Fotovoltaika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
akt. na rok 2016; - pryč dlouhodobě neozdrojované info
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{neověřeno}}
[[Soubor:Nellis AFB Solar panels.jpg|thumbnáhled|[[Solární elektrárna]] Nellis na letecké základně [[Nellis]] v USA. Tento fotovoltaický systém sleduje pohyb Slunce po obloze]]
[[Soubor:Solarní (fotovoltaická) elektrárna v České Skalici (okres Náchod).jpg|thumbnáhled|Solární elektrárna v [[Česká Skalice|České Skalici]] o výkonu 2800 kW ve špičce]]
'''Fotovoltaika''' je metoda přímé přeměny [[sluneční záření|slunečního záření]] na [[elektřina|elektřinu]] ([[stejnosměrný proud]]) s využitím fotoelektrického jevu na velkoplošných polovodičových [[fotodioda|fotodiodách]]. Jednotlivé diody se nazývají [[Fotovoltaický článek|fotovoltaické články]] a jsou obvykle spojovány do větších celků - fotovoltaických panelů. Samotné články jsou dvojího typu - krystalické nebo tenkovrstvé. Krystalické články jsou vytvořeny na tenkých deskách polovodičového materiálu, tenkovrstvé články jsou přímo nanášeny na sklo nebo jinou podložku. V krystalických technologiích převažuje křemík, a to monokrystalický nebo multikrystalický, jiné materiály jsou používány pouze ve speciálních aplikacích. Tenkovrstvých technologií je celá řada, například [[amorfní křemík]] a [[mikrokrystalický křemík]], jejichž kombinace se nazývá tandem, dále [[telurid kadmia]] a [[CIGS]] sloučeniny. Díky rostoucímu zájmu o [[obnovitelný zdroj energie|obnovitelné zdroje]] energie a dotacím se výroba fotovoltaických panelů a systémů v poslední době značně zdokonalila.<ref name="German PV market">[http://www.solarbuzz.com/FastFactsGermany.htm German PV market]</ref><ref>[http://www.renewableenergyaccess.com/rea/news/story?id=47861 BP Solar to Expand Its Solar Cell Plants in Spain and India]</ref><ref>[http://www.technologyreview.com/read_article.aspx?id=17025&ch=biztech Large-Scale, Cheap Solar Electricity]</ref>
 
Celková instalovaná kapacita na světě ke konci roku 2016 činila 305 GW, za rok 2016 se rychle rostoucí kapacita zvýšila o 76 GW,<ref name="guardian2017">{{citace elektronické monografie|titul=Solar power growth leaps by 50% worldwide thanks to US and China|url=https://www.theguardian.com/environment/2017/mar/07/solar-power-growth-worldwide-us-china-uk-europe|vydavatel=Guardian|datum=2017-03-07|datum přístupu=2017-03-08}}</ref> což je o 50 % více, než v předchozím roce 2015, kdy došlo ke zvýšení o 50,6 GW (v roce 2014 došlo k e zvýšení o 40,2 GW). To je umožňuje roční produkci nejméně 275 terawatthodin (TWh) elektřiny.<ref name="ren21_2016">{{Citace monografie
| titul = RENEWABLES 2016 GLOBAL STATUS REPORT
| url = http://www.ren21.net/wp-content/uploads/2016/10/REN21_GSR2016_FullReport_en_11.pdf
Řádek 16:
 
== Podstata ==
[[Soubor:Solar cell.png|leftvlevo|thumbnáhled|200px|Fotovoltaické články převádějí sluneční záření přímo na elektrický proud]]
 
Fotony slunečního záření dopadají na [[přechod P-N]] a svou energií vyrážejí elektrony z valenčního pásu do pásu vodivostního (uvolňují je z pevných vazeb na atomy krystalové mřížky). Takto vzniklé volné elektrony se pomocí elektrod odvedou u nejjednodušších systémů přímo ke spotřebiči, případně do akumulátoru. Pro napájení běžných domácích elektrospotřebičů na střídavý proud je nutno doplnit střídač, který energii převede na [[střídavé napětí]] o velikosti a [[frekvence|frekvenci]] shodné s [[distribuční soustava|distribuční soustavou]].
Řádek 27:
 
=== Moderní technologie ===
[[Soubor:Gleisdorf.Solarbaum.jpg|thumbnáhled|Fotovoltaický „solární strom“ ve [[Štýrsko|Štýrsku]], [[Rakousko]]]]
V současné době se vyvíjí takzvaná třetí generace fotovoltaiky. Nosnou myšlenkou této generace fotovoltaiky je zvýšení účinnosti za použití tenkovrstvých technologií, pokud možno při použití netoxických, hojně se vyskytujících materiálů. Zvýšení účinnosti lze dosáhnout obejitím [[Shockleyův-Queisserův limit|Shockleyova-Queisserova]] limitu pro fotovoltaický článek s jedním polovodičovým přechodem použitím struktur s větším počtem P-N přechodů. Teoreticky byly navrženy i jiné principy, dosud se však nepodařilo je experimentálně ověřit. Shockleyův-Queisserův limit definuje maximální účinnost fotovoltaického článku s jedním P-N přechodem. Další možností, jak zvýšit účinnost fotovoltaického článku je modifikace spektra záření dopadajícího na P-N přechod konverzí vysokoenergetických fotonů nebo nízko-energetických fotonů na fotony o energii, která nejlépe odpovídá fyzikálním vlastnostem P-N přechodu.
 
Řádek 40:
 
== Současnost ==
[[Soubor:World Photovoltaics Installed Capacity.svg|lang=cs|thumbnáhled|320px|Globální kumulativní kapacita FV systémů]]
[[Soubor:Vyvoj ceny FV clanku od 1977.svg|náhled|vpravo|Vývoj ceny křemíkových solárních panelů od roku 1977 v&nbsp;amerických dolarech na watt]]
Fotovoltaické systémy rychle rostou ze zanedbatelné úrovně na celkovou světovou kapacitu 305 gigawattů (GW), na konci roku 2016. V roce 2016 se rychle rostoucí kapacita zvýšila o 76 GW, což je o 50 % více než v předchozím roce 2015, kdy došlo ke zvýšení o 50,6 GW (v roce 2014 došlo ke zvýšení o 40,2 GW).<ref name="guardian2017" /> Celkový výkon všech světových FV článků za kalendářní rok 2015 je asi 275 miliard kWh, neboli 275&nbsp;TWh elektřiny.<ref name="ren21_2016" /> To představuje asi jedno procento celosvětové poptávky po elektřině (rok 2014).<ref>http://www.iea-pvps.org/fileadmin/dam/public/report/technical/PVPS_report_-_A_Snapshot_of_Global_PV_-_1992-2014.pdf</ref> Nejrychleji rostoucím trhem je Čína a Spojené státy americké. Největším světovým výrobcem elektřiny z fotovoltaických panelů je Čína<ref name="ren21_2016" /> Fotovoltaika je nyní po vodní a větrné energii, třetí nejdůležitější zdroj energie z obnovitelných zdrojů, pokud jde o celosvětově instalovaného výkon (nepočítaje solární zisky a biomasu). <ref name="epia-2012">{{cite web |url=http://www.epia.org/fileadmin/user_upload/Publications/Global-Market-Outlook-2016.pdf|title=Global Market Outlook for Photovoltaics until 2016 |publisher=[[European Photovoltaic Industry Association|EPIA]] |year=2012 |pages=9, 11, 12, 64}}</ref>
 
Zpráva Evropské asociace fotovoltaického průmyslu (EPIA) z roku 2014 předpokládá se, že v roce 2020 bude instalováno až 120 GW panelů a po celém světě se fotovoltaická kapacita během pěti let přibližně zdvojnásobí (nízký scénář na 490 GW) nebo dokonce ztrojnásobil (vysoký scénář 716 GW). EPIA také odhaduje, že fotovoltaika bude uspokojovat 10 až 15 procent poptávky po energii v Evropě v roce 2030.<ref>http://www.solarpowereurope.org/fileadmin/user_upload/documents/Events/SolarPower_Webinar_Global_Market_Outlook.pdf</ref>
 
Scénař EPIA a [[Greenpeace]] "Posun paradigmatu solární generace" (dříve zvaný pokrokový scénář) z roku 2010 ukazuje, že do roku 2030 by 1845 GW fotovoltaických systémů mohlo po celém světě generovat přibližně 2 646 TWh elektřiny za rok. V kombinaci s zlepšením účinnosti využívání energie, by to znamenalo uspokojení potřeb po elektřině více než 9 procent světové populace. V roce 2050 by více než 20 procent veškeré elektřiny mohlo pocházet z fotovoltaiky. <ref name="epia"> [http://www.epia.org/publications/epiapublications/solar-generation-6.html Solar Photovoltaic Electricity Empowering the World] (anglicky). Epia.org (22. září 2012). Citováno dne 31. května 2013.</ref>
Řádek 51:
 
== Výhody ==
* Množství sluneční energie dopadající na zemský povrch je tak obrovské, že by současnou spotřebu pokrylo 6000 krát - na zemský povrch dopadá 89 petawatů přičemž naše spotřeba činí 15 terawatů.<ref name="Smil">[http://www.oecd.org/dataoecd/52/25/36760950.pdf#search=%22worldwide%20consumption%20of%20energy%2013%20TW%20smil%22 Vaclav Smil - Energy at the Crossroads]</ref>. Solární energie má také nejvyšší hustotu výkonu (celosvětový průměr je 170 W/m<sup>2</sup>) ze všech známých zdrojů obnovitelné energie.<ref name="Smil" />
* Během výroby elektrické energie fotovoltaický systém neznečišťuje životní prostředí. Znečištění během výroby a likvidace zařízení se dá udržet pod kontrolou za použití již známých metod likvidace [[elektroodpad]]u. Také se pracuje na vývoji technologií na recyklaci zařízení po skončení jejich užitečného života.<ref>[http://www.nrel.gov/ncpv/thin_film/docs/environmental_aspects_of_pv_power_systems_iea_workshop.pdf Environmental Aspects of PV Power Systems]</ref>
* Fotovoltaické systémy vyžadují minimální údržbu po jejich nainstalování a palivo, slunce, je zadarmo. Provozní náklady jsou tudíž extrémně nízké ve srovnání s existujícími technologiemi.<ref>http://elektro.tzb-info.cz/teorie-elektrotechnika/10697-optimalizace-fotovoltaickeho-systemu-pro-pripravu-teple-vody</ref>
Řádek 57:
 
== Nevýhody ==
* Solární energie není k dispozici v noci a je velmi nespolehlivá za špatného počasí (mlha, déšť, sníh). Musí se instalovat systémy na ukládání elektřiny a nebo kombinovat výrobu s dalšími zdroji.
* Výkon fotovoltaických panelů se výrazně snižuje, pokud jsou pokryty vrstvou sněhu.
* Území zasažené solárními elektrárnami je pro daný generovaný výkon větší než území, které je pro stejný výkon zasažené energetikou založené na těžbě uhlí.<ref>http://www.osel.cz/9280-zemsk-r-j-to-na-pohled-ii.html - Zemský ráj to na pohled II</ref>
Řádek 78:
* {{Wikiverzita|kurs=Fotovoltaika}}
* [http://www.overstream.net/view.php?oid=uou7u2a3lstx Here Comes the Sun], dokument o rozmachu fotovoltaiky v sektoru solární energetiky (48 minut, anglicky s českými titulky)
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Fotovoltaika| ]]