Mandejství: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{upravit}}
{{Různé významy|tento=mandejském náboženství|druhý=etniku|stránka=Mandejci}}
[[Soubor:Abatur.jpg|thumbnáhled|200px|[[Abatur]] jako soudce váží hříchy a zásluhy zesnulých duší; kresba z ''Diwan Abatur'' („Abaturův svitek“)]]
'''Mandejství''' je náboženství [[Mandejci|Mandejců]], [[Blízký východ|blízkovýchodní]] etnické skupiny s velice přísnými pravidly a dodržující pradávné rituály, díky nimž je jejich život v civilizované společnosti velmi obtížný až nemožný. Nejčastějším rituálem je u nich „křest“ (''masbuta''), který je velice často opakován. Musí být vykonáván vždy v tekoucí vodě ponořením. Mandejské společenství přímo závisí na kněžích, kteří všechny rituální obřady řídí a vykonávají. Právě v této sféře je jejich existence nejvíce ohrožená, protože se jim kněží obvykle chronicky nedostává. Musejí to být osvícení muži, ale i případně ženy, kteří musí jednak ovládat slovem i písmem mandejštinu a být ženatí/vdané. Znalost mandejštiny není zdaleka samozřejmá, protože mandejci k běžné komunikaci užívají jazyka, kde právě pobývají, tedy hlavně arabštiny, ale stále více i angličtiny (komunity v USA a [[Austrálie|Austrálii]]) a v ní již vznikají moderní mandejské knihy.
Mandejština byla jeden čas dokonce mrtvým nerozluštěným jazykem. Když se však zjistilo, že jde o formu východní [[Aramejština|aramejštiny]], byla brzy rozluštěna.
Řádek 8:
 
== Nauka ==
[[Soubor:Shiek-Dhakil.jpg|thumbnáhled|150px|rightvpravo|Kanzfra Dakhayyel Eydan ([[1881]]-[[1964]]), mandejský biskup]]
Mandejci jako jediného proroka uznávají [[Jan Křtitel|Jana Křtitele]] a jako falešné proroky odmítají [[Mohamed]]a i [[Mojžíš]]e. K [[Ježíš Kristus|Ježíši]] je jejich vztah značně nevyvážený. Většinou je zatracován a odmítán jako čaroděj, ovšem část mandejců si jej naopak velice váží. Mandejci pokládají Židy, muslimy i křesťany za „téměř křesťany“, ač jejich nauky jsou podobné i odlišné zároveň. Mandejci si jsou myšlenkově velmi blízko se [[Zoroastrismus|zoroastriány]], byť je mandejci považují za [[Hereze|kacíře]].
Janu Křtiteli je věnována celá kniha a jeho obraz v ní je odlišný od toho, co známe z biblického podání. Byl vůdcem a zachráncem mandejců (připravil 366 kněží) a křtil a kázal více než čtyřicet let. Nebyl popraven a měl syna, který byl zabit během židovského povstání.
Řádek 17:
 
== Mandejská literatura ==
[[Soubor:Darfash - Mandaean cross.png|thumbnáhled|150px|rightvpravo|Hlavním symbolem mandejství je „mandejský kříž“ (orig. „darfash“) symbolizující očištěné lidské tělo a zahalené látkou.]]
Mandejská literatura je známá pouze ze spisů, které se podařilo získat badatelům. Největší zásluhy o její poznání má Lady Ethel Stefana Drowerová. Následuje přehled její sbírky, která je dnes uložena v [[Oxford]]u ve [[Spojené království|Velké Británii]]. Samotné knihy nejsou obvykle příliš staré. Je to tím, že mandejci si více cení opisů než starých originálů. První mandejskou knihou, která se dostala do Evropy, je Diwan Abatur. Lady Drowerová získala druhý exemplář.
 
Řádek 32:
# '''Pirsa d-Sambra (Rueův amulet)'''<br />Překlad E. S. Drowerová v "Pisra d-Sambra: A phylactery for Rue. An Invocation of the personified Herb", Orientalia volume XV, 1946, str. 324-346. Datováno 1871 (A.H. 1249).
# '''Šarh d-Paruanaiia (Vysvětlení pěti dodatkových dní)'''
# '''Parsha Harshia (Zlomení kletby)''' [[Soubor:Abatur at the scales.jpg|thumbnáhled|200px|rightvpravo|Abatur jako vyvýšený soudce nad zemřelými, Abaturův svitek.]]<br />Datováno (A.H. 1196)
# '''Hibil Ziwa Zraztia'''
# '''Šarh d-Ptaha d-Bimanda (Vysvětlení inaugurace Bimandy)'''
Řádek 115:
 
{{Portály|Náboženství}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Mandejství| ]]