Zvodeň: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
M-sche (diskuse | příspěvky)
m Typografie
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 2:
 
== Zvodeň artéská ==
[[Soubor:Zvodeň artézská.png|thumbnáhled|100px|rightvpravo|Artéská zvodeň]]
Zvodeň shora uzavřená nepropustným stropem (izolátorem, artéským stropem) s napjatou hladinou. Po provrtání stropního izolátoru vystoupí vody na příslušnou piezometrickou tlakovou hladinu, která leží nad úrovní terénu.
 
== Zvodeň freatická ==
[[Soubor:Zvodeň freatická.png|thumbnáhled|100px|leftvlevo|Freatická zvodeň]]
Zvodeň (často nenapjatá) uložená v malé hloubce pod povrchem terénu, a proto lehce dosažitelná studnami nebo jinými nehlubokými záchytnými objekty. Nejčastěji je vázaná na [[kvartér]]ní [[sediment|uloženiny]], zvětralinový plášť nebo na připovrchovou zónu.
 
== Zvodeň napjatá ==
[[Soubor:Zvodeň napjatá.png|thumbnáhled|100px|rightvpravo|Napjatá zvodeň]]
Zvodeň s napjatou hladinou, tj. s vyšším hydrostatickým tlakem na vrchní hranici než je atmosférický tlak. Vytváří se v [[hydrogeologický kolektor|hydrogeologickém kolektoru]], který je shora ohraničený stropním [[hydrogeologický izolátor|izolátorem]] po nasycení celé mocnosti hydrogeologického kolektoru. [[Hladina podzemní vody]] by vystoupila nad strop kolektoru, pokud by zde byla propustná vrstva nebo [[vrt]] ([[studna]]). [[Hydrogeologický kolektor|Kolektor]] je z obou stran obklopen izolátory (svrchní i spodní hranice zvodně je geologická).
 
== Zvodeň nenapjatá (s volnou hladinou) ==
[[Soubor:Zvodeň nenapjatá.png|thumbnáhled|100px|leftvlevo|Nenapjatá (volná) zvodeň]]
Zvodeň s volnou hladinou (akumulace nenapjaté podzemní vody) s gravitačním filtračním tokem. Vyplňuje póry pouze ve spodní části [[hydrogeologický kolektor|kolektoru]]. Na hladině podzemní vody je tlak atmosférický. Tuto svrchní hranici zvodně tvoří tzv. hydrogeologická hranice (nestabilní, proměnná s dotací nebo úbytkem vody v systému); spodní hranici tvoří geologická hranice (stabilní, daná např. rozhraním vrstev). Nad hladinou podzemní vody se nalézá tzv. [[nesaturovaná zóna]] (pásmo provzdušnění nebo aerace); pod hladinou podzemní vody, kde jsou póry nebo pukliny jsou zcela vyplněny vodou leží saturovaná zóna (pásmo saturace nebo nasycení).
 
== Zvodeň visutá ==
[[Soubor:Zvodeň visutá.png|thumbnáhled|100px|rightvpravo|Visutá zvodeň]]
Nahromadění podzemních vod v pásmu provzdušnění nad povrchem vrstev nebo čoček s malou propustností. Viz také zavěšená zvodeň.
 
== Zvodeň zavěšená ==
[[Soubor:Zvodeň zavěšená.png|thumbnáhled|100px|leftvlevo|Zavěšená zvodeň]]
Hydraulicky jednotná akumulace volné podzemní vody uvnitř pásma provzdušnění nad povrchem lokálních hydrogeologických izolátorů. Báze zavěšené zvodně je od hlouběji ležícího pásma nasycení oddělena provzdušněným úsekem.
 
Řádek 32:
 
== Geometrické a energetické charakteristiky zvodně ==
[[Soubor:Geometrické a energet charakteristiky zvodně.png|thumbnáhled|100px|rightvpravo|Geometrické a energetické charakteristiky zvodně]]
Každá zvodeň má své geometrické a energetické charakteristiky. Přehled základních charakteristik je vidět z obrázku – viz také [[hladina podzemní vody]].
 
Řádek 45:
* [[Studna]]
* [[Artéská voda]]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Hydrogeologie]]