Autobusová zastávka: Porovnání verzí

Přidáno 21 bajtů ,  před 4 lety
m
Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
(lf a delink obec rozc)
m (Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy)
[[Soubor:CZ-IJ04c Zastávka autobusu.jpg|thumbnáhled|upright=0.5|Česká dopravní značka IJ 4c označující zadní část zastávky autobusu. V některých zemích se podobná značka používá jako [[označník zastávky]]]]
'''Autobusová [[zastávka]]''' je označené místo určené k zastavování [[autobus]]ů a k nastupování nebo vystupování [[cestující]]ch. Obdobné stavební řešení jako autobusová zastávka mívá i '''trolejbusová zastávka'''. V mnoha zemích je ostatně [[trolejbus]] považován za speciální typ autobusu. Trolejbusová zastávka velmi často bývá sdružena s autobusovou zastávkou a na některé trolejbusové linky bývají občasně či pravidelně nasazovány i autobusy. Autobusová zastávka může být rovněž společná s [[tramvajová zastávka|tramvajovou zastávkou]], zastávce určené pro více druhů dopravy technická norma říká [[sdružená zastávka]].
 
Autobusová nebo trolejbusová zastávka se zpravidla zřizuje pro každý směr zvlášť, t. j. jednomu názvu zastávky typicky přísluší dvojice zastávek, v místech dopravních uzlů nebo souběhu více druhů dopravy někdy i více zastávek, avšak existují i zastávky, které nemají protějšek v opačném směru, nebo společné pro více směrů (například zajíždějí-li vozidla do zastávky v samostatném prostoru (obratišti, terminálu) mimo osu průběžné komunikace. V případě [[autobusové nádraží|autobusových nádraží]], [[autobusové stanoviště|autobusových stanovišť]] nebo jiných terminálů hromadné dopravy obvykle mívá celý terminál společné vybavení a zázemí, avšak zastávkami jsou jednotlivá stání, která by měla být označena označníkem zastávky.
 
== Součásti a vybavení zastávky ==
[[Soubor:Horní Pěna, Hejlíček - zastávka (02).JPG|thumbnáhled|leftvlevo|[[Horní Pěna]], Hejlíček. Jihočeská autobusová zastávka s minimálním vybavením, bez nástupiště i přístřešku]]
[[Soubor:Zalezlice CZ bus stop 339.jpg|thumbnáhled|Zastávkový označník a přístřešek v [[Zálezlice|Zálezlicích]], připomínající [[Povodeň v Česku (2002)|povodeň v roce 2002]]]]
[[Soubor:Volyně, náměstí Svobody, zastávka a radnice.jpg|thumbnáhled|Zastávka na náměstí Svobody ve [[Volyně|Volyni]], mimo průběžný jízdní pruh]]
Autobusová nebo trolejbusová zastávka je tvořena jednak místem pro zastavování vozidel (vozovka zastávky) a standardně též místy pro pobyt a pohyb cestujících ([[nástupiště]], případně též další čekací plochy).
 
K vybavení zastávky patří zejména [[označník zastávky]], vyznačení [[název zastávky|názvu zastávky]] (má být pod značkou na označníku, ale tradičně bývá i na přístřešku) a informace o provozu (zejména [[jízdní řád]], případně též vyznačení linek a směrů, tarifní informace, informace o dopravním systému a přepravních podmínkách nebo další informační prvky), které jsou zpravidla umístěny na označníku zastávky nebo na zastávkovém přístřešku.
 
Značka, která je hlavní významovou částí označníku zastávky, je v České republice v kulaté i čtvercové verzi standardizovaná a od roku 2001 má status [[dopravní značka|dopravní značky]], přesto je její podoba v praxi značně rozmanitá a na mnoha místech se dosud používají a jsou úřady tolerovány i nejrůznější označení neodpovídající technickým normám a právním předpisům. Pro vyznačení autobusové nebo trolejbusové zastávky mohou být souběžně použity též další dopravní značky: svislá dopravní značka určená k umístění u zadní části zastávky a vodorovná [[dopravní značka]] vyznačující zastávku, která může být použita v kombinaci s dalšími vodorovnými značkami vyznačujícími [[zastávkový pruh]].
 
Zastávka může být vybavena [[přístřešek|přístřeškem]]. Osvětlení autobusové nebo trolejbusové zastávky je zpravidla součástí [[veřejné osvětlení|veřejného osvětlení]] [[pozemní komunikace]], někdy však mívá vlastní osvětlení označník zastávky (prosvětlovaná značka, osvětlení jízdních řádů atd.) nebo zastávkový přístřešek. Častým doplňkem zastávky zejména ve městech jsou i [[Lavice (nábytek)|lavičky]], [[odpadkový koš|odpadkové koše]], [[prodejní automat]]y na [[Jízdenka|jízdenky]] atd. Díky provoznímu a společenskému významu zastávek se zde často objevují i [[poštovní schránka|poštovní schránky]], drobné prodejny (zejména tisku, tabákových výrobků či občerstvení), veřejné [[nástěnka|nástěnky]] atd.
 
Ochranné [[zábradlí]] může být zřízeno zejména mezi chodníkem a vozovkou v úseku od čela zastávky k přechodu pro chodce, má-li zabraňovat přecházení v blízkosti čela stojícího vozidla. V autobusových terminálech někdy bývalo v jednotlivých stáních zřizováno zábradlí po délce nástupní hrany s přerušením v místech dveří, avšak kvůli diverzifikaci typů vozidel a bočním zavazadlovým prostorům tato úprava dnešnímu provozu většinou nevyhovuje. Zábradlí může také chránit vnější stranu nástupiště, zejména je-li ostrovního typu, nebo oddělovat čekací plochu od průběžného chodníku nebo pruhu pro cyklisty.
 
Plochy zastávky (vozovka i plochy pro cestující) jsou zpravidla součástí pozemní komunikace. Označník zastávky je zpravidla zřizován dopravcem podle zákona č. 111/1994 Sb., ale v některých oblastech nebo terminálech je zřizuje jiný subjekt, například správce komunikace, obec nebo kraj. Zastávkové přístřešky v České republice zřizuje pro městskou dopravu větších měst tradičně městský dopravce, pro regionální dopravu obce, ve větších terminálech vlastník terminálu, od 90. let se ve výstavbě a správě zastávkových přístřešků ve městech angažují též reklamní agentury (například v Praze [[Dambach]] a [[JCDecaux]]).
 
== Stavební uspořádání ==
[[Soubor:Prague Uhrineves Pratelstvi str1.jpg|thumbnáhled|Zálivová zastávka v Praze-Uhříněvsi]]
[[Soubor:Zderazská, zastávka směr Kosoř.jpg|thumbnáhled|Zálivová zastávka v Praze-Radotíně s přechodem procházejícím přes záliv]]
[[Soubor:Malenice, Na Návsi, autobusová zastávka.jpg|thumbnáhled|Zastávka v jízdním pruhu, [[Malenice]]]]
[[Soubor:Častolovice bus (01).jpg|thumbnáhled|Šikmá stání v [[Častolovice|Častolovicích]] u nádraží]]
Zastávka může být umístěna buď přímo na [[silnice|silnici]] nebo [[místní komunikace|místní komunikaci]], po níž je veden ostatní provoz, nebo na samostatné [[účelová komunikace|účelové komunikaci]] typu [[autobusové nádraží|autobusového nádraží]] nebo [[autobusové obratiště|autobusového obratiště]].
 
Autobusová nebo trolejbusová zastávka na běžné komunikaci může mít některé ze stavebních uspořádání:
* zastávka v průběžném [[jízdní pruh|jízdním pruhu]]: pokud jde o dvoupruhovou komunikaci, jiná vozidla mohou autobus stojící v zastávce objíždět protisměrným jízdním pruhem, pokud jim to nezakazuje dopravní značení. V intravilánu bývají nástupiště i čekací plocha tvořeny průběžným chodníkem a nástupní hrana víceméně neupravenou chodníkovou hranou.
* [[zastávkový mys]] (bus bulb) je rozšíření chodníkové plochy k jízdnímu pruhu zpravidla na úkor přerušeného [[parkovací pruh|parkovacího pruhu]]; v Česku se pro řešení autobusových a trolejbusových zastávek zpravidla nepoužívá
* zastávkový záliv: zastávkový záliv je zpravidla tvořen samostatným [[zastávkový pruh|zastávkovým pruhem]] v délce nástupní hrany a [[vyřazovací pruh|vyřazovacím]] a [[zařazovací pruh|zařazovacím pruhem]], které vytvářejí vjezdový a výjezdový klín zastávkového zálivu. V některých případech však může zastávkový pruh přímo navazovat na jízdní pruh (ostatní doprava je svedena do sousedního jízdního pruhu) nebo může na zastávkový pruh přímo navazovat jízdní pruh, například [[řadicí pruh]] před křižovatkou. Zastávkový záliv může být tvořen zúžením nebo zakřivením přilehlého chodníku nebo přerušením [[parkovací pruh|parkovacího pruhu]].
* polozáliv (náznak zálivu) nemá šířku autobusu, ale přesto umožňuje snazší objíždění stojícího autobusu
* fyzicky oddělený zastávkový pruh: toto řešení je preferováno na rychlostních komunikacích a frekventovaných silnicích I. třídy; zastávkový pruh je oddělen [[dělicí pás|dělicím pásem]]; oddělená část dopravního prostoru může být i vícepruhová, pokud jde o terminál s více zastávkami za sebou (např. u [[Opatov (stanice metra)|stanice metra Opatov v Praze]]).
* je-li městská autobusová doprava vedena ve [[vyhrazený jízdní pruh|vyhrazeném jízdním pruhu]] po [[tramvajový pás|tramvajovém pásu]] nebo ve speciálním autobusovém pásu ([[metrobus]], [[autobusová dráha]]), může být pro autobusovou zastávkou použito některé z uspořádání typických pro [[tramvajová zastávka|tramvajové zastávky]]
 
V jednoduchém autobusovém obratišti typu točny (smyčky) bývá výstupní zastávka ve vjezdové části a nástupní zastávka ve výjezdové části, případně jedna společná zastávka pro výstup i nástup. V [[autobusové stanoviště|autobusových stanovištích]] (nejsou-li umístěny podél běžné komunikace) a v [[autobusové nádraží|autobusových nádražích]] bývá také jedna společná výstupní zastávka u vjezdové části (zpravidla s hranou nástupiště o délce pro několik vozidel za sebou), ale nástupní stání (zastávky) bývají rozložena po obvodu nebo ploše terminálu, například v řadě ostrovních nástupišť.
 
Výhodou umístění zastávky v zálivu nebo odděleném terminálu je plynulost ostatního silničního provozu po dobu pobytu autobusu nebo trolejbusu v zastávce. Nevýhodou jsou dopravně bezpečnostní rizika spojená s návratem autobusu nebo trolejbusu zpět do průběžného jízdního pruhu. Zatímco dřívější československé a české normy preferovaly zastávky v zálivech a dopravní policie mnohdy odmítala odsouhlasit zřízení zastávky v místě bez zálivu, nová ČSN 73 6425-1 z roku 2007 pod vlivem tendence k [[preference veřejné hromadné dopravy|preferenci veřejné hromadné dopravy]] a [[zklidňování dopravy]] více preferuje jiná řešení včetně zastávek přímo v průjezdném jízdním pruhu.
 
Norma se rovněž snaží snižovat rizika spojená s objížděním a přecházením. Kvůli výhodnějším rozhledovým poměrům doporučuje zřizovat [[přechod pro chodce|přechody pro chodce]] spíš u konce zastávky (za zádí autobusu) nežli u označníku zastávky (před přídí autobusu). Protisměrné zastávky nemají být zřizovány přímo proti sobě, ale vzájemně posunuté po směru jízdy, tedy tak, aby řidič objížděl autobus v zastávce teprve poté co již minul zastávku v protisměru.
 
Normy požadují, aby autobus nebo trolejbus zastavoval dveřmi u zvýšeného [[nástupiště]], tvořeného obrubníkovou hranou [[chodník]]u nebo [[nástupní ostrůvek|ostrůvku]]. Přesto se v mnoha zastávkách, zejména ve venkovských oblastech nebo starších autobusových terminálech, nastupuje dosud z úrovně vozovky. Mnohde také délka vyznačení zastávky, parametry vjezdového klínu zálivu nebo provozní poměry ani neumožňují autobusu nebo trolejbusu zajet dveřmi těsně k nástupní hraně. K usnadnění jsou některé zastávky opatřovány tzv. [[kasselský obrubník|kasselskými obrubníky]], které pomáhají vést kola vozidla a zároveň snižují riziko jejich poškození.
* ČSN 73 6425-1 : 2007 ''Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, přestupní uzly a stanoviště - Část 1: Navrhování zastávek'' (a předchozí normy ČSN 73 6425 Autobusové, trolejbusové a tramvajové zastávky, ON 73 6425 Zastávky MHD, ON 73 6426 Zastávky ČSAD a další)
* ČSN 73 6075 : 1991 ''Navrhovanie autobusových staníc'' (Navrhování autobusových nádraží); zrušena v září 2009
* ČSN 01 8500 : 1989 ''Základní názvosloví v dopravě''
* Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě
* Vyhláška č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu
 
{{Portály|Autobusová doprava}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Stanice, zastávky a terminály]]
1 361 498

editací