Radioteleskop: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Přidání šablony Commonscat dle ŽOPP z 28. 7. 2016; kosmetické úpravy |
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
[[Soubor:Parkes.arp.750pix.jpg|
'''Radioteleskop''' je forma směrové [[Anténa|antény]] využívaná v [[Radioastronomie|radioastronomii]] a také při příjmu a sběru dat z [[Družice|družic]] a [[Kosmická sonda|vesmírných sond]]. Od [[Teleskop|optických teleskopů]] se liší tím, že pracují v radiové části elektromagnetického spektra, v kterém detekují a sbírají data z radio-emitujících zdrojů. To znamená, že neposkytují žádný přímo viditelný obraz. Radioteleskopy jsou většinou velké parabolické antény užívané buďto samostatně nebo ve formacích. Radioobservatoře bývají situovány co nejdále od velkých městských center, aby se co nejvíce eliminoval vliv rušivých radioemisí, které tato centra produkují (např. [[rozhlas]]ové vysílání, [[televizní vysílání]]). Je to podobné jako u optických teleskopů, s tím rozdílem, že u nich v blízkosti velkých měst dochází k rušení [[Světelné znečištění|světelnými emisemi]].
== Historie radioteleskopu ==
První anténa určená k identifikaci radiových zdrojů ve [[
Anténa byla umístěna na otočnou plošinu, díky níž se mohla pohybovat v libovolném směru (zanedlouho proto získala přezdívku ''Jansky's merry-go-round''). Měla průměr přibližně 30 m a výšku 6 m. K pohybu bylo využito sady pneumatik z automobilu Ford-T a díky tomu mohl být přesně nastaven směr zdroje, ze kterého měly být sledovány signály sledovány. Po straně antény byl umístěn malý a jednoduchý analogový systém záznamu přijímaných dat. Po několikaměsíčním záznamu Jansky data roztřídil a kategorizoval do tří předem určených kategorií rušení: ''blízké bouře'', ''vzdálené bouře'' a ''nepravidelný šum neznámého původu''. Jansky zanedlouho zjistil, že tento ''nepravidelný šum'' se opakuje vždy v cyklech po 23 hodinách a 56 minutách. Ono čtyřminutové zpoždění je ukazatelem tzv. [[Hvězdný čas|hvězdného času]], což je doba, kterou "pevnému" objektu trvají dva pohyby po [[Nebeská sféra|nebeské sféře]]. Po porovnání svých pozorování s nebeskými mapami Jansky učinil závěr, že ''nepravidelné rušení'' přichází z [[Galaxie Mléčná dráha|Mléčné dráhy]] a je nejsilnější ve směru, kde se nachází její střed – tedy v [[Souhvězdí Střelce]].
[[Soubor:Grote Antenna Wheaton.gif|
Mezi známé průkopníky v oboru [[radioastronomie]] patří také [[Grote Reber]], který v roce [[1937]] sestrojil první parabolickou talířovou anténu o průměru 9 m a s níž provedl první průzkum nebe v radiovém spektru.
Řádek 14:
=== Velké „talíře“ ===
[[Soubor:Arecibo naic big.gif|
Na přelomu 50. a 60. let 20. století došlo k velkému rozmachu jedno-talířových antén. Největším samostatným radioteleskopem je [[Speciální astrofyzikální observatoř Ruské akademie věd#Radioteleskop RATAN-600|RATAN-600]] postavený v [[Sovětský svaz|SSSR]] roku [[1977]] s průměrem kruhové antény 576 metrů<ref>[http://www.sao.ru/ratan/technic/desc.html.en RATAN-600 description]</ref>). Největším radioteleskopem v Evropě je 100 metrová anténa ve městě Effelsberg v [[Německo|Německu]], který byl do zprovoznění teleskopu ''Green Bank Telescope'' v roce [[2000]] po dobu 30 let největším, plně ovladatelným radioteleskopem. Největším radioteleskopem na území [[Spojené státy americké|USA]] byl do roku [[1988]] "[[The Big Ear (radioteleskop)|Big Ear]]" patřící [[Ohio State University]].
Řádek 20:
== Radiová interferometrie ==
[[Soubor:Mrao ami lba ryle.jpg|
Jeden z největších technologických průlomů v oboru radioastronomie přišel v roce [[1946]], kdy byla představena metoda tzv. [[astronomická interferometrie]]. Astronomické [[
== Reference ==
Řádek 39:
{{Portály|Astronomie}}
{{Autoritní data}}
[[Kategorie:Radioteleskopy]]
|