Čínská lidová osvobozenecká armáda: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
do infoboxu doplněna velikost armády |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Bez zdrojů}}
{{Infobox - vojenská jednotka
| jméno = Čínská lidová osvobozenecká armáda
| obrázek = People's Liberation Army Flag of the People's Republic of China.svg
| velikost obrázku = 150px
| popisek = [[Vlajka]] Čínské lidové osvobozenecké armády
| znak =
| země = {{flagicon|Čínská lidová republika}} [[Čínská lidová republika]]
| existence =
| vznik =
| zánik =
| typ =
| funkce =
| velikost = 2 333 000 (1. na světě)
| posádka =
| přezdívka =
| motto =
| velitelé =
| podřízené jednotky = [[Pozemní síly Čínské lidové republiky|Armáda]]<br />[[Námořnictvo Čínské lidové republiky|Námořnictvo]]<br />[[Letectvo Čínské lidové republiky|Letectvo]]<br />Raketové vojsko
| nadřazené jednotky =
| války = [[Čínská občanská válka]]<br />[[Korejská válka]]<br />[[Čínsko-vietnamská válka]]<br />[[Pirátství v Somálsku]]
| bitvy = [[První bitva o Damanskij]]<br />[[Druhá bitva o Damanskij]]
}}
[[Soubor:PLA soldiers.jpg|
'''Čínská lidová osvobozenecká armáda''', také označovaná jako Čínská lidově-osvobozenecká armáda, ve zkratce '''ČLOA'''<ref>{{Citace elektronické monografie
Řádek 47:
Čína má dlouhou a slavnou vojenskou tradici sahající hluboko do historie. Od 20. století je armáda řízena čínskou komunistickou stranou a dohlíží na naplňování představ komunistické vlády. Čínská lidová armáda čítá přibližně 2 333 000 aktivních vojáků. V rámci lidských zdrojů disponuje Čína největším počtem vojáků na světě. Námořnictvo disponuje letadlovou lodí a 67 ponorkami, což řadí zemi mezi světové námořní velmoci.{{Fakt/dne|20160606192523|}}
Čína se vždy snažila dominovat především pozemní vojenskou silou, avšak v posledních letech se značně zaměřuje na námořnictví a letectví.{{Fakt/dne|20160606193134|}} První letadlovou loď [[Liao-ning (2012)|Liao-ning]] (ex-sovětský [[letadlový křižník]] ''Varjag''), získala v roce 2012 a druhá je výstavbě.{{Fakt/dne|20160609154531|}} Na rozvoj námořnictví má také vliv situace v [[Jihočínské moře|Jihočínském moři]], kde si Čína nárokuje území bohaté na zemní plyn a ropu. Čínská lidová republika disponuje od 60. let 20. století jadernými zbraněmi. Dle instituce SIPRI má dnes Čína 250 jaderných hlavic a tento fakt napomáhá k tomu, že je řazena mezi vojenské supervelmoci. Celkový rozpočet čínské armády na obranu za poslední roky významně roste a přesná částka je velmi diskutabilní. V roce 2001 byly náklady na zajištění bezpečnosti 17 miliard USD a v následujícím roce narostly o tři miliardy, což tvoří meziroční nárůst 17,6 %.{{Fakt/dne|20160606193134|}} V roce 2004 vydala čínská vláda bílou knihu nazvanou „Čínská národní obrana v roce 2004“.{{Fakt/dne|20160606193134|}} Tato kniha informuje o vůdčím principu koordinace rozvoje národní obrany a hospodářství a také uvádí, že Čína bude respektovat základní princip mírového znovusjednocení a jedné země.
V posledních patnácti letech svět zaznamenává každoroční dvouciferný nárůst čínského rozpočtu. Dnes čínská vláda uvádí, že armádní výdaje pro rok 2015 budou činit přibližně 145 miliard amerických dolarů, nicméně je velmi pravděpodobné, že toto číslo je podhodnocené. Například USA dle čínského ministerstva obrany vynakládá téměř 600 miliard,{{Fakt/dne|20160606193134|}} což může být naopak úmyslně nadhodnocené. Je však nepravděpodobné, že čínská armáda v současnosti vynakládá až 4x menší částku, ačkoliv disponuje po USA 2. největší ekonomikou světa. Rozpočet armády v posledních letech roste, Čína se snaží získávat nové technologie a modernizovat tak svou armádu. Pří příležitosti 70. oslav od ukončení 2. světové války uspořádala čínská armáda [[Vojenská přehlídka|vojenskou přehlídku]] v Pekingu. Na této přehlídce demonstrovala své zdroje a zdůraznila, že nejde jen o oslavu konce 2. světové války, ale taky o uvědomění si role Číny za války a její identity jakožto spojence vítězných mocností. Mluvčí vlády také prohlásil, že tímto chce Čína demonstrovat svou moc Japonsku a postavení na mezinárodním poli. Na přehlídku byla pozvána celá řada státníků včetně ruského prezidenta Vladimíra Putina, který se snaží při každé příležitosti zlepšovat vztahy s Čínou. Čínská lidová armáda prochází v posledních letech velkou modernizací, která je vládou považována za snahu o „zajištění národní bezpečnosti a budování prosperující společnosti ve všech ohledech.“{{Fakt/dne|20160606193134|}}
Řádek 67:
{{Pahýl}}
{{Portály|Válka|Čína|Korea|}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Ozbrojené síly Čínské lidové republiky]]
| |||