Ekonomická regulace: Porovnání verzí

'''Ekonomická regulace''' je v ekonomii [[společenská regulace|regulace]] ve smyslu uplatňování [[zákon]]ů a dalších závazných předpisů [[Vláda|vlády]] nebo jiných institucí, které se používají k účelům jako je náprava [[selhání trhu]] či centrální [[plánovaná ekonomika|plánovaní ekonomiky]]. Efektivní regulace existuje jen tehdy, pokud můžeme říci, že celkové přínosy jsou vyšší než celkové náklady.

Hrozí-li nějakému trhu selhání a rozhodne-li se proto vláda (či jiná instituce) tento trh regulovat, je nutné zvolit konkrétní formu regulace. Může jít o zákazy či příkazy některých činností; o standardy týkající se bezpečnosti či kvality zboží; o [[Regulace cen|regulaci cen]]; nebo o udělování a případně odebírání licencí nutných pro provádění určitých aktivit (např. bankovní licence). Alternativně k těmto formám regulace se může vláda sama stát producentem na daném trhu, a nebo může ovlivňovat rozhodování výrobců a spotřebitelů vyšším zdaněním či naopak dotací některých aktivit a produktů.<ref>Stiglitz, 2000. S. 250</ref>

Mezi nejvíce regulovaná odvětví patří zejména [[energetický průmysl]], [[doprava]], [[telekomunikace]] (tedy oblasti s velkými náklady na infrastrukturu, které způsobují tendence ke vzniku [[Přirozený monopol|přirozeného monopolu]], uplatňuje se zde tedy zejména regulace cen), dále pak [[pojišťovnictví]], [[Bankovnictví|bankovní průmysl]] a [[Finančnífinanční trh|finanční trhy]]y, a [[Farmacie|farmaceutický průmysl]] (tedy sektory s výraznou informační asymetrií a sklony k [[Morální hazard|morálnímu hazardu]]; regulace se tak zaměřuje zvláště na zákazy některých činností, stanovování příkazů a norem, které musí každý subjekt splňovat, a na udílení licencí).<ref name=":0">PACCES, Alessio M. a Roger J. VAN DEN BERGH. An introduction to the law and economics of regulation. DE GEEST, Gerrit (ed.). ''Encyclopedia of Law and Economics'' [online]. Edward Elgar, 2012 [cit. 2017-05-18]. Volume 9. DOI: <nowiki>http://dx.doi.org/10.4337/9781782540465.00005</nowiki>. Dostupné z: https://www.elgaronline.com/view/nlm-book/9781782547457/b9_int01.xml</ref> Významnou roli hraje také regulace zabývající se [[Ochrana životního prostředí|ochranou životního prostředí]], například prostřednictvím emisních povolenek, které mají za cíl omezit negativní [[Externalita|externalitu]] v podobě znečištění vzduchu. Specifickou formou pak je regulace jednotlivých povolání zejména vymezením požadavků, které musí splňovat každý, kdo dané povolání vykonává – cílem této regulace je omezení informační asymetrie ohledně odborné způsobilosti dané osoby (týká se například lékařů, právníků, účetních atd.).<ref name=":0" />

* '''[[Soud|Soudy]]y'''

Teorie regulatorního zajetí (regulatory capture) popisuje situaci, kdy instituce vytvořená za účelem regulace nějakého odvětví ve skutečnosti nejedná ve veřejném zájmu, ale naopak v zájmu specifické zájmové skupiny – obvykle dominantních subjektů v daném odvětví.<ref>THAW, David. Enlightened Regulatory Capture. ''Washington Law Review''. 2014, '''89'''(2), 329-378</ref> Důvodem vzniku regulatorního zajetí může být zejména fakt, že tyto zájmové skupiny jsou regulací zásadně ovlivněny a jsou proto ochotny věnovat značnou snahu a značné finanční prostředky na ovlivnění konkrétní podoby regulace ve svůj vlastní prospěch (například prostřednictvím [[Lobbying|lobbyingulobbying]]u); oproti tomu veřejný zájem je rozprostřen mezi všechny ostatní členy společnosti, kde zájem jednotlivce na podobě regulace konkrétního odvětví je výrazně nižší a chybí proto motivace ke snaze ovlivnit ji.<ref>Bažantová, 2013. S. 109-110</ref>