |||