De Broglieova vlna: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
rv - že slunce vychází každé ráno se učí děti už na základní škole, základoškolské znalosti předpokládáme; tohle téma se pravděpodobně neučí ani na všech středních školách |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Neověřeno}}
{{upravit}}
[[Soubor:Propagation of a de broglie wave.svg|
[[Soubor:DifraccionElectronesMET.jpg|
Francouzský fyzik [[Louis de Broglie]] navrhl, že vlnové vlastnosti mohou mít vedle fotonů elektromagnetického záření také elektrony a jiné hmotné [[částice]] (částice s [[klidová hmotnost|klidovou hmotností]]). Tuto myšlenku rozpracoval do teorie (kterou publikoval jako svou disertační práci), ve které stanovil vlnové charakteristiky těchto materiálních vln:
[[Vlnová délka]] de Broglieovy vlny je
:<math>\lambda = \frac{h}{p} = \frac {h}{\gamma mv} = \frac {h}{mv} \sqrt{1 - \frac{v^2}{c^2}}</math>
''m'' je klidová hmotnost částice, ''v'' rychlost pohybující se částice, ''h'' [[Planckova konstanta]], <math>~\gamma~</math>
Z daného vztahu pro vlnovou délku vyplývá, že krátké vlnové délky mají větší energii než mají delší vlnové délky.
Takovéto vlnění se označuje jako de Broglieovy vlny (hmotnostní vlny) a je projevem vlnových vlastností pohybujících se částic. De Broglieovy vlny byly dokázány v r. [[1927]] [[difrakce|difrakcí]] elektronů na krystalech niklu ([[Davissonův-Germerův pokus]]).
Za objev vlnových vlastností elektronů obdržel de Broglie v r. [[1929]] [[Nobelova cena za fyziku|Nobelovu cenu za fyziku]].
Řádek 15:
:<math>f = \frac{E}{h} = \frac{\gamma\,mc^2}{h} = \frac {1}{\sqrt{1 - \frac{v^2}{c^2}}} \cdot \frac{mc^2}{h}</math>
kde
:<math>p = \hbar k</math>
:<math>E = \hbar \omega</math>
Řádek 22:
{{Pahýl}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Jaderná fyzika]]
| |||