Velkokníže: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
+ šablona, portály
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
Titul '''velkokníže''' (rus. ''великий князь - velikij kňaz'') nosili
* knížata [[Kyjevská Rus|Kyjevské Rusi]] až do ztráty vlády [[Vladimirsko-suzdalské knížectví|Vladimirsko-Suzdalské Rusi]] roku [[1169]] resp. až do nadvlády Mongoly roku [[1240]],
** poté mongolsko-tatarští [[chán]]ové propůjčovali titul pokaždé jednomu ruskému [[vazal]]skému knížeti (např. roku [[1252]] [[Alexandr Něvský|Alexandru Něvskému]] z [[Novgorod]]u, roku [[1264]] [[Jaroslav III. Jaroslavovič|Jaroslavu III.]] či roku [[1331]] [[Ivan I. Kalita|Ivanu I. Kalitovi]] Moskevskému);
Řádek 9:
V [[Rusko|Rusku]] od [[18. století]] - v době absolutismu se tituly „velkokníže“ (rus. „Великий Князь“ - velikij kňaz) a „velkokněžna“ (rus. „Великая Княжна“ či „Великая Княгиня“ - velikaja kňažna nebo velikaja kňagiňa)začaly používat pro děti (mužského i ženského pohlaví) panujícího monarchy, což bylo oficiálně stvrzeno v ''Nařízení o imperátorské rodině'' cara [[Pavel I. Ruský|Pavla I.]] z [[5. duben|5. dubna]] [[1797]]. Titul v zásadě odpovídal, třebaže ne zcela, evropskému titulu „princ“ nebo „kníže“ (angl. „prince“, špan. „príncipe“, něm. „Prinz“ ap.]. Titul „velkokníže“ dával jeho držiteli formální právo být jedním z [[pretendent]]ů [[trůn]]u [[Ruské impérium|Ruského impéria]]. Velkokníže mohl ovšem také být rozhodnutím imperátora titulu zbaven, pokud okolnosti jeho narození nebo života byly v rozporu s články ''Nařízení'', stanovujícími požadavky na osoby vhodné k nastoupení na trůn. V ruském impériu byl člen imperátorské (= carské) rodiny oslovován titulem „Vaše imperátorská Výsosti“ («Ваше императорское высочество»). Tento titul měli členové carské rodiny, příbuzní imperátora (cara): ''„Titul velkoknížete, velkoněžny a imperátorských Výsostí přináleží synům, dcerám, bratrům, sestrám, a po mužské linii též všem vnukům imperátora.“'' (Úplná sbírka zákonů ruského impéria, sv. XXIV, 1830). Podle nařízení [[Alexandr III. Alexandrovič|Alexandra III.]], vydaného s cílem omezit počet osob nosících tento titul (a snížit tak náklady zatěžující státní pokladnu, neboť s titulem byly spojeny nemalé finanční požitky), mohli jej nosit pouze děti a vnuci imperátora. Pravnuci a další nosili titul „kníže imperátorské krve“.
 
V [[Angličtina|anglickém]] a [[Francouzština|francouzském jazyce]] byli také [[Rusko|ruští]] carští princové a princezny, od [[18. století]] až do svržení carství roku [[1917]], označovaní titulem „velkokníže“ resp. „velkokněžna“ , překládáno poněkud nepřesně jako „grand duke“ nebo „grand-duc“ resp. „grand duchess“ nebo „grande-duchesse“ - (což je přesně vzato [[velkovévoda|velkovévoda/velkovévodkyně]]) namísto „grand/great prince“ nebo „grand-prince“ resp. „grand/great princess“ a „grande-princesse“.
 
{{Symboly monarchie}}
{{Portály|Rusko|Finsko|Monarchie}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Šlechtické tituly]]