Rozhodčí řízení: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Různé významy|redirect=Arbitráž|druhý=způsobu obchodování|stránka=Arbitráž (finance)}}
[[Soubor:Willem C. Vis pre moot at Palacky University of Olomouc.JPG|thumbnáhled|rightvpravo|Willem C. Vis pre-moot (simulace mezinárodního rozhodčího řízení ve sporu z [[Kupní smlouva|koupě zboží]]) v soudní místnosti [[Právnická fakulta Univerzity Palackého|Právnické fakulty Univerzity Palackého]]]]
'''Rozhodčí řízení''' (někdy též '''arbitráž''') je [[soud|mimosoudní]] způsob řešení sporů nezávislými a nestrannými rozhodci, který bývá využíván jako náhrada [[civilní proces|civilního procesu]] při řešení [[majetek|majetkových]] sporů. Rozhodčí řízení je neveřejné, což je spolu s jeho rychlostí a často i nižšími náklady ve srovnání s běžným soudním řízením považováno za jeho největší výhody.
 
Řádek 13:
 
=== Stálé rozhodčí soudy ===
Rozhodčí řízení může být vedeno u stálého rozhodčího soudu (''institucionální arbitráž''). Takový soud může být zřízen jen na základě [[zákon]]a<ref>Např. § 28 zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách. [http://www.zakonyprolidi.cz/cs/1992-229 Dostupné online.]</ref> a vydává své statuty a řády, které musí být uveřejněny v [[Obchodní věstník|Obchodním věstníku]]. Tyto mohou určit způsob jmenování rozhodců (či přímo jejich výběr omezit jen na seznam vedený u stálého rozhodčího soudu), jejich počet, způsob řízení a rozhodování i jiné otázky související s činností stálého rozhodčího soudu a rozhodců včetně pravidel o nákladech řízení a odměňování rozhodců.<ref>§ 13 zákona o rozhodčím řízení.</ref> V případě, že rozhodčí smlouva není uzavřena ve prospěch některého stálého rozhodčího soudu, jedná se o řízení ''ad hoc'', které provádí konkrétní rozhodci.
 
V České republice zatím existují tři stálé rozhodčí soudy:
Řádek 57:
Rozhodčí řízení se koná na místě, které bude v rozhodčí smlouvě dohodnuto, případně které si rozhodci zvolí. Strany se dále mohou dohodnout na postupu, kterým mají rozhodci vést řízení, jinak mohou být otázky řízení rozhodnuty předsedajícím rozhodcem, pokud k tomu byl zmocněn stranami nebo všemi rozhodci. Není-li dohody, postupují rozhodci v řízení způsobem, který považují za vhodný. Nicméně mají vést rozhodčí řízení tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu. Nedohodnou-li se strany jinak, je řízení před rozhodci ústní. V případě jednodušších sporů je ale zejména pro žalující stranu výhodné ústní jednání v rozhodčí smlouvě výslovně vyloučit, neboť se tím samotné rozhodčí řízení urychlí, protože rozhodce rozhodne jen na základě listinných důkazů, např. smlouvy a přiložených [[faktura|faktur]] či [[uznání dluhu]]. Navíc, je-li řízení ústní, mohou na rozdíl od soudu vyslýchat [[svědek|svědky]], [[znalec|znalce]] i strany samotné jen na základě dobrovolného svolení z jejich strany.<ref>§ 17, § 19 a § 20 odst. 1 zákona o rozhodčím řízení.</ref>
 
Při rozhodování se rozhodci řídí [[hmotné právo|hmotným právem]] pro spor rozhodným, mohou však spor rozhodnout podle ''zásad spravedlnosti'', avšak jen tehdy, jestliže je k tomu strany výslovně pověřily.<ref>§ 25 odst. 3 zákona o rozhodčím řízení.</ref> Zásady spravedlnosti však nejsou v české legislativě nijak blíže specifikovány, z toho důvodu může být za spravedlivé rozhodnutí rozhodce vydáváno prakticky cokoli.
 
=== Rozhodčí nález ===
Řádek 177:
* [http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=6&CT=371&CT1=0 Návrh novely zákona o rozhodčím řízení a Důvodová zpráva]
* [http://aplikace.mvcr.cz/sbirka-zakonu/ViewFile.aspx?type=z&id=23691 Zákon č. 19/2012 Sb., kterým se mění zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony]
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Rozhodčí řízení| ]]