Mezinárodní klasifikace nemocí: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
→‎Kategorie MKN-10: napřímení odkazů
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: přidáno {{Autoritní data}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
'''Mezinárodní klasifikace nemocí a souvisejících zdravotních problémů''' (v češtině označovaná zkratkou '''MKN''', v originále '''International Classification of Diseases and Related Health Problems''', zkratka '''ICD''') je publikace, která kodifikuje systém označování a klasifikace [[Člověk|lidských]] onemocnění, poruch, zdravotních problémů a dalších příznaků, situací či okolností, publikovaný [[Světová zdravotnická organizace|Světovou zdravotnickou organizací]] (WHO), přičemž některé národní zdravotní organizace vydávají její modifikované verze přizpůsobené místním podmínkám a speciálním účelům. Původně vznikla v roce 1893 jako [[Klasifikace příčin úmrtí]], jejímž cílem bylo umožnit mezinárodní srovnání, od roku 1948 byla rozšířena o další diagnózy a stala se všestrannou pomůckou pro řízení zdravotní politiky i pro výkaznictví ve vztahu ke [[zdravotní pojišťovna|zdravotním pojišťovnám]] a obdobným platebním systémům. Zhruba s desetiletým odstupem vycházejí aktualizované přepracované verze, které se rozlišují číslem uváděným za zkratkou MKN nebo ICD (například MKN-10 či ICD-10, ICD-8 atd.), menší aktualizace vycházejí s roční a tříletou periodou.
 
== Obsah a uspořádání ==
Má podobu [[číselník]]u s diagnostickými popisy a výkladem u jednotlivých položek i kapitol. Hlavním klíčem je zde znakový kód [[nemoc]]i.
 
Ve verzi MKN-9 byly kódy diagnóz trojciferná čísla, přičemž jednotlivé výseky číselné řady odpovídaly skupinám nemocí a stavů. Rozšířená verze ICD-9-CM obsahuje navíc E-kódy a V-kódy. E-kódy vyjadřují vnější příčiny úrazů a jejich čísla jsou ze stejné části číselné řady jako kódy pro úrazy. Například E800 je kód pro železniční nehody, zatímco 800 kód pro zlomeniny. V kódy vyjadřují další faktory ovlivňující zdravotní stav nebo kontakt se zdravotnickými službami, odpovídají Z kódům v ICD-10.
 
Ve verzi MKN-10 je první znak zleva vždy velké [[písmeno]] [[Latinka|latinské abecedy]], jež udává hlavní kategorii. Znaky na 2. a 3. místě určují hlavní skupinu [[diagnóza|diagnóz]]. Za tečkou na 4., případně i dalším místě následuje podrobnější členění.
 
Klasifikace není souhrnem lékařského poznání ani neodráží jeho aktuální stav, ale vychází jen z nejširší shody mezi odborníky, takže mnohé běžně užívané diagnozy, zejména novější, lokálně využívané nebo spjaté s konkrétní odbornou teorií, v ní buď nejsou vůbec obsaženy nebo nemají samostatný kód a jsou zmíněny jen například v poznámce. Prakticky všechny kapitoly a podkapitoly obsahují i kód končící číslicí 8 (označující „jiné“ stavy spadající do příslušné kategorie) a číslicí 9 (označující „nespecifikované“ stavy). Podobný „zbytkový“ charakter má i hlavní kategorie R (Příznaky, znaky a nálezy nezařazené jinde).
 
Mezi nejproblematičtější a nejméně stabilizované části patří V. díl (kategorie F) obsahující duševní poruchy a poruchy chování, jeho obsah je ve velké míře ovlivňován podrobnější americkou klasifikací [[DSM]], kterou vydává [[Americká psychiatrická asociace]] – WHO a APA od 90. let jednají o sjednocení kódů těchto dvou klasifikací duševních poruch. V. díl ICD-10 je považován za bližší klinické praxi a DSM-IV výzkumným účelům.
 
== Historie ==
Předchůdcem MKN byl Mezinárodní seznam příčin úmrtí (International List of Causes of Death, nazývaný též Bertillon Classification of Causes of Death), který roku [[1893]] prosadil francouzský lékař [[Jacques Bertillon]],starší bratr proslulého [[Alphonse Bertillon]]a, na konferenci Mezinárodního statistického institutu ([[International Statistical Institute]]) v [[Chicago|Chicagu]]. Mnoho států tento statistický systém začalo používat a roku [[1898]] jej [[American Public Health Association]] (APHA) doporučila k oficiálnímu užívání matrikářům v [[Kanada|Kanadě]], [[Mexiko|Mexiku]] a [[Spojené státy americké|Spojených státech]]. Zároveň APHA doporučila pravidelné revize každých 10 let.
 
Roku 1900 byla francouzskou vládou svolána první mezinárodní konference k revizi Klasifikace příčin úmrtí. V té době tvořila klasifikaci jedna nepříliš objemná kniha doplněná abecedním rejstříkem. Další konference svolala francouzská vláda v letech 1910, 1920, 1929 a 1938. Až do 5. revize byly prováděny pouze dílčí změny v obsahu, bez zásadního zásahu do struktury. Po smrti Bertillona v roce 1922 byla ustavena „Smíšená komise“ složená ze zástupců Mezinárodního statistického institutu a Zdravotní organizace [[Společnost národů|Společnosti národů]] (Health Organization of the League of Nations), která připravovala podklady a návrhy k jednání konferencí.
 
V průběhu let vzniklo v jednotlivých zemích mnoho doplňků a rozšíření, z nichž některé rozšiřovaly klasifikaci příčin úmrtí i o klasifikaci nesmrtelných nemocí, ale do mezinárodní verze dlouho nebyly přijaty. Až v roce 1938 přijala mezinárodní konference rezoluci, která obsahovala doporučení, aby různé národní seznamy byly v maximální možné míře zapracovány do Mezinárodní klasifikace příčin úmrtí.
 
Roku 1948 převzala odpovědnost za klasifikaci [[Světová zdravotnická organizace]] (WHO), dnes se sídlem v [[Ženeva|Ženevě]]. Šestou revizí, o níž jednala konference roku 1949 v [[Paříž]]i, započala přeměna systému v univerzální seznam diagnóz. Název byl změněn na ''Manual of International Statistical Classification of Diseases, Injuries and Causes of Death'' (ICD, Mezinárodní statistická klasifikace nemocí, zranění a příčin úmrtí). Byla již rozdělena do dvou knih a poprvé obsahovala i duševní poruchy. Další konference se konaly v letech 1955, 1965 a 1975, WHO zajistila vydání 7. revize (1957) i 8. revize (1968). Od 7. revize zaujaly nefatální nemoci v seznamu rovnocenné místo a ICD zahrnula i kódy dalších okolností ovlivňujících kontakt se zdravotnickými službami.
 
Ve Spojených státech vydala [[United States Public Health Service]] v letech 1959–1962 klasifikaci ICDA (The International Classification of Diseases, Adapted for Indexing of Hospital Records and Operation Classification). Tato klasifikace mnohem komplexněji pokrývala potřeby výkaznictví nemocnic a tam, kde se používala, byla považována za 7. revizi ICD (někdy se označuje jako ICDA-7). US Public Health Service vydala pak ještě v roce 1968 speciální americkou verzi 8. revize, označovanou později jako ICDA-8 nebo ICD-8A, kanadská verze nesla označení CIMA-8. Americká klinická modifikace ICD-9, akceptovaná i některými dalšími státy, se označuje ICD-9-CM.
 
Konference pro 9. revizi ICD (1975) schválila záměr zpracovat samostatně další dvě doplňkové klasifikace: [[International Classification of Procedures in Medicine]] (ICPM, vyšla ve dvou dílech v roce 1978) a [[International Classification of Impairments, Disabilities, and Handicaps]] (ICIDH, vyšla v roce 1980 – pozdější verze se nazývala International Classification of Functioning, Disability and Health, zkratka ICF, v češtině MKF). V roce 1976 vyšlo ještě speciální onkologické rozšíření k ICD-9, International Classification of Diseases for Onocology (ICD-O). Na první přípravné schůzi k přípravě 10. revize ICD se tak začalo mluvit o nové koncepci rodiny klasifikací.
 
Roky zavedení národních modifikací v jednotlivých státech nebo roky zavedení různých podverzí se mohou lišit. Označení nejstarších verzí se užívá zpětně, původní verze se zkratkou ICD neoznačovaly.
* Bertillonova klasifikace 1893
* ICD-1 1900
Řádek 48:
== Kategorie MKN-10 ==
* [[infekční onemocnění|Infekční]] a [[:Kategorie:Parazitologie| parazitární]] nemoci (A, B)
* [[novotvar|NovotvaryNovotvar]]y (C)
* Nemoci [[onemocnění krve|krve]] a [[imunologie|imunity]] (D)
* Nemoci [[endokrinologie|endokrinní]] a [[onemocnění metabolismu|metabolické]] (E)
Řádek 61:
* Nemoci [[močové cesty|močové]] a [[rozmnožovací soustava|pohlavní soustavy]] (N)
* [[Těhotenství]], [[porod]], [[šestinedělí]], [[perinatální stav]]y, [[vrozené vady]], [[vrozené deformace|deformace]] (O, P, Q)
* [[příznak|PříznakyPříznak]]y, znaky a nálezy nezařazené jinde (R)
* [[Poranění]], [[otrava|otravy]], [[následky působení vnějších příčin]] (S, T)
* Zevní příčiny nemocí a úmrtí (V, W, X, Y)
Řádek 67:
 
== Související články ==
* [[Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví]], MKF, International Classification of Functioning, Disability and Health, [[ICF]])
* [[Mezinárodní klasifikace zdravotních intervencí]] (International Classification of Health Interventions, [[ICHI]])
 
== Externí odkazy ==
Řádek 79:
 
{{Portály|Medicína}}
{{Autoritní data}}
 
[[Kategorie:Klasifikace diagnóz]]