Pruské království: Porovnání verzí

{{Infobox zaniklý stát

}}

'''Pruské království''' ({{vjazyce|de}} ''Königreich Preußen'') byl německý stát, který existoval od roku [[1701]] do roku [[1918]]. Během [[Války o rakouské dědictví|slezských válek]] a [[dělení Polska]] se podařilo [[pruský král|pruským králům]] získat rozsáhlé území, které v dalších letech nadále rozšiřovali. Po [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongresu]] se stalo součástí [[Německý spolek|Německého spolku]]. Od roku [[1871]] do porážky Německa v [[první světová válka|první světové válce]] bylo Pruské království vůdčím státem [[Německé císařství|Německého císařství]], jehož bylo součástí. V rámci [[Německé císařství|Německého císařství]] mělo Prusko zcela výjimečné postavení jak ve vedení, obyvatelstvu nebo rozloze.

 

[[18. leden|18. ledna]] [[1701]] se syn Fridricha Viléma, [[Braniborsko|braniborský]] [[kurfiřt]] a [[Prusko|pruský]] [[vévoda]] [[Fridrich III. Braniborský|Fridrich III.]] prohlásil v [[Kaliningrad|Königsbergu]], se svolením [[seznam polských panovníků|polského krále]] a [[Svatá říše římská|římskoněmeckého]] císaře,''„[[Král v Prusku|Králem v Prusku]]''“ jako [[Fridrich I. (pruský)|Fridrich I.]], čímž založil později velice mocné Pruské království. Ve stejný den byl také spolu se svou ženou korunován králem. Korunovaci předcházelo založení Řádu Černé orlice. [[18. leden|18. ledna]] [[1701]] [[Fridrich I. Pruský|Fridrich III.]] byl v okázalé ceremonii korunován v Königsbergu, při níž si sám vložil korunu na hlavu a na hlavu své ženy a až poté se nechal pomazat.<ref>Dějiny Pruska - Hans-Joachim Schoeps, Nakladatelství Lidové noviny, edice: Dějiny států, 2004, ISBN 80-86379-59-0</ref>V rámci obtížně akceptovaného kompromisu se tedy stal suverénním panovníkem pouze v územích nepatřící do [[Svatá říše římská|Svaté říše římské]]. Císařský souhlas získal korunním traktátem [[16. listopad]]u [[1700]] za závazek poskytnutí osmitisícového vojska pro válku o španělské dědictví, čímž dostál uznání císaře povýšení [[pruské vévodství|pruského vévodství]], které jako suverénní území nepatřilo do [[Svatá říše římská|římsko-německé říše]], na království.

 

Příčiny tohoto činu lze najít ve výbojné politice braniborských kurfiřtů, jenž byli zároveň pruskými vévody. Jejich mocenskému vzestupu stály v cestě nepřátelské rody, které většinou získaly v tu dobu královské tituly, čímž dosáhly významného úspěchu. Právě na přelomu [[17. století|17.]] a [[18. století]] získala severoněmecká [[Hannoverská dynastie]] následnictví [[Spojené království|Spojeného království]], jehož králi se v roce [[1714]] skutečně stali. Další soupeř, tentokrát z vlivného rodu [[Wettinové|Wettinů]], saský [[kurfiřt]] [[Fridrich August I. Silný]] získal roku [[1697]] titul polského krále, takže se [[král]]ovský titul stával pro [[Braniborsko-Prusko|Prusko]] (Braniborsko-Prusko) čím dál více otázkou prestiže. Problémem bylo jak jej získat.

 

 

=== Územní růst pruského království ===

 

Pruské království čím dál více sílilo a tak ve [[Války o rakouské dědictví|slezských válkách]] v letech [[1740]]–[[1745]] získalo od [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchie]] [[Pruské Slezsko|většinu Slezska]] i s původně [[Čechy|českým]] [[Kladsko (území)|Kladskem]]. Tento zisk pak dokázalo ubránit v další [[Sedmiletá válka|sedmileté válce]], kde bojovalo proti koalici [[Habsburská monarchie|Habsburské monarchii]], [[Francouzské království|Francie]] a [[Ruské carství|Ruska]]. To byl počátek mocenského vzestupu Pruska, které se stalo jedním z nejdůležitějších [[Evropa|evropských]] států. V této době vytvořilo Prusko nejen skvěle vycvičenou [[Pruská armáda|armádu]], ale také efektivní úřednický aparát.

=== Prusko a napoleonské války ===

{{Podrobně|Napoleonské války|Vídeňský kongres}}

 

V období [[napoleonské války|napoleonských válek]] ztratilo Prusko v bojích proti [[Napoleon Bonaparte|Napoleonovi]] a jeho spojencům, rozsáhlá území na západě i východě, což si však po porážce Francie vykompenzovalo na [[Vídeňský kongres|Vídeňském kongrese]], kde získalo západní část [[Varšavské knížectví|varšavského knížectví]], na níž vzniklo velkovévodství a později pouze provincie [[Poznaňsko]], severní polovinu [[Sasko|Saska]] včetně [[Dolní Lužice]] a severovýchodní poloviny [[Horní Lužice]], celé [[Porýní]] a [[Vestfálsko]].

{{Podrobně|Prusko-rakouská válka}}

 

Pruské království bylo roku [[1851]] poraženo [[Dánsko|Dánskem]] v [[prusko-dánská válka|prusko-dánské válce]] (1848–1851), v níž chtělo Prusko ovládnout Dánskem kontrolované [[Šlesvicko]] s početnou německou menšinou. Roku 1863 pak bylo Šlesvicko začleněno přímo do Dánska, což bylo zjevným porušením [[Londýnský protokol|Londýnského protokolu]] z roku 1851, v němž se Dánsko mimo jiné zavázalo ponechat Šlesvicku jeho práva.

 

=== Pruské království vedoucím státem Německého císařství ===

{{Podrobně|Prusko-francouzská válka|Německé císařství}}

 

V letech [[1870]]–[[1871]] Pruské království bojovalo po boku dalších německých států proti Francii v [[prusko-francouzská válka|prusko-francouzské válce]], kterou vyhrálo. V důsledku vítězství se [[18. leden|18. ledna]] [[1871]] stalo největší a vůdčí spolkovou zemí nově založeného [[Německé císařství|Německého císařství]] s oficiálním názvem [[Německá říše]].

 

{{Portály|Novověk|Německo}}

 

[[Kategorie:Prusko]]