Sjednocená východoindická společnost: Porovnání verzí

[[Soubor:VOC.svg|thumbnáhled|Logo nizozemské Východoindické společnosti]]

Jelikož se mezi léty 1595 - 1601 vypravilo na 16 obchodních expedic a většina z nich se vrátila s cenným nákladem, nastal úpadek cen koření v Nizozemsku a přitom nárůst výkupních cen v Asii, což mělo za následek nerentabilitu podnikání v tomto oboru. Z rozhodnutí [[generální stavy|generálních stavů]] Nizozemské republiky byla tedy založena jednotná společnost - Vereenigte Oost-Indische Compagnie. Této společnosti byl od vlády zaručen obchodní monopol mezi [[Mys Dobré naděje|mysem Dobré naděje]] a [[Magalhãesův průliv|Magellanovým průlivem]] s právem uzavírat smlouvy se sousedními [[Stát|státystát]]y, v nových oblastech jmenovat správní úředníky a udržovat [[ozbrojené síly]]. První ztráta území pro Portugalce přišla v roce [[1603]], kdy Nizozemci zabrali [[ostrov Ambon]]. V letech [[1605]] a [[1606]] získali [[Molucké ostrovy]] a v roce [[1641]] [[Malakka (město)|Malaku]] v [[Malajsie|Malajsii]]. Poražení Portugalců v roce [[1756]] přineslo Nizozemcům vládu nad [[Cejlon]]em, s jeho drahými kameny, [[Perla|perlamiperla]]mi a [[Skořice|skořicí]], v letech [[1661]]-[[1663]] je vyhnali i z [[Kóčin]]u a [[Kalikat]]u v Indii. Do roku [[1755]] získali Nizozemci kontrolu nad většinou ostrova [[Jáva|Jávy]]. Východoindická společnost také založila vlastní osadu na mysu Dobré naděje - [[Kapské Město|Kaapstad]].