Výsypka: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m →Využití: odkazy na nový čl. značka: editace z Vizuálního editoru |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Salzberg kaliwerk wintershall heringen.jpg|
[[Soubor:Sd-bilina.9.08.JPG|
'''Výsypka''' nebo také '''halda''' (z [[němčina|něm.]] ''die Halde'') nebo '''odval''' či '''kypa''' je velká hromada více méně sypkého materiálu (hlušiny), který vzniká jako odpad při těžbě různých nerostných surovin ([[uhlí]], [[uran (prvek)|uran]], [[kaolin]], [[bentonit]]) nebo při průmyslové výrobě (zejména [[hutnictví]]). Je to tedy [[antropogenní]] krajinný útvar, tj. útvar vytvořený člověkem, obsahující nadložní a podzemní vrstvy, vytěžené v [[lom]]ech a hlubinných dolech. Slouží k dočasnému nebo trvalému uložení těchto vytěžených skrývkových hmot.
== Obecně ==
Výsypka neobsahuje těžené materiály v dostatečné koncentraci, přesto může obsahovat stopy látek nebezpečných, například radioaktivních. Materiál výsypky pochází z hlubších vrstev a jen pozvolna se na něm může uchytit [[vegetace]], a to jen jistého typu. Naopak u výsypek nezpevněných vegetací hrozí sesuvy půdy; sesuv výsypky v Aberfanu ve [[Wales]]u roku [[1966]] si vyžádal 144 obětí, zčásti školních dětí. Jiné nebezpečí, zejména u výsypek uhelných dolů, představuje podzemní hoření zbytků uhlí, které se obvykle nedá hasit a může trvat několik let.
V mnoha zemích proto zákon nařizuje těžebním společnostem, že musí výsypky [[rekultivace|rekultivovat]]. Výsypky tvoří významné krajinné dominanty o [[mocnost]]i až kolem [[100]] m a výrazně dokáží změnit ráz okolí. Například v [[Belgie|Belgii]] se rekultivované výsypky využívají jako lyžařské svahy, terénem vedou cyklostezky a podobně. Na jižních svazích se zakládají [[vinice]] (v Česku např. Litvínov) nebo sady. Někdy se změnou technologie stane materiál výsypky znovu ekonomicky zajímavým a začne se zpracovávat.
Řádek 85:
{{Portály|Těžba}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Výsypky]]
| |||